Návrh zákona popisuje, co musí výrobce učinit, aby mohl začít pěstovat například geneticky pozměněnou kukuřici. "Je to podobné jako s nebezpečnými chemikáliemi, s těmi také není možné nakládat bez omezení," řekla náměstkyně ministra životního prostředí Dana Římanová. Podle zákona bude každý žadatel povinen vypracovat takzvaný havarijní plán pro případ, že by se modifikované organismy dostaly mimo vymezený prostor.
Se zákonem je nespokojeno ekologické hnutí Greenpeace, které mu vyčítá, že se vztahuje jen na některé geneticky upravené produkty. "Zákon se týká například rajčat, ale už ne protlaku vyrobeného z geneticky modifikovaných rajčat. Týká se geneticky upraveného zrní, ale ne mouky a potravin z ní vyrobených. Podobně se zákon vztahuje na geneticky manipulované ovce nebo krávy, ale už ne na jejich mléko. Zcela tak ignoruje fakt, že nebezpečné mohou být i samotné produkty geneticky modifikovaných organismů. Toxické látky vznikající jako produkty metabolismu geneticky manipulovaných bakterií mohou být například zneužity k výrobě biologických zbraní," řekl Čestmír Hrdinka z Greenpeace, které nesouhlasí s tím, aby se modifikované organismy uvolňovaly do volné přírody.
Také ve sněmovně se při projednávání návrhu zákona strhla stejná debata. "Já chápu, že pro běžného konzumenta této problematiky, který není obeznámen do hloubky s tím, co to obnáší, který nemá možnost si prostudovat různá stanoviska, samozřejmě to, co se mu prezentuje velmi povrchním způsobem ve sdělovacích prostředcích, a co prezentují některá takzvaná občanská sdružení, tak to je prostě s to vyvolat určitý neklid a určité znepokojení," řekl poslanec ODS Jan Zahradil.
Libor Ambrozek z KDU-ČSL vyzval k maximální obezřetnosti. "Je to obor, který se rozvíjí velmi rychle, že dnes možnosti člověka jsou obrovské, a to, co se dnes může dít, tedy vpravování genů v podstatě jakýchkoli živočichů nebo rostlin kamkoli, takže nejsme schopni dohlédnout, co to bude znamenat, když takový živočich nebo rostlina uteče ven, když se náhodou dostane do ekosystému. Princip předběžné opatrnosti je na místě. Souhlasím s tím, když se po desítkách let ukáže, že je to v pořádku, tak ano, dejme tomu zelenou, ale dnes jsme schopni ovlivňovat globální ekosystém v takové míře, že každý omyl nás bude stát mnohem více, než nás stál před pěti tisíci lety nebo před padesáti lety."
Ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD) uvedl, že zákon umožní úřadu v případě potřeby ukončit manipulaci s geneticky modifikovaným organismem. Připomněl, že novela zákona o potravinách zavede povinnost označovat potraviny, v nichž bude obsažen geneticky modifikovaný organismus. "Dáme spotřebiteli, jakmile novela začne platit, možnost vybrat si," řekl Kužvart.
Geneticky manipulované organismy - zejména sója a kukuřice - se nejvíce pěstují ve Spojených státech, Kanadě a Argentině. V Evropské unii se pěstují zatím velmi zřídka, například ve Španělsku nebo v Německu. V Česku se komerčně žádná plodina nepěstuje, experimentuje se ale na malých rozlohách s kukuřicí, řepkou, cukrovou řepou a pšenicích.
Ve Spojených státech už zhruba padesát až šedesát procent potravin obsahují cizí geny. V Česku žádný přehled neexistuje, MF DNES ale loni zjistila, že se v českých obchodech takové potraviny, stejně jako v celé Evropě, prodávají.
