Odborný odhad počtu usmrcených vychází z propočtů Státního zdravotního ústavu, který hodnotil vliv mikroskopických částic v ovzduší menších než 10 mikrometrů, respektive 2,5 mikrometru. Tyto částice vznikají například průmyslovou výrobou, automobilismem, ale třeba i spalováním především nekvalitních paliv v domácích kotlích.
"Nadlimitní koncentrace suspendovaných částic zvyšují riziko onemocnění srdce a cév, dýchacího ústrojí, zhoršují potíže astmatiků a alergiků, mohou zvýšit kojeneckou úmrtnost (u nás je tento jev dosud neprokázaný) a prokazatelně zkracují délku života hlavně z důvodu choroby srdce a cév, pravděpodobně mají vliv i na vznik rakoviny plic," uvádí se v ekologické zprávě.
Až 16 050 usmrcených
Státní zdravotní ústav vypočítal dva možné modely vlivu znečištěného ovzduší na předčasnou úmrtnost. Podle Heleny Kazmarové, vedoucí Oddělení hygieny životního prostředí Státního zdravotního ústavu, je podle posledních poznatků reálnější ta, která vychází ze 75procentního podílu mikroskopických částic menších než 2,5 mikrometru.
Tento model počítá s tím, že počet usmrcených kvůli znečištěnému ovzduší v roce 2011 byl od nuly do 16 050 lidí. Takzvaná střední hodnota počítá s bezmála sedmi tisíci usmrcenými.
Právě ovzduší znečištěné pouhým okem neviditelnými prachovými částicemi je jedním z hlavních ekologických problémů Česka. Nejhorší stav je dlouhodobě na Ostravsku, tamní ovzduší patří k nejvíce znečištěným v Evropě. Vysoké koncentrace prachového aerosolu stanice tradičně naměří i v Praze nebo v dalších městech s hustou dopravou.
Čím menší, tím nebezpečnější
"Imisní limit pro 24hodinovou průměrnou koncentraci částic menších než 10 mikrometrů byl v roce 2011 překročen na 21,8 procentech území, nadlimitním koncentracím bylo vystaveno 50,8 procenta obyvatel," uvádí se ve Zprávě o životním prostředí v roce 2011.
Obecně platí, že čím jsou prachové částice menší, tím jsou nebezpečnější, protože pronikají hluboko do dýchacího ústrojí a vážou se na ně i další škodliviny včetně rakovinotvorných látek.
Ačkoli odborné odhady o počtu usmrcených v roce 2012 experti ještě nemají, na základě dlouhodobých zkušeností lze tvrdit, že to budou znovu opět tisíce lidí.
Půl milionu mrtvých Evropanů
Od roku 2006 zatím nikdy horní hranice neklesla pod 12 tisíc lidí. Modely vypočítaly nejvíce usmrcených kvůli vysokému podílu prachových částic menších než 2,5 mikrometru v roce 2010, a to více než 24 tisíc lidí. Nejméně to bylo v roce 2008: až 12 465.
Kvůli znečištěnému ovzduší prachem menším než 10 mikrometru, respektive menším než 2,5 mikrometru se podle dřívějších bruselských studií v Evropě zkracuje očekávaná délka života v průměru o 8,6 měsíce.
Vysoká koncentrace jemného prachu v evropských městech má vliv i na předčasná úmrtí v počtu kolem 500 tisíc obyvatel ročně.
Kratší život na Ostravsku
Ve znečištěných oblastech Ostravska, kde jsou pravidelně a dlouhodobě překračovány imisní limity v ovzduší, umírají lidé podle aktuálních vědeckých poznatků dříve, než je to obvyklé v České republice. Rozdíl je dokonce i mezi "špinavými" a "čistšími" regiony Moravskoslezského kraje.
"Muži mají střední délku života v posledních pěti letech ve 'znečištěné' oblasti přibližně o 17, v 'čistší' oblasti o 13 měsíců kratší než v České republice," uvádí se v nedávné studii, na níž se podílelo šest expertů z Ústavu experimentální medicíny a Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem.
