Změna ústavy má usnadnit záchranu unesených Čechů vojenskými komandy

O vyslání vojáků do zahraničí kvůli záchraně unesených českých občanů by v budoucnu měla rozhodovat vláda, nikoliv parlament. Změnu ústavy směrem k rychlejšímu schválení vyslání vojáků přinesla do Sněmovny skupina poslanců z nekomunistických stran včetně ministra obrany Martina Stropnického.

Armádní kurz Komando (ilustrační snímek) | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Současná ústava ve článku 43 uvádí, že rozhodování o vyslání vojáků do zahraničí přísluší parlamentu. Na kratší než šedesátidenní misi smí vojáky vyslat vláda - ale pouze do společné spojenecké obrany, mírové operace vedené organizací, které je ČR členem, nebo záchranné operace po například přírodní pohromě či průmyslové havárii.

V minulosti už se stalo, že vláda onu šedesátidenní lhůtu využila - to když opozice vedená Jiřím Paroubkem z ČSSD blokovala schválení plánu zahraničních operací a hrozilo, že se čeští vojáci s ostudou budou muset stáhnout z misí, v nichž byli (více o tehdejší krizi např. zde).

Tehdy to bylo provizorní řešení, nynější návrh však hovoří jinak. Do Sněmovny jej přinesla skupina poslanců zastupujících nekomunistické strany: ministr obrany Martin Stropnický (ANO), šéf Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), Jana Černochová (ODS), David Kádner (Úsvit) a Ivan Gabal (KDU-ČSL). Chtějí odstranit výčet důvodů, kvůli kterým může vláda vyslat vojáky do ciziny (příslušný sněmovní tisk najdete zde).

Co říká ústava

Článek 43, odst. (4)

Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil ČR mimo území ČR a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o
a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,
b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je ČR členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,
c) účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích.

Novela má z tohoto bodu ústavy odstranit písmena a), b), a c).

V ústavě by zůstalo, že takové nasazení nesmí překročit 60 dnů a parlament jej může zpětně zrušit.

Přenesení rozhodování z parlamentu na vládu znamená fakticky dvě věci: že rozhodnutí může být přijato rychleji - a že jej vláda může učinit i v případě, že v průběhu svého mandátu ztratí sněmovní většinu nebo pokud dokonce vládne vláda bez vyslovené důvěry, jakou byl naposled kabinet Jiřího Rusnoka.

„Aktuální zkušenosti z boje proti terorismu a při zvládání migrační krize jasně ukazují, že se v určitých případech nelze obejít bez okamžitého zásahu ozbrojených sil. Rychlost rozhodnutí o jejich nasazení je dnes důležitější než kdy jindy,“ argumentuje ve článku pro Lidové noviny ministr obrany Martin Stropnický (celý text zde).

Znění ústavy je z doby ještě před 11. zářím 2001

Ministr tvrdí, že nutnost vyčkat na schválení parlamentem je „svazující“ a neumožňuje rychlý a efektivní zásah. Současné znění ústavy totiž pochází z roku 2000, kdy „ozbrojené síly zdaleka nebyly konfrontovány s terorismem a nelegální migrací v takové míře jako dnes,“ říká Stropnický.

Podle ministra obrany nynější úprava komplikuje urgentní zapojení českých vojáků do sil rychlé reakce NATO nebo bojových uskupení (takzvaných battlegroups) EU, které počítají s nutností reagovat na krizové situace v řádu desítek hodin, případně vyslání českých vojáků do spojeneckého státu, který svými silami neumí „zastavit nelegální migraci“.

Návrh ovšem také usnadňuje schválení pobytu vojáků jiné země na území ČR. Platí to analogicky - působení do 60 dnů by nově schvalovala jen vláda, i když nepůjde o společnou obranu, mírovou operaci nebo řešení následků přírodní, průmyslové či ekologické pohromy. Každá z komor parlamentu by mohla nadpoloviční většinou všech členů rozhodnutí vlády zrušit.

Vláda zaujala k návrhu neutrální stanovisko (více zde). Pro změnu ústavy je potřeba třípětinová většina všech poslanců a přítomných senátorů.