"Významné hospodářské ztráty jsou součástí zneklidňující tendence spojené s klimatickými změnami," upozornila pojišťovací společnost Munich Re v dokumentu vypracovaném pro Program OSN na ochranu přírody.
Na letošním šedesátimiliardovém účtu za přírodní katastrofy, o pět miliard vyšším než loni, se podle odhadů nejvíc podílela letní vedra v Evropě, při nichž zahynulo na dvacet tisíc lidí. Ztráty v zemědělství stály deset miliard.
Jen o dvě miliardy méně si vyžádaly záplavy v Číně, kde rozvodněné řeky v červnu a září poničily přes 650 tisíc budov, stojí ve studii Munich Re. Zmiňuje se i o jarních tornádech v USA, jež napáchaly škodu za tři miliardy dolarů.
Studie o škodách způsobených extrémním počasím byla představena na konferenci o klimatických změnách v severoitalském Miláně, kde s novou zprávou předstoupili i představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO).
Zdravotníci se bojí šíření nemocí
Varování organizace spadající pod OSN zní: bude-li se kvůli klimatickým změnám zvyšovat teplota na planetě, zhorší se zdraví milionů lidí. Podle některých předpovědí mohou globální teploty vzrůst do roku 2030 o několik stupňů. Na vině jsou takzvané skleníkové plyny.
"Přibývá důkazů, že změny v globálním klimatu budou mít hluboký dopad na zdraví a život lidí v zemích celého světa," prohlásil asistent generálního ředitele WHO Kerstin Leitner.
Vzrůst teploty napomáhá i šíření nemocí vznikajících z vody, například malárie či horečky dengue. Mohli by se totiž přemnožit přenašeči, třeba komáři, zasáhnout i nedotčené země včetně Evropy. Děti nejvíc ohrožují průjmové nemoci, které se nejlépe šíří v horkém a vlhkém prostředí. Ohroženi mohou být kvůli rozšíření alergenů také alergici a nasnadě je i zhoršení znečištění ovzduší.
Globální oteplování také negativně ovlivňuje zemědělství, což má za následek podvýživu obyvatelstva v řádech milionů, varuje WHO. Nejvíc mohou trpět země jako Indie, Bangladéš, Barma a Vietnam žijící z produkce rýže. Při jejím pěstování jsou závislé na monzunech, které jsou sice předvídatelné, ale deště nemusí být vždy vydatné.
Osm tisíc let oteplování
Jak dlouho se vlastně člověk už na klimatických změnách podílí? Už 8000 let, tvrdí americký vědec Bill Ruddiman, podle něhož oteplování planety nezačalo až s průmyslovou revolucí, jak se obecně soudí, ale s prvním kácením lesů a zemědělskými aktivitami starých civilizací.
Na Zemi se střídají teplejší a chladnější období. Podle Ruddimana se podnebí na Zemi na základě těchto přirozených cyklů mělo posledních 10 tisíc let ochlazovat. "Místo toho začali lidé vytvářet skleníkové plyny a přirozené ochlazování zredukovali," tvrdí profesor.
Klíčem je údajně zrod zemědělství. Skleníkový plyn oxid uhličitý totiž začal stoupat do atmosféry před 8000 lety kvůli kácení stromů. Metanu ve vzduchu začalo přibývat o 2000 let později s pěstováním rýže, soudí Ruddiman, který vycházel z měření vzduchových bublin v antarktickém ledovci.
