Podle oficiálních údajů se sobotních manifestací zúčastnilo necelých 40 tisíc lidí. Demonstrace se kromě hlavního města konaly i například v Lyonu, Bordeaux či Lille. Největší protivládní demonstraci žluté vesty chystají na 16. března, kdy chtějí vyjít do ulic u příležitosti výročí čtyř měsíců od počátku protestů i konce celonárodní debaty vyvolané prezidentem Emmanuelem Macronem.
Ve vícero městech vypukly střety s policií, která odpovídala použitím slzného plynu. V Paříži bylo zatčeno 33 účastníků manifestací, jeden demonstrant byl podle agentury AFP zraněn v obličeji, pravděpodobně gumovým projektilem.
Kolem poledne se několik stovek stoupenců protivládního hnutí sešlo v Paříži u Vítězného oblouku, kde zněl mimo jiné pokřik „Benalla do vězení“. Jde o odkaz na bývalého Macronova bezpečnostního poradce Alexandra Benallu, který čelí obvinění, že loni na prvomájové manifestaci v Paříži v policejním převleku napadl demonstranty.
V Nantes pochodovalo podle televize BFM TV asi tisíc osob, ačkoli ne všechny na sobě měly poznávací znak v podobě reflexní vesty. Kolem 14:00 se průvod pokoušel projít menšími uličkami, avšak cestu jim zastoupili příslušníci bezpečnostních složek. Ti následně použili i slzný plyn a demonstranti se údajně do centra města vydali jinou trasou.
Velké protesty přijdou za čtrnáct dní, tvrdí vůdce žlutých vest
„Budete mít březen, během kterého nebudete moci spát,“ varovala v pátek na videu prezidenta Macrona jedna z vůdčích postav hnutí žlutých vest Eric Drouet. Podle něj bude sobotní demonstrace 16. března velkolepá.
„Doufám, že jste připraveni. My jsme. Čekáme na toto datum s nedočkavostí,“ uvedl Drouet, který označil sobotu v polovině března za „klíčovou“ pro další osud protestního hnutí.
Velké protesty žluté vesty svolaly na 16. března proto, že uplynou čtyři měsíce od okamžiku, kdy se začaly demonstrace pravidelně konat. Loni 17. listopadu vyšlo do ulic na protest proti plánovanému zdražení pohonných hmot téměř 290 000 lidí.
Druhým důvodem pro svolání velkého protestu na sobotu za dva týdny je skutečnost, že 15. března skončí celonárodní debata, kterou vyvolal prezident Macron. Jejím cílem bylo mimo jiné reagovat na nespokojenost obyvatel, která se projevila ve zrodu hnutí žlutých vest. Podle Macronových odpůrců z řad protestního hnutí je ale debata jen „maškarádou“ a „PR akcí“.
Účast na demonstracích klesá
Shromáždění se konala také v Nice, ve Štrasburku či v Dijonu, kde také došlo na šarvátky. V severofrancouzském Lille pochodovalo přes 1000 lidí na akci, na kterou organizátoři zvali i sympatizanty žlutých vest z Belgie, Británie či Nizozemska.
Účast na pravidelných demonstracích v posledních týdnech klesala. První únorovou sobotu se podle úřadů sešlo 58 600 lidí, druhou 51 400 a třetí už jen 41 500. Minulý týden účast opět mírně vzrostla na 46 600 demonstrantů. Žluté vesty pravidelně čísla zveřejňovaná ministerstvem vnitra zpochybňují. Podle nich například demonstrovalo minulou sobotu po celé Francii přes 120 000 lidí.
Příznivci hnutí žlutých vest protestují proti vládě a prezidentu Macronovi každou sobotu od 17. listopadu loňského roku. Původně byl jejich hněv namířen proti plánovanému zdražení pohonných hmot, postupně se ale cíle hnutí měnily. Nyní kritizují žluté vesty mnoho různých aspektů reformní politiky současné vlády.
26. ledna 2019 |
