Pro jedenatřicetiletého Petra K. to byla běžná cesta z práce domů. Když však přišel ke svému autu zaparkovanému v centru Prahy, zjistil, že mu kdosi z vozu ukradl autorádio i s měničem kompaktních disků.
Je jedním z téměř třiceti tisíc lidí, kterým zloději od začátku roku vykradli automobil. "Zavolal jsem policistům. Řekli, že mají hodně práce a dřív než za dvě hodiny nepřijedou," říká muž.
"Když jsem jim řekl, že auto nemám pojištěné, rovnou uvedli, že je na mně, jestli to chci vůbec hlásit. Nakonec jsem to nechal být, i když mě to stálo několik tisíc," dodává.
K podobným případům dochází téměř každý den. Přesnější údaje o tom, kolik lidí okradení nenahlásí, však chybí. "Určitě se to stává. Kolik takových případů je, ale není možné odhadnout," říká Lucie Uhlířová z tiskového oddělení policejního prezidia.
Neohlášených případů je až čtyřikrát tolik
V nedávno zveřejněném průzkumu, který pro policii zpracovávala agentura STEM/MARK, se k neoznámení krádeže "přiznaly" dvě pětiny dotázaných.
Většina z nich uvedla, že si okradení raději "vyřeší sami", případně, že "policie nemůže nic dělat." Situace může být ještě horší. "U drobné kriminality odhaduji, že případů, o kterých se policisté vůbec nedozvědí, je třikrát až čtyřikrát víc než těch, které se jim objeví ve statistice," soudí Alena Marešová z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci.
"Liší se to ale město od města. Praha je hodně odlišná, situace je zde asi nejhorší," dodala. "O všech případech se skutečně nedozvíme. Je pouze na lidech, jestli nás požádají o pomoc," připustil Jiří Chaloupka, zástupce ředitele děčínské policie.
Zájem je i o mobily
Nejsou to pouze autorádia, kvůli kterým se lidé na policii neobracejí. Do stejné "kategorie" spadají i mobilní telefony, o které je mezi zloději stále větší zájem. O kolik mobilních přístrojů přišli jejich majitelé letos, policisté nevědí.
Z dříve zveřejněných údajů je však trend dostatečně patrný: v roce 2002 zloději ukradli téměř 25 tisíc mobilních přístrojů, za polovinu roku 2003 to bylo již přes šestnáct a půl tisíce.
A proč tedy lidé policii nevěří a ztrátu svého majetku nehlásí? Je to jednoduché. Policisté nejsou v odhalování drobných zlodějíčků příliš úspěšní. U kapesních krádeží letos dopadli jen každého jedenáctého pachatele.
"Lidé navíc nemají důvod to hlásit, pokud nejsou pojištěni," řekla Alena Marešová. "Navíc jim po měsíci stejně většinou přijde od policie dopis, že nikdo nebyl dopaden a případ se proto odkládá. Většina lidí si proto řekne, že ohlášení je pro ně zbytečné zdržení," dodala.
Je tu i další důvod, který Marešová zmiňuje: občasná neochota policistů vůbec se drobnými krádežemi zabývat.
|
O neochotě policistů vím, říká ministr Bublan Policisté se dozvědí jen o některých obětech trestných činů. Lidé totiž nevěří, že policisté pachatele dopadnou. "Vím, že se tak lidé cítí, a pokusíme se to změnit," říká nový ministr vnitra František Bublan. Jak chcete změnit, aby lidé policistům víc věřili? Navíc počítám s tím, že se obrátíme s prosbou o radu na kolegy v západoevropských státech, které s tím takové problémy nemají. Někteří policisté se chovají, jako by je vyšetřování drobné trestné činnosti obtěžovalo. Co s tím uděláte? Neříkám, že se tak většina policistů nechová. Bohužel jsou však mezi nimi jednotlivci, kteří kazí u veřejnosti celkový dojem. Sami policisté si stěžují, že jich je na zvládnutí drobné kriminality málo. Budete přijímat nové, nebo už máte plné stavy? Zároveň nelze brát všechny, kteří se přihlásí. Policie by si měla vybírat. |
