Ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Loňská extrémní vedra zkazila vzduch na téměř polovině území Česka

  • 82
V loňském roce dýchali Češi špatný vzduch na 40 procentech území státu. Z velké části za to může extrémně teplé počasí, kvůli němuž se zvyšovaly koncentrace přízemního ozonu a částic benzo(a)pyrenu. Celkový stav životního prostředí se však nezhoršil, vyplývá z nové zprávy ministerstva životního prostředí.

Ministerská zpráva v rámci komplexního hodnocení stavu životního prostředí zmiňuje, na jak velké ploše Česka byly překročeny imisní limity pro ochranu lidského zdraví. Do nich se započítávají koncentrace částic prachu, těžkých kovů, těkavých látek nebo uhlovodíků v ovzduší.

Pokud se započte také přízemní ozon, který lidem způsobuje bolesti hlavy a dýchací obtíže, bylo v roce 2015 znečištěno 42,1 procenta plochy ČR. To je víc než dvojnásobek oproti roku 2014, kdy bylo stejným způsobem znečištěno 19,1 procenta plochy.

Meteorolog: Smog zabíjí v EU statisíce lidí

„Příčinou bylo horké léto 2015 s příznivými meteorologickými podmínkami pro vznik a trvání vysokých koncentrací O3. To znamená vysoká intenzita slunečního záření, vysoké teploty a nízká vlhkost vzduchu,“ vysvětlil iDNES.cz vedoucí oddělení Informační systém kvality ovzduší (ISKO) Václav Novák.

Velkým problémem byl také rakovinotvorný benzo(a)pyren, který se váže na mikroskopické prachové částice PM10 a PM2,5 (číslo označuje velikost v mikrometrech, pozn. red.)

Pro každý typ polétavého prachu je stanovený limit. Například u PM10 může být hodnota 50 mikrogramů na metr krychlový během 24 hodin překročena maximálně 35krát za rok. Minulý rok k překročení došlo na 29 stanicích z celkového počtu 124. „Meziročně došlo k poklesu překročení, neboť v roce 2014 byl 24hodinový imisní limit překročen na 57 stanicích z celkového počtu 133,“ uvádí zpráva o stavu životního prostředí.

Oblasti České republiky s překročenými imisními limity pro ochranu lidského...

Na mapě České republiky jsou vidět oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu lidského zdraví v roce 2015. Do měření byl započtený také ozon, jehož vyšší koncentrace se projevily například v oblastech Šumavy, Slavkovského lesa, Polabí, Krkonoš nebo Beskyd. V horských oblastech se koncentrace ozonu zvyšovala kvůli vyšší nadmořské výšce a intenzitě slunečního záření.

Zpráva dále poukazuje na zjištění, že v loňském roce kvůli vysokým koncentracím PM10 a PM2,5 předčasně zemřelo 5,5 tisíce lidí. O rok dříve to bylo 5,8 tisíce lidí.

V horku a suchu byly loni prázdné i přehrady. Takhle to vypadalo na Orlíku:

13. října 2015

Podle ekologů stav životního prostředí stagnuje

Celkový stav životního prostředí v Česku se podle zprávy nezhoršil. Přitom byl v roce 2015 patrný ekonomický růst, s nímž se pojít intenzivní průmyslová a stavební výroba, zvyšování spotřeby energie a požadavků na dopravu.

S relativně pozitivními závěry zprávy však nesouhlasí ekologické organizace. „Zpráva znovu potvrzuje, že ekonomická prosperita již nemá nic společného s růstem znečištění a zvyšující se spotřebou energie a surovin. Když však chybí dobré zákony a stát stanoví jen nízké či žádné cíle, tak se v kvalitě životního prostředí nehneme z místa,“ uvádí programový ředitel hnutí DUHA Jiří Koželuh a poukazuje na stagnující oblast recyklace odpadů, přetrvávající znečištění ovzduší nebo chatrné zdraví lesů.

Také předseda Strany zelených Matěj Stropnický kritizuje nedostatečnou snahu ministerstva a tím pádem i celé vlády. „Čtyřicet procent území ČR, pět a půl tisíce předčasných úmrtí - to jsou velmi vysoká čísla. Nevidím žádné opatření, které by vláda přijala, aby situaci zlepšila,“ uvedl.

Zpráva na druhé straně poukazuje na rostoucí investice do ochrany životního prostředí. Loni to bylo o 27,8 procenta více a celkově se investovalo 40,1 miliard korun. V rámci veřejné podpory v oblasti ochrany životního prostředí rostl v roce 2015 objem výdajů jak z centrálních zdrojů, tak i z územních rozpočtů. V obou případech dosáhl hranice jednoho procenta HDP.

Zpráva o stavu životního prostředí je komplexní hodnotící dokument, který shrnuje stav a vývoj jednotlivých složek životního prostředí, vliv hospodářských sektorů a politických nástrojů. Zabývá se i dopady na lidské zdraví a ekosystémy a dává stav v Česku do mezinárodního kontextu. Jeho vypracování zpravidla trvá delší dobu, a tak je každoročně předkládán vládě ke schválení v listopadu následujícího roku. Stav životního prostředí se hodnotí od roku 1993.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue