Ministerstvo školství mění pravidla pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (ilustrační snímek).

Ministerstvo školství mění pravidla pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (ilustrační snímek). | foto: Profimedia.cz

Pomoc i bez diagnózy. Stát změní vzdělávání dětí z ghett i postižených

  • 425
Pravidla pro vzdělávání Romů z ghett, mentálně postižených či dětí uprchlíků se výrazně změní. Zatímco dnes mají nárok na nadstandardní péči jen žáci s některou ze stanovených diagnóz, v budoucnu by se posuzovaly skutečné potřeby každého dítěte. Odborníci věří, že na pomoc tak dosáhnou i ti, které dosud míjela.

Výuku žáků s takzvanými speciálními vzdělávacími potřebami upraví novela školského zákona, u které před pár dny skončilo připomínkové řízení. Změny mají začít platit od 1. ledna 2017.  

Ministerstvo školství v důvodové zprávě připouští, že stávající zákon je nepřiměřeně striktní, když podporu vymezuje jen výčtem druhů hendikepů. "V praxi se nezřídka stává, že některé děti ani do jedné ze škatulek nepatří, nemají oficiálně žádnou diagnózu, a přesto nutně potřebují podporu při vzdělávání," řekla iDNES.cz speciální pedagožka Lenka Felcmanová z Univerzity Karlovy v Praze.

Postižených v běžných školách přibývá

Podle České školní inspekce se začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol v posledních letech zlepšuje. Zatímco v roce 2007/2008 bylo v základních školách individuálně integrováno 47,3 procenta z celkového počtu dětí se zdravotním postižením, v roce 2012/2013 podíl vzrostl na 56,7 procenta.

Podle ministerstva by se podpůrná opatření - tedy například využití asistenta pedagoga, speciálních učebnic či poskytnutí individuálnější péče - měla volit tak, aby odpovídala žákovu zdravotnímu stavu nebo jeho kulturnímu prostředí. Na pomoc tak dosáhnou i děti s menšími či obtížněji rozpoznatelnými problémy. 

Navržené úpravy podle obecně prospěšné společnosti Eduin zruší nálepkování žáků a pomůžou ředitelům získat peníze na podporu všech dětí, které ji potřebují. "Našim klientům by se díky tomu dalo lépe pomoci," souhlasí ředitel Pedagogicko-psychologické poradny Olomouckého kraje Lubomír Schneider.

Nejvíce by změna pravidel podle Felcmanové prospěla dětem s hraničním intelektem, psychiatrickým onemocněním či vnitřním postižením. "Když se žákům s menšími potížemi začne poskytovat pomoc okamžitě, často se je daří vyřešit nebo alespoň zmírnit," doplnila místopředsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.

Nejdříve pomůže škola, poradna se zapojí až při větších problémech

Plán je takový, že se pomoc žákům roztřídí do 5 stupňů podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti. V prvním stupni to bude podpora dětí s menšími potížemi, kterou by škola zvládala bez souhlasu a pomoci školských poradenských zařízení (tedy pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center.) Ta by se zapojila až u vážnějších případů.

Podle odborníků chystané úpravy povedou k tomu, že někteří žáci, kteří dnes končí v praktických a speciálních školách, budou moci chodit do běžných základek. Ty zatím mají omezený nárok na příplatky za postižené žáky, i proto se dnes část škol přijímání znevýhodněných dětí brání. Nově má dostat stejný příspěvek škola jakéhokoliv typu. 

Také se sjednotí výše těchto příplatků, které se v současnosti liší kraj od kraje. Ministerstvo ale předpokládá, že se celková suma na vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami příliš nezmění.

Změny se podle resortu dotknou i žáků ze sociálně vyloučených lokalit. "Nyní školy nedostávají na podporu dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí ani korunu navíc," upozornila Felcmanová. Školy by mohly nově získat příplatek na dítě, které z domova nemá základní návyky nebo umí velmi špatně česky.

Pro školy ani poradny to nebude náročnější, tvrdí ministerstvo

Nový systém bude podle ministerstva školy a poradny minimálně zpočátku zatěžovat, ale administrativně náročnější nebude. "Myslím, že naši práci to nijak zvlášť nezmění. Větší změna to bude pro školy. Budou muset být v tomto pečlivější, vzdělanější, jít blíž k dětem," míní ředitel poradny Schneider.

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami

Podle platného školského zákona se za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami považují tyto tři typy osob:

  • A) Žáci se zdravotním postižením - rozlišuje se mentální, tělesné, zrakové a sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. V letošním školním roce je na základních školách 73 629 dětí se zdravotním postižením (z celkového počtu 827 654 všech žáků ZŠ) - necelou polovinu tvoří žáci s vývojovými poruchami učení, téměř čtvrtinu s mentálním postižením.
  • B) Žáci se zdravotním znevýhodněním - děti se zdravotním oslabením, dlouhodobou nemocí nebo lehčími zdravotními potížemi, které vedou k poruchám učení a chování (počet těchto dětí není k dispozici)
  • C) Žáci se sociálním znevýhodněním - děti z rodin s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožené sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní či ochrannou výchovou nebo azylanti (počet těchto dětí není k dispozici)

Univerzita Palackého v Olomouci už pro školy chystá návody, jak znevýhodněným žákům pomáhat. "Na podzim se to bude ověřovat v nejméně 140 školách," řekl iDNES.cz hlavní řešitel projektu Jan Michalík. Počítá se i s kurzy pro učitele, aby této problematice více rozuměli.

Běžné základní školy ale upozorňují, že pro výuku žáků se specifickými potřebami jim chybí peníze, asistenti pedagogů i materiální podmínky. Pedagogické fakulty navíc studenty málo připravují na práci s různorodým kolektivem (více čtěte zde).

I přesto mají změny poměrně širokou podporu. Například minulý pátek je v dopise ministru školství Marcelu Chládkovi ocenilo 16 neziskových organizací - například Člověk v tísni, Amnesty International či Liga lidských práv.

"Po podobném kroku naše instituce a odborníci na vzdělávání sociálně vyloučených romských dětí již drahný čas volají," uvedla Jana Horváthová z Muzea romské kultury.

Chládkovi ale přišel před měsícem i dopis zastánců praktických škol z Královéhradeckého kraje (více čtěte zde). Stát před několika lety počítal s tím, že tyto školy postupně zruší, nakonec však od tohoto plánu ustoupil. Redukovat někdejší zvláštní školy nechce ani Chládek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video