Velkou část materiálů Správy kontrarozvědky pro boj proti vnitřnímu nepříteli (neboli X. správy Sboru národní bezpečnosti) představují plány její činnosti.
Například na rok 1979 si zpravodajci uložili sledovat členy řeholních řádů či Svědky Jehovovy nebo "vytvořit podmínky pro konečnou likvidaci Charty 77". V hledáčku vnitra neměly chybět ani vysoké umělecké školy jako DAMU, FAMU či JAMU.
X. správa SNBVznikla rozkazem ministra vnitra Jaromíra Obziny. V letech 1974 až 1988 prováděla v Československu "kontrarozvědnou činnost v oblasti vnitřního zpravodajství, proti kontrarevolučním silám a ideologické diverzi zaměřené proti ČSSR a zemím socialistického tábora," uvádí se v jejím organizačním řádu. Na konci 80. let byla začleněna do Hlavní správy kontrarozvědky SNB. |
"Dokončit zmapování esperantistů v Československu, rozbor jejich sociální struktury," zněl další z úkolů.
Řadu dokumentů také tvoří protokoly o spolupráci s "bratrskými kontrarozvědkami". Například s Maďary si Čechoslováci chtěli vyměňovat informace o činnosti Amnesty International či získat důkazy o tom, že Vatikán pomáhá fašistickým a rasistickým režimům v Asii, Africe a Latinské Americe. "Materiály pro nás vyhovující včas využívat pro kompromitaci Vatikánu před světovou veřejností," stojí v dokumentu.
S NDR byla v plánu například výměna poznatků o spisovateli a vydavateli Pavlu Tigridovi, ve spolupráci s Kubou se mělo zamezit dopravě trockistických časopisů.
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nyní zveřejnil 53 dokumentů, polovina z nich zatím nebyla nikdy publikována. "Vybrány byly nejdůležitější dokumenty o činnosti X. správy SNB z let 1978-1988. Tyto dokumenty spolu s údaji o personálním složení správy plasticky prezentují její činnost," podotýká mluvčí ÚSTR Eduard Hulicius.
Komunisté budovali orwellovský stát, míní historik
Podle historika Ondřeje Koutka jsou materiály o činnosti X. správy velmi přínosné. "Ukážou nám, jak Státní bezpečnost pracovala proti vlastnímu obyvatelstvu. Sledovala nejen Václava Havla, Jiřího Dienstbiera, Václava Bendu a další významné disidenty, ale zabývala se v podstatě celou společností," tvrdí.
Jednotlivá oddělení X. správy se zaměřovala například na zdravotnictví, legální a nelegální kulturu, média, vědu, organizovanou i neorganizovanou mládež, učně, zahraniční studenty, sport, církve či sekty.
"Správa například sledovala lidi jen kvůli tomu, že patřili do židovské komunity a byli potenciálně nebezpeční kvůli sionistickým aktivitám. Celkově to ukazuje snahu o vybudování orwellovského státu. Každá část života měla být sledována," říká Koutek.
Náročné čtivo pro veřejnost, užitečné pro badatele
Zveřejnění dokumentů by mělo pomoci hlavně badatelům. "Očekáváme, že díky tomu může být lépe prozkoumána a pochopena právě činnosti hlavní správy pro boj proti vnitřnímu nepříteli," dodal mluvčí. Podle Koutka jsou pro výzkumníky podobné materiály často jedním z mála zdrojů informací, protože se mnohdy nedochovaly přímo operativní svazky.
"Pro veřejnost by to ale bylo možná trochu nudné čtení. Jazyk Státní bezpečnosti je hodně specifický. Podobné plány činnosti jsou mnohdy plné frází, kterými se musí čtenář probírat. Pro základní vhled a ilustraci to ale může být objevné i pro běžného občana," dodává historik.
Ústav pro studium totalitních režimů spustil digitální archiv před dvěma lety. Postupně by se mělo na internet dostat zhruba 200 milionů stran. Ústav je získal od ministerstev vnitra, spravedlnosti a obrany, Bezpečnostní informační služby, vojenské zpravodajské služby či civilní rozvědky.
