Kontroloři zjistili, že některé části závěrečného účtu nebyly úplné. MPO například neuvedlo hodnocení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti výdajů na úrovni kapitoly tak, jak to stanovují předpisy. Některé informace v závěrečném účtu neodpovídaly údajům ve finančních výkazech nebo v účetní závěrce za rok 2015, jiné uvedlo ministerstvo nesprávně.
V účetní závěrce za rok 2015 zjistili kontroloři nesprávnosti za více než 25 miliard korun. „Uživatelé účetní závěrky tak v řadě případů dostávají jinou informaci, než jakou by získali při zobrazení skutečnosti v souladu s účetními předpisy. Účetní závěrka přitom musí být podle zákona o účetnictví sestavena tak, aby na jejím základě mohl její uživatel dělat ekonomická rozhodnutí,“ uvedla mluvčí NKÚ Jana Gabrielová.
Podle ministerstva ale zmíněná údajná pochybení vyplývají z rozporu mezi účetními postupy NKÚ a metodickým výkladem ministerstva financí, kterým se řídí MPO. „Výstupy této kontrolní akce nepovažujeme za relevantní. Trvám na tom, že MPO vedlo své účetnictví správně a úplně a ve své účetní závěrce podávalo správné informace,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.
Ze zmíněných pochybení za 25 miliard připadá podle MPO 15 miliard na rozdílný výklad účetní legislativy. „S ministerstvem financí jsme opakovaně konzultovali spornou problematiku před i v průběhu kontroly. Na výsledky těchto konzultací jsme NKÚ upozornili,“ uvedl Havlíček.
„Pokud Ministerstvo financí jako garant právních předpisů pro vedení účetnictví a ČÚS zjistí, že by byl z nějakých důvodů uvedený způsob účtování nevhodný, není možné tuto situaci řešit metodickými výklady. V takovém případě je potřeba změnit právní předpis, případně standard. Jedině tak je možné zajistit srovnatelnost údajů a jejich využitelnost pro konsolidaci,“ reagoval na vyjádření ministra prezident NKÚ Miloslav Kala.
Při kontrole údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu kontroloři zjistili nesprávnosti za 15,7 miliardy korun. Nejvýznamnější spočívala v chybném zatřídění dotací poskytnutých na obnovitelné zdroje energie. MPO je vykázalo jako výdaje na vlastní činnost ministerstva. Číselné údaje v této oblasti, která souvisí mimo jiné i s veřejnou podporou, jsou tak podle NKÚ zatíženy uvedenou chybou.
Ministerstvo kromě zmíněných pochybení také třeba hospodařilo s téměř stovkou milionů korun z Programu energetických úspor zcela mimo rozpočet. S penězi podle NKÚ ministerstvo nakládalo bez zákonného zmocnění, jen na základě smlouvy uzavřené s bankou.
