O nedělním mrazivém ránu si lidé budou moci o hodinu déle pospat. Ti, kteří musí i v neděli vstávat časně, navíc potěší dřívější východ slunce. Večer se však na druhou stranu o hodinu dříve setmí.
Kde se mění čas?Změna času se týká pouze zemí mírného pásma. V tropickém pásmu se délka letního a zimního dne neliší natolik, aby měla změna času smysl. Čas se neposouvá ani v polárních oblastech. Až půl roku tam totiž trvá polární noc. Letní čas se používá ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu, Ruska, Běloruska, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky. Podle pravidel EU přechod nastává ve všech časových pásmech současně poslední neděli v říjnu, resp. březnu. |
Změna času jako každoročně ovlivní jízdní řád Českých drah. Cesta vlakem se v noci na neděli prodlouží. Vlaky, které budou na cestě ve tři ráno, totiž budou muset na hodinu zastavit, aby dodržely jízdní řád. Jinak by totiž projížděly přes zastávky ve zbytku trasy o hodinu dříve.
Změny se dotknou především tras mezi Českem, Slovenskem a Polskem. Regionální spoje změna času neovlivní, protože v tu dobu žádné nejezdí (více čtěte zde).
Na letní čas se v Česku každý rok přechází poslední neděli v březnu. Na středoevropský se čas vrací opět poslední říjnovou neděli.
Letní čas byl poprvé zaveden v roce 1916 (v Čechách v roce 1940) a důvodem pro jeho zavedení byly úspory elektrické energie. Tento argument byl však mnohokrát zpochybněn.
Zatímco někteří lidé posun času o hodinu zpátky či dopředu téměř vůbec nepocítí, pro jiné je to velká zátěž. Podle některých studií vzrůstá během prvních tří týdnů po změně času na letní výskyt srdečních záchvatů o šest až deset procent. Může za to prý narušení chronobiologických rytmů, zhoršení kvality spánku a stres. To je ale také pravděpodobně důvodem, proč se nejvíce infarktů odehraje v pondělí (více čtěte zde).
