"Do roku 2010 zbývá vymezit zátopová území," shrnuje vedoucí odboru ochrany vod ministerstva životního prostředí Jaroslav Kinkor, co je ještě třeba udělat. Za největší problém, který po povodních vznikl, považuje právě vymezení míst, kde se nebude kvůli riziku povodní stavět.
Náměstek ministra pro místní rozvoj Petr Kokoška připouští, že si někteří lidé po záplavách nenechali vymluvit, že jejich nové domy nemohou stát na stejném místě jako ty zničené. "Páky, jak jim v tom zabránit, neexistují," konstatoval. Pro obce a kraje pouze nově platí povinnost vyznačovat zátopové zóny do územních plánů.
S následky záplav lidé bojují dosud
Ačkoli povodeň v létě 1997 trvala jen několik dní, se škodami se lidé vypořádávají dodnes. Podle některých odhadů bude části regionů trvat ještě pět let, než se s následky definitivně vyrovnají.
I přes rozsáhlou pomoc ze státní kasy a od neziskových organizací trpí stále regiony postižené velkou vodou nedostatkem peněz.
Na likvidaci povodňových škod dala vláda v roce 1997 přes jedenáct miliard korun. V následujícím roce parlament schválil převod dalších čtyř miliard z výnosů malé privatizace. Postupně pak byly ze státní pokladny uvolňovány další peníze.
Na vládní povodňové konto přispělo 239 miliony korun více než 29 tisíc dárců. Na různá humanitární konta se podařilo vybrat téměř miliardu korun.
Co se za pět let zlepšilo
Od roku 1997 se podstatně zlepšil systém informovanosti, od předpovědí počasí až po lokální rádiové sítě v některých obcích. Od října 2000 navíc slouží nový meteorologický radar. V systému ohlašování povodní ještě zbývá propojit hlásný systém s operačními středisky krajů. To se stane ještě letos nebo příští rok.
Vodohospodáři v ohrožených místech vypracovali studie protipovodňové ochrany.
Nyní je schválen program prevence před povodněmi, který se má uskutečnit v letech 2002 až 2005. Ten přijde na 4,15 miliardy korun.
Jak dnes vypadají nejpostiženější regiony
Nejničivěji řádila povodňová vlna na území dnešního Moravskoslezského kraje.
Nezvládnutelný živel strhával domy a silnice. Stovky lidí přišly dočasně o střechu nad hlavou. Jen na Bruntálsku záplavy způsobily škody přesahující sedm miliard korun.
Čáry na některých domech, které označovaly, kam až sahala voda, či prázdná místa po zřícených budovách zůstávají v mnohých městech Olomouckého kraje trvalou památkou na katastrofu před pěti lety. Vzhled mnohých obcí živel zcela změnil.
|
Stále se buduje |
|
Například město Blansko má být do tří let před záplavami ochráněno. Součástí protipovodňových opatření bude stavba suchého poldru mezi obcemi Rájec-Jestřebí a Doubravice. Počítá se i s vyčištěním a úpravou koryta řeky Moravy. Práce si vyžádají přes 50 milionů korun. |
"Musíme třeba stále opravovat místní komunikace či chodníky, které byly zcela zničeny. Do této doby jsme rekonstruovali veřejné osvětlení, které bylo nefunkční," řekl místostarosta obce Radek Brázda.
Podotkl, že nejsilnější připomínkou povodní jsou však prázdná místa po zničených domech.
Vedlejší Bochoř už stopy po povodních úspěšně smazala. Stejně jako v Troubkách však zůstávají ve vsi pomníky v podobě prázdných parcel. "Je to nyní úplně jiná obec. Měli jsme tady ulici, kde byl dům na domě; teď jsou mezi nimi díry," posteskla
si starostka Vlasta Pochylá.
Radnice větších měst se s následky povodní už většinou popraly. "Když jsem nedávno procházel záplavovými oblastmi, na nic jsem už nepřišel. Sem tam se objevují ještě na domech znatelné čáry, které ukazovaly, kam až dosahovala voda. Například v Olomouci-Lazcích to bylo ve výšce nad dva metry," řekl pracovník odboru ochrany a obrany olomoucké radnice Květoslav Tomek.
Záplavy v červenci 1997 den po dni:
Na malém území tehdy v několika dnech napršelo množství vody srovnatelné s objemem deseti Slapských nádrží.
4. července - Meteorologové upozorňovali na vydatné srážky.
5. července - Na severní Moravě a ve Slezsku začaly deště.
