V posledním výkladu se zaměříme na gramatickou kategorii čísla podstatných jmen.
„Ta je v češtině dána existencí dvou tvarových souborů, souboru singulárového (strom, stromu ...) a souboru plurálového (stromy, stromů ...),“ vysvětlil autor výkladu a testu Luboš Veselý z oddělení gramatiky Ústavu pro jazyk český.
vyplňte si test na idnes.czZkuste si test zaměřený na gramatickou kategorii čísla |
Tvary singulárové signalizují, že se označované vyskytuje v počtu jedna, tvary plurálové signalizují, že se označované vyskytuje v počtu větším než jedna.
S číslem podstatných jmen spolupracuje slovní druh číslovek: tzv. základní číslovky většinou specifikují, zkonkrétňují, v jakém počtu větším než jedna se označované vyskytuje; činí tak jednak určitě (čtyři psi), jednak neurčitě (málo psů).
Při užití číslovky větší než jedna je množné číslo podstatného jména vlastně redundantní, nadbytečné - nepřekvapuje tedy, že existují jazyky, v nichž má podstatné jméno, které je rozvito číslovkou větší než jedna, tvar singuláru (srov. maďarské három ház nebo tíz gyermek = tři dům, deset dítě).
kdysi dávnoKdysi dávno měla čeština i tvary duálové (signalizující výskyt v počtu dva, např. žádný nemůž dvěma pánoma sloužiti), avšak toto dvojné číslo zaniklo někdy koncem 15. století. Jeho pozůstatky lze dnes pozorovat u pojmenování párových součástí lidského těla (očima, rukama, nohama), od původu duálová je také koncovka -ma v nespisovných tvarech typu s ženama, pánama, městama. |
To, jestli určité podstatné jméno má, nebo nemá oba číselné soubory, záleží především na jeho významu. Jednotné i množné číslo většinou mají podstatná jména počitatelná (jejichž označované lze počítat, např. dům, míč, koza), množné číslo většinou nemají podstatná jména nepočitatelná (např. vyčerpanost, píle, lajdáctví).
Nyní si definujme několik pojmů souvisejících s gramatickou kategorií čísla (na ně bude zaměřen test):
Singularia tantum: podstatná jména mající jen tvary jednotného čísla (dobrosrdečnost, opatrnost, myšlení, cítění, košíková).
Pluralia tantum (podst. jména pomnožná): podstatná jména mající jen tvary množného čísla (dveře, brýle, šachy, Litoměřice).
Kolektiva (podst. jména hromadná): označují jednotným číslem soubor počitatelných jednotlivin téhož druhu (lidstvo, stromoví, nádobí, cukroví).
Podstatná jména látková: označují hmotu (látku) jevící se jako kompaktní, nerozčleněný celek (pivo, benzín, dřevo, vzduch).
Podstatná jména abstraktní: označují jevy nehmotné povahy, neexistující samostatně, a tedy neobjevující se v množství (skromnost, nepřátelství, lakota).
Propria (vlastní jména): signalizují jedinečnost označované skutečnosti (Antonín, Rakousko, Hradčany).
Těsně před letními prázdninami se můžete těšit na ZÁVĚREČNÝ TEST, který prověří, co všechno jste se během roku na iDNES.cz naučili. Všechny testy z českého pravopisu najdete zde.
zpátky do lavicRedakce iDNES.cz připravuje společně s Ústavem pro jazyk český Akademie věd ČR sérii testů, které prověří vaše znalosti pravopisu. Každý test se bude vždy týkat jednoho jazykového jevu. Spolu s testem dostanete také výklad a dozvíte se i o příkladech, v nichž se často chybuje. Máte problémy s pravopisem? Na stránkách Ústavu pro jazyk český najdete jazykovou příručku http://prirucka.ujc.cas.cz/. |