Nejen kvóty, žaloba z Bruselu Česku hrozí i za špinavý vzduch, varuje expert

  0:30aktualizováno  0:30
Začalo období roku, kdy se zase budeme dusit. Ačkoli stále slyšíme, že je nutné hlavně ve městech dělat pro zlepšení ovzduší víc, požadavek ministerstva na zavedení nízkoemisních zón největší česká města vytrvale ignorují. „Politici se jen vymlouvají,“ říká lékař a odborník na špinavý vzduch Miroslav Šuta.
Tak vypadá centrum Ostravy pod smogovou poklicí.

Tak vypadá centrum Ostravy pod smogovou poklicí. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Proč najednou slyšíme o smogových dnech víc než v předchozích letech?
V posledních letech se několikrát změnila pravidla pro vyhlašování smogových situací. Ministři životního prostředí z ODS nastavili pravidla tak, aby se pokud možno nevyhlašovaly vůbec. Doba překročení limitů musela být dlouhá a čísla rostoucí. Šlo spíš o politické než racionální rozhodnutí. Když se před rokem a půl zavedla pravidla odpovídající zdravému rozumu, ukázalo se, že smogových situací bude víc a města na to nejsou připravená.

Uplynulou zimu jsme slyšeli třeba o instantních nápadech typu MHD zdarma a podobně, které se však nepodařilo dotáhnout.
Politici cítili, že je potřeba něco udělat, protože lidé byli naštvaní. Opatření však neměli nijak promyšlená ani připravená. Ve městech, kde je hlavním problémem doprava, typicky Praha, Brno, Plzeň a v dalších, vůbec neexistují takzvané regulační plány.

Proč je to problém?
Říkají, co dělat, když už je zle. Nyní existují pouze v regionech s významným vlivem průmyslu – třeba v severních Čechách či na severní Moravě. Na jejich základě musejí největší znečišťovatelé v době smogových situací snížit výkon či se zdržet činností zvyšujících prašnost – třeba přehrabování uhlí na skládce. Nevím o tom, že by návrh regulačního plánu měli připravený i někde jinde.

Takže když bude zítra smog, bude situace stejná jako uplynulou zimu? Jen zmatečné návrhy a žádné řešení?
Obávám se, že ano. Regulační plány se však týkají krátkodobých opatření, užívaných, když už kritická situace nastala. Větší pozornost by se měla věnovat těm dlouhodobým.

Miroslav Šuta

Miroslav Šuta je expertem v oblasti vlivu životního prostředí na zdraví.
  • Vystudoval lékařskou fakultu.
  • Je předsedou a spoluzakladatelem Centra pro životní prostředí a zdraví.
  • Zabývá se vlivy životního prostředí na lidské zdraví, zejména chemických látek a znečištěného ovzduší.

Jak je to s plány zlepšování kvality ovzduší, které připravilo ministerstvo životního prostředí jako prevenci smogu? Daří se je uvádět do praxe?
Plány jsou velice obecné a obsahují převážně informace z médií a internetu. Mimo jiné předpokládají takzvané nízkoemisní zóny, které jsou celoročním opatřením ve velkých městech, kde hraje významnou roli doprava. Města, kterým bylo jejich zavedení do roku 2020 uloženo, je však ani přes jejich „měkký“ obsah, zdá se, zavést nehodlají.

Jak to politici zdůvodnili třeba v Praze?
Různými výmluvami, třeba že proti zónám měly výhrady některé městské části, že by to údajně nemělo význam, nebo že čekají na dostavby různých silnic. Jenže už tři roky existuje studie proveditelnosti, podle níž v hlavním městě nízkoemisní zóny zavést lze. Vyhodnocení efektivnosti říká, že by se významně snížilo znečištění jak prachem, tak oxidy dusíku. Přesto je město zavést nehodlá a podobně se nedávno vyjádřilo i Brno.

Jak se omezení vjezdu do vybrané části města osvědčilo v zahraničí?
V Německu těchto zón funguje asi padesát, jsou i v Holandsku, Dánsku, Švédsku. V Česku se mohou vyhlásit, ale ještě to žádné město neudělalo.