6. července - Mohutný příval deště v noci zaplavil na severní Moravě a ve Slezsku většinu silnic v okresech Nový Jičín, Frýdek-Místek, Vsetín, Karviná a Ostrava. Prakticky všude byly vyhlášeny stavy povodňové aktivity. Třetí stupeň, který znamená přímé ohrožení přívaly vody z rozvodněné řeky, byl vyhlášen na Bečvě u Valašského Meziříčí, na Jesenicku a na Bruntálsku. Některé obce musely být evakuovány.
7. července - Záplavy si vyžádaly prvních pět obětí. Z břehů se vylily řeky Opava, Opavice, Bělá, Bečva, Tichá Orlice, Třebovka, Smědá, Úpa a Morava. U Suchdolu nad Odrou na Novojičínsku na podemleté trati vykolejil mezinárodní rychlík Sobieski; více než 60 lidí bylo zraněno. Některé hraniční přechody do Polska a na Slovensko byly uzavřeny. Byl ustaven celostátní krizový protipovodňový štáb. Do postižených oblastí se začali sjíždět hasiči, zdravotníci, civilní ochrana a armáda.
8. července - Obec Troubky na Přerovsku v noci zalila voda a v několika hodinách nechala v troskách 150 domů. Na Bruntálsku voda zaplavila přes 70 procent obcí, na Jesenicku byly zaplaveny desítky měst a obcí. Záplavy nejvíce postihly oblasti podél řek Opavy a Opavice. Na Ústeckoorlicku začala voda mírně klesat. Většinu moravských a některé východočeské železniční tratě musely dráhy vyřadit z provozu.
9. července - Povodňová vlna postoupila k jihu a zaplavila Kroměřížsko, v centru Olomouce se rozlila řeka Morava. Voda protrhla hráz u Hradce Králové. V Ostravě stoupla hladina řeky Ostravice a ohrozila hutní podniky Vítkovice a Nová Huť. Klesly hladiny Sázavy a Doubravky, večer začaly klesat hladiny na horních tocích moravských řek. V mnoha oblastech byl nedostatek pitné vody, byla přerušena dodávka energií a nefungovaly telefony. Poslanecká sněmovna jednomyslně schválila uvolnění 900 milionů korun na pomoc oblastem poškozeným povodněmi.
10. července - Povodeň už postihla třiadvacet okresů. Krize nastala na dolním toku Moravy, kde voda zasáhla Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště. Na severu Moravy a ve východních Čechách se lidé začali vracet do domů plných bahna. V některých zaplavených místech se začaly objevovat případy rabování. Vláda rozhodla, že každému postiženému okresu okamžitě poskytne 13 milionů korun.
11. července - Řeka Morava zaplavila Uherské Hradiště a Otrokovice. Před vodou muselo být evakuováno už přes 25 tisíc lidí. Sněmovna schválila zákon o vydání státních dluhopisů ve výši do pěti miliard korun a novelu tzv. zákona o malé privatizaci, aby získala dalších pět miliard na povodňové škody (Senát schválil oba zákony o den později).
12. července - Řeka Morava zaplavila další část Uherského Hradiště a zdejší nemocnice musela být evakuována. Velká zátopová vlna se vylila před Veselím nad Moravou. Na všech tocích Labe hladina poklesla.
13. července - Řeka Morava vystoupila z břehů ve Veselí nad Moravou a zatopila Moravský Písek. Do České republiky přicházela humanitární pomoc a peníze ze zahraničí.
14. července - Voda se hrozivě přiblížila k Hodonínu, ze kterého muselo odejít několik tisíc lidí.
15. července - Záplavová vlna začala po deseti dnech ztrácet na síle. Pod vodou byla stále část Uherského Hradiště.
16. července - Lidé se začali vracet do postižených oblastí a začali uklízet vodou napáchanou spoušť. Vláda rozhodla o poskytnutí půjček na výstavbu nového bydlení za zcela zdemolované domy a dále, že každý postižený okres dostane dalších deset milionů korun. Kabinet jmenoval ministra životního prostředí Jiřího Skalického vládním zmocněncem pro organizaci pomoci, likvidaci škod a obnovou postižených oblastí.
23. července - Vláda uvolnila 1,3 miliardy korun ze státního rozpočtu pro zaplavené oblasti, a to na opravu dopravní infrastruktury, na výpomoc energetice a obcím jako dotaci na nouzové náhradní ubytování.
24. července - Ústřední povodňová komise zrušila svůj krizový štáb. Česká veřejnost minutou ticha uctila památku obětí záplav.
29. července - Na celém území republiky byl odvolán třetí povodňový stupeň; posledním okresem, kde byl zrušen, byla Břeclav.
