Podmořské relikty starodávného kusu souše disponují množstvím fosilií tehdejších živočichů. To napovídá, že kdysi skutečně byly nad hladinou a nejedná se o pouhé útvary vytvořené podmořskou vulkanickou aktivitou.
Vědci se už o východní dno Indického oceánu zajímali delší dobu, z tektonického hlediska totiž patří mezi ta nejméně prozkoumaná.
Aktuální objev pomůže upřesnit, jak se kdysi velká jižní zemská masa Gondwana rozpadla. Zhruba před 130 miliony let se začala štěpit její východní část, ze které postupně vznikla Antarktida, Austrálie a Indie.
Právě podrobnosti pohybu "potulného" indického subkontinentu zajímají odborníky nejvíc. Jeho severovýchodní břeh kdysi přiléhal k Austrálii, pak se ale stočil na sever, narazil do jižní Asie a dodnes pomáhá k růstu Himálaje.
Nový kus kontinentu nenajdete každý den
Z dvoutisícimetrové hloubky vědci odebrali vzorky pískovce a žuly, aby určili jejich stáří. Věří, že to bude cca jedna miliarda let. Nové údaje by jim měly pomoci osvětlit tektonické pohyby, které později vedly k takovému stočení Indie.
Horniny dále porovnají se vzorky z australského pobřeží a tak přesně určí, kde došlo k odtržení zemských mas. Návaznost na indický subkontinent už určit nelze, protože potřebný okraj byl rozdrcen při již zmíněném střetu s euroasijskou deskou.
"Je to úžasné, ne zrovna každý den se vám podaří objevit na mořském dně dva velké úlomky kontinentu," nezakrývá nadšení geofyzička Jo Whittakerová ze sydneyské univerzity.
Pohled na současný Indický oceán