Jak to, že plány nejsou závazné?
Stát města přímo postihnout nemůže, ale rozděluje třeba peníze na ekologická opatření a tohle by měl zohlednit. Někteří lidé z Prahy a Brna však města kvůli nedodržování ministerských stanov zažalovali u soudu. Před osmi či devíti lety se stát zavázal dodržovat limity pro znečištění ovzduší a pořád se tak neděje.

Jaké to pro nás může mít důsledky?
Je velká mediální kauza, že Evropská komise chce Česko hnát k unijnímu soudu, protože neplní závazky týkající se přijímání uprchlíků. Podobná žaloba ale hrozí Česku i v případě ovzduší. Před samotnou žalobou stát obdrží dvě varování a má možnost ještě změnit přístup. Česko už dvě varování dostalo.

Některé státy této žalobě u Evropského soudu už čelí.
V případě Bulharska už soud rozhodl, že pravidla nedodržuje a v tuto chvíli se řeší, jaké z toho budou vyvozeny důsledky.

Inspirace může přijít z Polska

Spolu s Bulharskem, Polskem s Slovenskem jsme na tom co se týče kvality ovzduší v EU nejhůř. Měly jinde varování či žaloby efekt?
V Bulharsku nyní plány zlepšování kvality ovzduší přepracovávají. Na Polsko již byla podaná žaloba. V Krakově však funguje velmi zajímavá občanská iniciativa Krakowski Alarm Smogowy (Krakovský smogový poplach), s níž spolupracuje řada umělců, kteří věnovali do kampaně svá díla, reklamní agentury nabídly zdarma billboardy. Tito lidé začali tlačit na místní samosprávu, aby zakázala topení uhlím v místních topeništích a po mnoha peripetiích by zákaz tuším od příštího roku měl začít platit.

Nebylo však snadné to prosadit.
Výrobci uhelných kotlů a dodavatelé uhlí přesvědčili lidi, kteří uhlím topí, aby město zažalovali. Soud pak dal majitelům kotlů za pravdu, že zákaz není v souladu s tehdejším zákonem. Iniciativa však politiky následně přesvědčila, aby změnili legislativu, takže v Polsku je nyní možné zavést místní či regionální zákaz topení pevnými palivy. Krakov zákaz doprovodil ještě i systémem dotací, které mají lidem umožnit přejít na jiná paliva. V zemi to inspirovalo řadu dalších lidí, vznikl Polski Alarm Smogowy a lidé začali o zavedení tohoto opatření diskutovat s politiky v několika desítkách polských měst.

Takže je Polsko v tomhle ohledu oproti nám už výrazně napřed?
Neřekl bych, že se situace už výrazně zlepšila. Napřed jsou nikoli v řešení ale v aktivizaci. Ovzduší se stalo velkým tématem. Tamním lidem víc došla trpělivost, a to i s řadou politiků navázaných na uhelný průmysl. Určitě bychom se mohli inspirovat. Je to model, který by možná mohl být cestou i pro některá česká města nebo obce, jak znečištění potlačit

Jaké jsou předpokládané důsledky špinavého vzduchu

Brno:

  • necelých sto úmrtí každý rok (u lidí nad 30 let)
  • asi 800 lidí skončí v nemocnici kvůli znečištění prachem (bez dalších znečišťujících látek)
  • přes sto dětí onemocní chronickou bronchitidou
  • padesát procent všech astmatických dětí se dá přičíst znečištění prachem
  • kvůli špinavému ovzduší je Brňan v průměru dva dny na neschopence

Praha:

  • až více než 500 předčasných úmrtí (u lidí nad 30 let)
  • přes 1500 lidí skončí v nemocnici kvůli znečištění prachem (bez dalších znečišťujících látek)
  • až 400 dětí onemocní chronickou bronchitidou

Pozn.: údaje jsou za rok; zdroj: Centrum pro životní prostředí a zdraví

Je potřeba, aby se i u nás lidé pořádně rozzlobili?
Zřejmě ano. Když se člověk baví s politiky mezi čtyřma očima, většinou přiznávají, že by jim zavedení nízkoemisních zón ubralo politické body u majitelů starších aut, které by to postihlo. Vždy s blížícími se volbami je ochota politiků k podnikání nepopulárních kroků nižší.

