To, že na obloze nad největšími českými městy vidíme jenom několik desítek hvězd oproti až třem tisícům, které jsou vidět na čisté noční obloze mimo civilizaci, může možná někomu připadat jako banalita. Nadbytek světla ale působí ničivě na okolní přírodu. Bylo prokázáno, že má negativní vliv na ptáky, noční savce, ale i hmyz. Může škodit také lidskému zdraví.
Starší studie prokázaly vztah mezi prací na směny při umělém osvětlení a vznikem rakoviny prsu. Další negativní vlivy se zkoumají. „Světelné znečištění je samozřejmě méně účinné, než zářivky v tovární hale, jeho vlivu jsme ale vystaveni dlouhodobě všichni. Pokud je organismus oslaben, tak mu to rozhodně na zdraví nepřidá,“ řekla v rozhovoru pro iDNES.cz chronobioložka Zdeňka Bendová.
„Desetihektarový skleník dokáže zářit jako stotisícové město,“ popsal Suchan problémy se zemědělským zařízením na pomezí Polska, Česka a Německa. Výsledky vyplývají především ze satelitních snímků světelného znečištění. Tradičním problémem jsou také pouliční lampy, kterých je v České republice podle odhadu vědců zhruba 1,4 milionu. Často svítí úplně zbytečně. Postupně se začínají prosazovat šetrnější varianty, které se rozzáří jenom ve chvíli, kdy kolem nich prochází člověk, nebo projíždí automobil, jejich zavádění do provozu je ale zatím v plenkách.
Zastínění polských skleníků pomohlo, stále ale svítí do stran (prosinec 2016):
1. prosince 2016 |
Problém způsobují také průmyslové podniky, které jsou v noci osvícené, nebo obchodní centra. Ta bývají kromě výrazných reklamních ploch doplněna také parkovišti, na která se nepřetržitě svítí.
Problém se světelným znečištěním se týká celého průmyslově vyspělého světa a situace se nelepší. Podle odhadů naopak světelného znečištění přibude každý rok o 2 až 6 procent. Po noční obloze se navíc dokáže šířit až na vzdálenost tři sta kilometrů. To v praxi znamená, že na snížení tohoto znečištění musejí sousední státy spolupracovat.
Nešetrné svícení stojí ročně stovky milionů
Cílem expertů přitom není úplně zakázat noční svícení. Stačilo by se podle nich řídit několika základními pravidly. Pomohlo by mít lampy nastavené tak, aby svítily jenom do míst, kde je světlo skutečně potřeba a také jenom v době, kdy je potřeba. „Jenom v České republice se podle odhadů ročně utratí dvě miliardy korun za zbytečné svícení do špatných směrů,“ popisuje Suchan ekonomické výhody, které by šetrnější využívání osvětlení mohlo přinést.
Důležitá je také barva světla. Pro zdraví organizmu je obzvlášť záludné modré světlo. To tvoří významnou složku u moderních displejů, ale také třeba stále populárnějších LED diodových lamp veřejného osvětlení.
Problémem se začala zabývat také ministerstva. V loňském roce vyčlenilo ministerstvo životního prostředí třicet milionů korun z veřejných rozpočtů na vybudování šetrnějších pouličních lamp v malých obcích, které se nacházejí v chráněné krajinné oblasti. „Program bude pravděpodobně pokračovat i v dalších letech,“ řekla pro iDNES.cz tisková mluvčí MŽP Petra Roubíčková. Jedním z hlavních kritérií pro udělení dotace bylo zajistit také osvětlení s nízkým obsahem modrého světla.
K podobnému kroku se rozhodlo přistoupit také ministerstvo průmyslu a obchodu, které vypsalo dotaci 90 milionů korun na obecní lampy. „Do dotační výzvy bylo doplněno nové kritérium, které zohledňuje šetrnější osvětlení,“ uvedl pro iDNES.cz tiskový mluvčí ministerstva Milan Řepka. Vysvětlil, že pravidla byla nastavena tak, aby nové osvětlení mělo barevnost 2 700 kelvinů a nižší. Jde tedy o lampy, které produkují jen velmi málo modrého světla.
