"Myslím, že ani žádný soucit neměl. Vždyť on poté, co zamordoval bezbrannou ženskou, si z její karty vybral pár tisíc, počkal na první metro, na ubytovně se převlíknul do montérek a šel makat na stavbu. Stačilo ho sledovat u výslechů nebo rekonstrukce první vraždy. I když se několikrát odvolával na víru v Boha, nezaznamenali jsme absolutně žádné známky lítosti nad tím, co provedl," popisuje osobní zkušenost s obžalovaným kriminalista Igor Kuchař.
Kromě toho po zatčení Kravz taktizoval a vyčkával, co na něj policisté "vytáhnou". Když usoudil, že důkazy jsou nezvratné, nezapíral. Tento fakt by hovořil pro jeho mazanost, či spíše vypočítavost. Tyto vlastnosti naopak popřel zhruba uprostřed své násilné série, v noci 28. března 1999.
Tehdy podle obžaloby stihl dvě přepadení za čtvrt hodiny. To první bylo neúspěšné, dívka se mu i přes výhrůžky, bití a škrcení vysmekla a utekla. I když musel násilník předpokládat, že se napadená obrátí na policii (a ta okamžitě na místo a jeho okolí vyjede), o pár zastávek dál přepadl další oběť.
"To nevypadá na logické uvažování," říká soudce Bohuslav Horký.
Kriminalista však tvrdí: "Ale on je nepochybně velmi inteligentní. On si prostě tak věřil a byl tak drzý až zrůdný, že si dovolil i tento risk."
- pondělí 28. srpna 2000