Jenže podle loňské zprávy Evropské agentury pro životní prostředí zemře v celé EU předčasně přes 400 tisíc lidí za rok. Pro Česko je to pak jedenáct až dvanáct tisíc.
Každý rok se čísla trochu liší podle situace v konkrétním roce. V Praze a Brně vychází proporcionálně trochu méně předčasně zemřelých, ale zase více hospitalizovaných. Lidem hraje do karet, že jsou tam špičková zdravotnická zařízení, takže i ty hodně nemocné nakonec lékaři třeba zachrání, ale jinak je to poměrně vážná situace.

Populistický krok MHD zdarma ve dnech smogu tedy podle vás nestačí?
Tím se určitě situace nevyřeší. Třeba ve Stuttgartu zavádějí celodenní smogový lístek pro lidi bez předplatného, avšak je otázka, jestli tohle opatření nepřijmout v kombinaci s dalšími, třeba právě omezením vjezdu aut, jako to mají některá italská či francouzská města. Švédsko si třeba vybralo model zpoplatnění vjezdu do centra měst a tímto směrem nyní zřejmě půjde Londýn. Obecně je potřeba tlačit určitě spíš na prevenci, smogová situace je několik dní za rok, ale situace je špatná dlouhodobě.

Ale je to i tak krok správným směrem?
Zkušenosti z Francie říkají, že když Paříž před časem hledala řešení během smogové situace, tak to vedlo mimo jiné k tomu, že si to více lidí uvědomilo a začalo se o tom víc diskutovat. Vedlo to k tomu, že pak přišla s ambicioznějším programem, který má do roku 2025 vést v postupných krocích ke zlepšování situace.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec lže, chci vypovídat, říká Babiš mladší. Premiér dál mluví o kampani

Andrej Babiš zveřejnil na svém facebookovém profilu fotky syna Andreje, mají ho...

Babišův syn Andrej napsal v e-mailu pro Seznam Zprávy, že si přeje být telefonicky v kontaktu s českou policií...

Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji, řekl Babišův syn ke kauze Čapí hnízdo

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku

Syn premiéra Andreje Babiše tvrdí, že ho spolupracovníci jeho otce kvůli kauze Čapí hnízdo drželi na Krymu. V reportáži...

Demisi, demisi, znělo Václavským náměstím. Lidé volali po konci Babiše

Demonstrace za demisi premiéra Andreje Babiše na Václavském náměstí v Praze....

Na Václavském náměstí v Praze se konala demonstrace požadující odstoupení premiéra Andreje Babiše z funkce. Na místě se...

Tisíce lidí demonstrovaly v Praze, žádaly Babišovu demisi

Demonstrace při oslavách výročí 17. listopadu za odstoupení premiéra Babiše

Výročí 17. listopadu provázely demonstrace po celém Česku. Tisíce lidí se sešly v Praze na Staroměstském a Václavském...

Nikdy neodstoupím, ať si to všichni zapamatují, prohlásil Babiš

Premiér Andrej Babiš hovoří na tiskové konferenci o kauze údajného únosu svého...

Premiér Andrej Babiš během briefingu na letišti v Kbelích před odletem do Bruselu prohlásil, že navzdory výzvám...

Další z rubriky

Češi příští rok celostátně hlasují jen jednou. V eurovolbách koncem května

Hlasování Evropského parlamentu ve Štrasburku (ilustrační snímek)

Volby do Evropského parlamentu v Česku se uskuteční 24. a 25. května příštího roku. Strany mají na sestavení...

Sova nic neuloví, tetřívek nepřeběhne. Nové sjezdovky škodí Krkonoším

Ilustrační snímek

Rok po vzniku Krkonošského národního parku se tam lyžovalo na 65 hektarech sjezdových tratí. Po více než padesáti...

Zahraniční mise a vyšší obranné výdaje mají v expertním týmu Zemana podporu

Vojenská přehlídka ke stému výročí vzniku Československa. (28. října 2018)

Expertní tým prezidenta Miloše Zemana se shodl na podpoře zahraničních misí či na zvýšení výdajů na obranu na dvě...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz