Ukázat, že prospěch z genetické inženýrství mohou mít i chudé země, se pokouší biotechnologický koncern Monsanto. Jeho prezident Hendrik Verfaillie v srpnu oznámil, že firma dává rozvojovým zemím zdarma k dispozici svoji takzvanou zlatou rýži. Do ní výzkumníci vpravili gen, který způsobuje, že plodina je bohatá na beta karoten. Lidské tělo jej mění ve vitamin A, který povzbuzuje imunitní systém. Zhruba dvě stě milionů dětí ve světě trpí významným nedostatkem tohoto vitaminu, ročně kvůli tomu milion dětí umírá a statisíce dalších dětí oslepnou. Monsanto nabízí výzkumníkům z rozvojových zemí, aby bez placení licenčních poplatků vyvinuli ze zlaté rýže odrůdu vhodnou pro danou zemi. Tvůrce zlaté rýže, švýcarský profesor Ingo Potrykus, rozhodnutí Monsanta přivítal. Jak řekl, bude se snažit přesvědčit i jiné společnosti, aby darovaly životně důležité biotechnologické poznatky chudým zemím. Záležitost má nepochybně i reklamní význam. "Zlatá rýže dokazuje, že biotechnologie mohou pomoci nejenom zemím na Západě, ale i v rozvojovém světě," tvrdí šéf Monsanta Verfaillie. Odpůrci genových manipulací však zůstávají nespokojeni. "Nebylo by pro rozvojový svět lepší, kdyby jeho obyvatelé mohli jíst také zeleninu a další potraviny než jenom pořád rýži, třebaže genově upravenou?" ptá se Čestmír Hrdinka z české pobočky ekologické organizace Greenpeace. "Kdyby peníze investované do genového inženýrství šly do normálního šlechtitelství, zlepšily by výživu v rozvojovém světě také." Oproti tomu Světová banka, jak vyplynulo z nedávné mezinárodní konference o biotechnologiích v Haagu, soudí, že právě výživnější transgenní plodiny mohou zvýšit životní úroveň i kvalitu života lidí ve třetím světě.
10. listopadu 2000
