Evropská komise původně navrhovala zrušení střídání času na letošní nebo příští rok, v současnosti se však o věci nejedná a je otázkou, zda se s ohledem na současnou krizi a její dopady téma na jednací stůl vůbec vrátí, řekl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Evropská komise v roce 2018 navrhla zrušení střídání času, ponechala však na členských státech, aby se dohodly na tom, který čas bude zaveden celoročně. Česká vláda předloni podpořila zavedení zimního, tedy standardního středoevropského astronomického času. Návrh komise ovšem ještě musí schválit unijní Rada a Evropský parlament, do té doby se nic nemění.
„V současné době je situace taková, že se nevyjednává a věc se kvůli aktuální situaci odsouvá na později. Je otázkou, jestli se toto téma vůbec vrátí na jednací stůl, kde se teď řeší spíše současné problémy,“ řekl Jemelka.
Zrušení pravidelného střídání času podle průzkumů podporuje veřejnost i experti. V roce 2019 se proti střídání času v průzkumu společnosti STEM/MARK vyjádřilo 70 procent respondentů. Podle ekonomických a zdravotních odborníků má střídání času v současnosti negativní důsledky.
Letní čas, který se uplatňuje ve většině evropských států, byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před 40 lety, v době takzvaného druhého ropného šoku.
Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců.
Střídání letního a standardního času souvisí s dělením dne do 24 hodinových intervalů. Starší civilizace si totiž s přesným rozdělením dne na stejně dlouhé úseky zase až tolik nelámaly hlavu a tak by se například v antických dobách našly vodní hodiny s proměnlivou škálou pro různá časová období.
