Další protahování rozšiřovacího procesu může vést k vlně frustrace a rozčarování u obyvatel kandidátských zemích a nárůstu antievropských nálad. Doplatila by na to zřejmě i samotná Unie, neboť členské státy by tak získaly možnost oddalovat potřebné reformy. Hmatatelné by byly i dopady na podnikatelskou sféru, která by nemohla využívat výhody rozšířeného jednotného trhu.
Zpráva však spatřuje hlavní výhody východního rozšíření v oblasti bezpečnosti a stability. Upozorňuje, že západní část Evropy nedokáže zajistit svou prosperitu a bezpečnost tím, že se uzavře před částí východní. Ekonomické aspekty však také nezůstávají opomíjeny, neboť bezpečnostních cílů může být dosaženo jen za předpokladu, že i střední a východní Evropa bude zažívat ekonomický rozkvět a rozdíly mezi regiony se budou snižovat.
Autoři dokumentu věnují pozornost také některým mýtům, se kterými se nadcházející rozšíření často spojuje a které následně nepříznivě ovlivňují veřejné mínění. Častá obava z vysokých nákladů rozšíření je přehnaná. Ve skutečnosti budou náklady na nové členy přesně tak, jak jsou plánovány v rámci současného rozpočtového rámce EU, velmi malé. Tento rozpočtový rámec je přitom schválen až do roku 2006. Částka, která připadne na jednoho obyvatele nových členských zemí, bude asi poloviční v porovnání s prostředky, které dostává například Porugalsko nebo Řecko. Také obavy z velkého přílivu pracovních sil z východu nebo konkurence ve formě nižších platů jsou podle zprávy přemrštěné.
Evropská unie by také měla specifikovat požadavky pro přijetí. Kodaňská kritéria jsou formulována velmi vágně a poskytují mnoho prostoru pro interpretaci. Unie musí dát jasně najevo, co vlastně od kandidátských zemí požaduje. Pravidla by byla jasná a nestranná. Kritici rozšíření by tak ztratili jeden ze svých hlavních argumentů.
15. října 2001 15:03
