Zpátky do lavic: Na nízký plat si stěžujete, nebo ztěžujete?

Dokážete správně rozhodnout, kam patří předpona "s" a kam "z"? Vyplňte si další ze série jazykových testů a zjistíte, jestli jste ještě nezapomněli to, co jste se naučili v hodinách českého jazyka. Test i výklad připravila pro čtenáře redakce iDNES.cz ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český.

Ověřte si své znalosti gramatiky v dalším ze série jazykových testů. | foto: Profimedia.cz

„O tom, kterou předponu použít, rozhoduje ve většině případů význam, nikoli výslovnost,“ upozorňuje Jan Chromý z oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český.

Předponu s(e)- používáme ve třech typech případů.

Zaprvé tam, kde sloveso s touto předponou vyjadřuje směřování dohromady (scházet se, shrabat, sblížit, sestrojit, složit, sezvat atd.).

Zadruhé tam, kde sloveso s touto předponou má význam „směřování shora dolů“ nebo „z povrchu pryč“ (sestoupit, sjet, skulit, svléci, smýt, sešlapat apod.).

Vyzkoušejte si test na iDNES.cz

test prověří vaše znalosti předpon s- a z-

Třetí případ sloves s předponou s(e)- jsou případy ustálené tradicí: schovat (se), skonat, skončit, slevit, spálit, spasit, spáchat, stěžovat si, strávit, stvořit, stýskat si. Předponu s(e)- ponecháváme samozřejmě i u všech dalších odvozenin od těchto sloves (spálit > spalovat, sešlapat > sešlap apod.)

Předponu z(e)- píšeme také ve třech typech případů.

Zaprvé tam, kde předpona vytváří z nedokonavých sloves slovesa dokonavá vyjadřující výsledek děje (zrušit, zkroutit, zradit, zblednout atd.).

Zadruhé v případech, kdy se předponou z(e)- tvoří slovesa dokonavá přímo z podstatných a přídavných jmen (snadný – zesnadnit, hudební – zhudebnit, pestrý – zpestřit atp.).

Zatřetí se jedná o případy ustálené tradicí: zhostit se, zkoumat, zkoušet, zpívat, zpověď atd. Předponu z(e)- ponecháváme samozřejmě i u všech dalších odvozenin od těchto sloves (zesnadnit > zesnadňovat, zpívat > zpívávat, zkoumat > zkumavka apod.).

Na co byste si měli dávat pozor
Pozor je třeba dávat na dvojice slov různého významu, které jsou rozlišeny právě příponami s(e)- a z(e)-. Problémy nedělají ty dvojice, které rozlišují „s“ a „z“ nejen v pravopisu, ale i ve výslovnosti (např. smazat – zmazat, sjednat – zjednat apod.).

Často se však chybuje u dvojic, které rozlišení ve výslovnosti postrádají. U těch si musíme být vždy vědomi významu (viz box).

Zvláštní skupinu tvoří slovesa, u nichž předpona s(e)- a z(e)- význam prakticky nemění, a je proto možné psát jak s(e)-, tak z(e)-: schytat i zchytat, skrápět i zkrápět, smáčknout i zmáčknout nebo skompletovat i zkompletovat.

slovesa, která mají stejnou výslovnost, ale jiný význam

Dvojice sloves různého významu, která se v pravopisu (a nikoliv ve výslovnosti) rozlišují příponami s(e)- a z(e)-

* sběh (shromáždění lidí) – zběh (dezertér)
* sběhlý (dolů nebo dohromady) – zběhlý (zkušený; ten, který dezertoval)
* sběhnout, sbíhat (dolů) – zběhnout, zbíhat (dezertovat)
* sběhnout se, sbíhat se (dohromady) –  zběhnout se, zbíhat se (přihodit se)
* sbít (dohromady) – zbít (zmlátit někoho)
* shlédnout (shora dolů) – zhlédnout (vidět, spatřit)
* shlížet (shora dolů) – zhlížet se (např. v zrcadle)

* skopat (shora dolů nebo dohromady) – zkopat (kopáním upravit terén, pokopat někoho)

* skosit (kosou posekat) – zkosit (učinit šikmým)
* skreslit, skreslovat (dohromady; z několika výkresů udělat jeden) – zkreslit, zkreslovat (podat nepřesnou informaci)
* skroutit, skrucovat (splést dohromady) – zkroutit, zkrucovat (překroutit, zkomolit)
* správa, spravit, spravovat (opravit, řídit) – zpráva, zpravit, zpravovat (informovat)
* stéci, stékat (dolů nebo dohromady) – ztéci, ztékat (útokem dobýt)
* stěžovat si (naříkat) – ztěžovat si (činit obtížným)

* stlouci (dohromady) – ztlouci (zmlátit někoho)
* strhat, strhnout (dolů) – ztrhat, ztrhnout (přílišnou námahou zničit; ostře zkritizovat)
* stvrdit, stvrzovat (potvrdit) – ztvrdit, ztvrzovat (učinit tvrdým)
* súčtovat (sečíst položky) – zúčtovat (provést účtování)
* sužovat (utlačovat, trápit) – zužovat (činit úzkým)