Ani v minulých letech nebyla situace o mnoho lepší - devět z deseti ukradených kol se nikdy nepodařilo nalézt.
Naprosto selhává databáze kol na městské policii. Od poloviny devadesátých let má každý cyklista příležitost zaregistrovat svůj stroj u strážníků, a tři a půl tisíc Pražanů si pro kovový štítek s registračním znakem skutečně došlo. "Ale je to spíš prevence," přiznává mluvčí městské policie Radka Waitová: "Dvaašedesát lidí kdosi skutečně okradl, a na základě registru se povedlo najít jen tři kola."
Většina kradených kol končí v bazarech a zastavárnách. "Někdy sem přijdou zloději třeba s pěti koly za víkend, obvykle to jsou narkomani," přikyvuje prodavač v jednom ze žižkovských bazarů.
Zlodějům vyplácí přibližně pětinu skutečné hodnoty stroje. Právě počátkem jara nemá o zákazníky nouzi: "Často sem přijde i celá rodinka, která si chce levně pořídit kola na chalupu."
Fakt, že velkou část bazarů živí prodej kradeného zboží, policisty vytáčí: "To víte, že tam většina kol skončí, ale my narážíme na obrovské problémy," upozorňuje policejní ředitel v Praze 3 Jiří Neuwirth. Bazarníci totiž podle něj výkup kradeného zboží oficiálně nezapisují. "Jsou se zloději domluvení - dají jim peníze na ruku, a pak kola schovají do zadních místností. A tu my kontrolovat nemůžeme."
Přesto policisté radí - okamžitě po odcizení zkuste pár zastaváren v okolí obejít, možná tam své kolo najdete.Teprve potom máte šanci na jeho navrácení.
"My pak můžeme vydat příkaz k vydání věci, a dokázat, že je kradená. I když je to vždy strašně obtížné," vysvětluje Neuwirth.
Podle zámečníků většina pražských cyklistů stále přeceňuje kvalitu levných zámků. S těmi se však zkušení zloději obvykle vypořádají během několika sekund.
"Pokud někdo chce své kolo nechávat na ulici, měl by do zámku investovat 900 až 2500 korun, a k tomu koupit kalený řetěz za dalších 150 korun," upozorňuje šéf zámečnického servisu Jiří Růžička.
Teprve tato výbava je podle něj odolná proti přeštípnutí pákovými nůžkami - běžnému zlodějskému nářadí.
