Žádný případ z roku 2016 zatím nedospěl k tomu, že by byl příslušník bezpečnostního sboru z něčeho obviněn. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) v loňském roce prověřovala jeden případ, který se týkal celníka s možnými sklony k extremismu. Podle výroční zprávy měl kladný vztah ke střelným zbraním a svojí zálibu propagoval zejména na sociálních sítích. Inspekce však nezjistila, že by porušil zákon. Případ předala celníkům k přijetí vlastních opatření.
U Vězeňské služby inspekce prověřovala poznatek, kdy měl občanský zaměstnanec zvýhodňovat vězně, kteří šířili xenofobní či nacionalistické názory mezi ostatními. Podle inspekce se to však neprokázalo a případ byl uložen bez dalších opatření. Poslední prověřování se týkalo policistů, kteří údajně slovně vyhrožovali Romům. Tento případ inspekce dál řeší.
Zástupci ozbrojených složek se případné extremistické sklony budoucích příslušníků snaží odhalit ještě před jejich nástupem do služby. Uchazeči o zaměstnání vyplňují čestná prohlášení, musejí poskytnout také informace z rejstříků, které se týkají trestů nebo přestupků. „Ověřujeme si také pověst uchazeče v místě bydliště,“ uvedla mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová.
Podobně postupuje i policie. „Policisté se ptají sousedů, rodinných příslušníků na chování uchazeče,“ sdělila mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová. Podle ní případné problémy u policistů může odhalit také psycholog, který jim předkládá testy k určení, zda zastávají xenofobní názory nebo mají sklony k rasismu či násilí. Prohřešek v souvislosti s extremismem většinou mívá za následek propuštění ze služebního poměru bez rozdílu, o jakou bezpečnostní složku jde.
Hajlující voják byl výjimkou, další problémy zpravodajci nezjistili
Před extremismem se snaží bránit i armáda. „Úzkou součinnost v této oblasti poskytují také kompetentní složky Vojenské policie a Vojenského zpravodajství, které jsou v kontaktu se svými civilními partnery,“ uvedl mluvčí generálního štábu Jan Šulc. Výroční zpráva za loňský rok poukázala na zmíněný případ hajlujícího profesionálního vojáka. V roce 2015 vojenští policisté rovněž řešili jeden případ, který souvisel s extremismem.
Vojenští zpravodajci loni podle výroční zprávy nezjistili, že by se uvnitř armády zvýšily aktivity s extremistickým podtextem. Soustředili se hlavně na to, zda do armády nechtějí extremisté vstoupit a na monitoring aktivních vojáků. „Nastaveným mechanismem byly informace o pravicově extremistických jednotlivcích s vědomím ministra obrany předávány kompetentním orgánům k přijetí vlastních opatření,“ píše se ve zprávě o extremismu.
Skandál v souvislosti s pravicovým extremismem v současnosti řeší německá armáda, jelikož se v několika budovách objevily symboly oslavující nacistické jednotky (psali jsme zde). Kvůli pravicovému extremismu byly v minulosti problémy i v tuzemsku. Armáda například propustila dva vojáky, kteří na misi v Afghánistánu nosili na přilbách znaky nacistických divizí. Známý je také případ, kdy sbor opustil policista po zveřejnění fotek, na kterých byl s kamarády zachycen při hajlování.
