Změna času výrazně neovlivní zdraví, tvrdí lékař

Změna letního času na zimní v noci ze soboty na neděli neznamená podle internisty Milana Pavlaty z pražské nemocnice Na Homolce významné ovlivnění zdravotního stavu. Podle něho mohou nastat drobné hormonální změny, které bychom však neměli pocítit. "U žen například existuje hormon melanin, který je citlivý na délku slunečního svitu, tam může dojít právě k těm drobným změnám," upřesnil Pavlata. Pokud však někdo něco zaznamená, pak je to spíše psychického původu.

"U mne v ordinaci si lidé spíše postěžují, ale že by přišli vyloženě jen s problémem souvisejícím se změnou času, to ne. Mají obvykle závažnější starosti," dodal Pavlata.

Letní čas letos končí v neděli 29. října, kdy se ručičky hodinek ve všech zemích, které se k tomuto režimu připojily, posunou ve tři hodiny ráno o šedesát minut zpět. Většina  Evropanů si tak bude moci o hodinu déle pospat. V neděli se lidé vrátí k astronomickému středoevropskému času, jímž se budou řídit až do neděle 25. března 2001, kdy budou o hodinu spánku naopak ošizeni.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé ve válečných letech 1915 a 1916. Vrátil se opět v další válce, a to v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si obyvaté začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979.

Až do roku 1995 trval letní čas v Česku šest měsíců a hodinové ručičky nastupovaly svou cestu zpátky každoročně koncem září. Od roku 1996 srovnali svůj čas se zvyklostmi Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, to znamená do konce října.

Třetina dospělých má se změnou času problémy
Třetině dospělých obyvatel České republiky má podle průzkumu agentury Sofres-Factum problémy  s přechodem z letního času na zimní. Nejčastěji to jsou poruchy spánku a orientace v čase, únava a další somatické a psychické problémy.

Podle šetření má problémy se změnou času 34,3 procenta dotázaných, z toho čtvrtina lidí má menší potíže a přibližně každý jedenáctý člověk velké. Změna času nepůsobí žádné problémy 63,5 procenta občanů a 2,2 procenta neví. Proti loňsku se výsledky příliš nezměnily.

Problémy se změnou času nejčastěji uvádějí ženy, 11,3 procenta z nich má velké a 27,4 procenta menší potíže. Mezi muži to je 6,7 a 22,8 procenta.

Méně problémů mají lidé do 29 let a nad 60 let, častěji si stěžuje střední generace.

Z lidí trpících při změně času potížemi si 41,4 procenta stěžovalo na poruchy spánku a na nespavost. Dalších 26,5 procenta lidí trápí narušení biorytmu a únava, 18,1 procenta si na změnu dlouho zvyká a 11 procentům způsobuje zdravotní potíže a bolesti. Na psychické problémy si stěžuje 0,7 procenta respondentů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video