Zrušení směrnice z roku 2001 o střídání zimního a letního času navrhla Evropská komise letos v září Evropskému parlamentu. Komise vycházela z výsledku celoevropské ankety, do níž se zapojilo 4,6 milionu Evropanů a 84 procent z nich se vyslovilo pro zrušení. Členské státy by se tak samy měly rozhodnout, zda se jejich občané budou řídit letním či zimním časem.
Česká populace není se střídáním času spokojena, vyplývá z výzkumu společnosti STEM/MARK. Většina se přiklání k jeho zrušení, s návrhem komise o libovolném výběru každého státu ovšem Češi spíše nesouhlasí.
„Necelá polovina obyvatel by chtěla zachovat letní čas, který aktuálně platí do nedělního rána. Čtvrtina by naopak preferovala zachování zimního času,“ uvádí STEM/MARK.
Téma změny času je v posledních měsících hojně diskutované. Různé občanské iniciativy a petice se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví. Podle nich nepřináší ani žádné energetické úspory, což bylo původním záměrem zavedení letního času.
Podle bioložky Heleny Illnerové způsobuje větší potíže změna jarní, která vede k přeřízení vnitřních hodin o hodinu zpět. Což je problém, protože podle Illnerové „máme tendenci se zpožďovat“. Lidé podle ní potřebují ranní světlo, aby se jim vnitřní hodiny nastavily na správný 24hodinový rytmus. Uvedla to v pořadu Rozstřel na iDNES.cz.
Poslední změna nejpozději za rok
Podle návrhu by každá unijní země do dubna 2019 oznámila, zda u sebe zamýšlí zavést trvalý letní nebo zimní čas. Poslední povinná změna ze zimního na letní čas by se uskutečnila v neděli 31. března 2019.
Členské státy, které by poté chtěly trvale přejít na zimní čas, to budou moci udělat při poslední změně letního času na zimní v neděli 27. října 2019. Po tomto datu už nebudou žádné další sezónní změny času možné.
Pro dodržení takového plánu je potřeba, aby europarlament a státy návrh komise odsouhlasily do března 2019.
V českých zemích byl ještě v rámci Rakouska-Uherska letní čas poprvé zaveden na zkoušku 30. dubna 1916 a platil do 1. října. Znovu byl zaveden v Československu v důsledku úsporných opatření za druhé světové války.
Polští poslanci chtějí zrušit střídání času, nechali by si jen ten letní |
V Protektorátu Čechy a Morava fungoval nepřetržitě od 1. dubna 1940 až do 4. října 1942, dále pak v letních měsících v letech 1943-1949. Na přelomu roku 1946 (1. prosince 1946 - 23. února 1947) byl zaveden také tzv. zimní čas, kdy byl čas posunut o jednu hodinu dozadu.
Potřetí si Češi a Slováci začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 za energetické krize. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší - trvá tedy sedm měsíců, do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po větší část roku než čas pásmový. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii.
