Co se vám vybaví, když se řekne Česká republika?
Praha, krásné město s paláci, zámky a řekou. Havel, Kundera a Pražské jaro. Vybavují se mi vzpomínky mého otce. Za mlada jezdíval do Prahy s přáteli na jarní prázdniny. Chodili do muzeí a divadel. Prahu si opravdu zamiloval.
Vy jste Českou republiku navštívila?
Ještě ne. Doufám, že budu mít příležitost.
K dnešnímu dni uznalo nezávislé Kosovo 75 států. Jaké číslo by vás těšilo na konci vašeho jedenapůlletého mandátu?
Sto. I přesto, že ani to nestačí k členství v OSN nebo EU.
Jak toho chcete docílit?
Budu vysvětlovat, že neuznáním Kosova nikdo nic nezíská. Ani státy, které nás neuznaly ze svých vnitřních důvodů, ani státy, které jsou solidární se Srbskem.
Dokážete si představit, že Republika Kosovo bude mít přátelské vztahy se Srbskem – například na stejné úrovni, jako mají dnes Francie a Německo, někdejší nepřátelé z dob druhé světové války?
To je jediná možnost pro obě země. Musíme se poučit z minulosti a pomáhat jeden druhému v přibližování se k Evropské unii.
Co pro to uděláte?
Společně musíme přivést před soud všechny zločince, kteří zabíjeli, masakrovali, znásilňovali, ničili. A zvláště pak ty, kteří rozdmýchávali etnické násilí a hlásali etnické čistky. Žili jsme po staletí společně, a ne vždy jsme byli nepřátelé. Věřím, že doba zla skončila a teď je čas na usmíření. To znamená zajistit, aby se všichni mohli vrátit do svých domovů. Aby kosovští Albánci a Srbové žili v Kosovu a Srbsku za dobrých podmínek.
Atifete Jahjagová (36)Prezidentkou Republiky Kosovo se stala minulý měsíc. Do té doby působila jako zástupkyně policejního prezidenta Kosova. Je historicky nejmladší policistkou v jihovýchodní Evropě s hodností generála. U policie začínala v roce 1999 – jako řadová policistka na ulici. Vystudovala práva v Prištině. Postgraduálně studovala trestní právo na univerzitě v britském Leicestru a na University of Virginia v USA, účastnila se stáží v FBI a na americkém ministerstvu spravedlnosti. Je muslimského vyznání. Nedávno se vdala. S manželem zubařem bydlí i nadále v pronajatém bytě v Prištině. |
Je pro Kosovo výhoda, že v jeho čele stojí žena?
Je to výhoda, když vezmeme v úvahu Kosovo jako tradiční patriarchální společnost s převahou muslimského vyznání. Mít v čele ženu, která má za sebou úspěšnou kariéru, ženu okolím respektovanou, to je dobrý vzor. Rovnost pohlaví může pomoci překonat dědictví minulosti.
A jak se stane, že je šestatřicetileté policistce nabídnuta pozice prezidentky země?
Ústavní soud rozhodl, že předchozí prezident země byl zvolen protiústavně. Politické strany se nemohly shodnout na žádném kandidátovi, který by prošel dvoutřetinovou většinou v parlamentu. Zbývalo tedy jediné řešení: shodnout se na nepolitickém kandidátovi. A tím jsem se díky úspěšné policejní kariéře stala.
Kosovská prezidentka Atifete Jahjagová
Co vás vedlo k tomu nastoupit k policii? Vystudovala jste práva. A pokud se nemýlím, nebyla v Prištině v roce 1999 policie zrovna oblíbená.
Jistě, mohla jsem jako právnička dělat cokoli jiného. Ale chtěla jsem nabídnout jiný obraz policie, než jaký jsme do té doby znali. Zbavit lidi strachu z policejní uniformy. Důvodem bylo i to, že v padesátých letech byla má rodina pronásledována. Můj otec se narodil ve vězení, protože má babička byla v té době vězněná. Ale měli jsme štěstí, přežili jsme.
Prezidentkou jste se stala téměř ze dne na den. Kolik času jste měla na rozmyšlenou?
Během politického vyjednávání a hledání kandidáta mi kolegové řekli, že se uvažuje i o mně. Když poté přišla oficiální nabídka, už jsem byla připravena ji přijmout. My policisté jsme zvyklí působit na různých pozicích, plnit úkoly a myslet a rozhodovat se rychle.
Ani chvíli jste neváhala? Něco záporného jste na postu viděla?
Neváhala jsem, ale negativa jsem viděla. Práci u policie jsem měla ráda a vstupem do politiky jsem přerušila úspěšnou kariéru. Do politiky jsem vstoupila bez zkušeností, bez podpory konkrétní politické strany. A především – nejde o standardní volební období. Byla jsem zvolena jen na rok a půl. Příští prezident by se měl v roce 2012 volit už přímo.
Radila jste se s rodinou? Co vám říkal manžel?
Rodina byla pyšná, ale zároveň měla obavy. Být hlavou státu je velká zodpovědnost. Zato manžel mě okamžitě podporoval a plněmi věřil.
Kosovské volby, prosinec 2010
Co se pro něj od té doby změnilo?
Nic. Jen se stal prvním mužem Kosova. A to v zemi s tradičním patriarchálním uspořádáním hodně znamená (smích). Ne, vážně, nezměnilo se nic. Chovám se normálně: nakupuji, scházím se s přáteli, chodím na procházky. A vždy chci, aby má ochranka byla vidět co nejméně.
Stala jste se "konsensuální" prezidentkou na dobu přibližně osmnácti měsíců. Budete se ucházet o post i v příštím volebním období?
Nyní se soustředím na práci v současném mandátu. Chci být spojujícím prvkem, chci být přijatelná pro všechny politické síly v zemi, ráda bych byla také oblíbená mezi lidmi. Proto budu respektovat kosovskou ústavu a usilovat o shodu s politickými stranami. Dnes mám podporu celého politického spektra a mým cílem je v tom pokračovat až do příštích voleb. Politické ambice ale nemám, nebudu zakládat politickou stranu, budu se jen snažit prosazovat zájmy lidí a politických stran. V žádném případě nechci být žádnou politickou stranou považována za rivala.
Je snazší být policistkou, nebo prezidentkou?
Obě pozice přinášejí výzvy a odpovědnost. Nepřemýšlím, co bylo dříve. Nyní jsem prezidentka, jsem hrdá a zodpovědná. Díky této pozici stojím nad ostatními, a tedy i nad dílčími zájmy. Jak jsem již řekla, snažím se být sjednocujícím prvkem.
Stala jste se nejmladší policistkou, která dosáhla hodnosti generála v jihovýchodní Evropě, nyní jste nejmladší prezidentkou nejmladší země světa. Co to pro vás znamená?
Nic zvláštního. Když budu svoji práci dělat dobře, zajistí mi to podporu parlamentu, politických stran a občanů Kosova. A tato podporami umožní zajistit kosovským Albáncům členství v EU a udržení blízkých vztahů s USA. Členství v EU, v NATO a přátelství s USA zajistí stabilitu a ekonomický rozvoj. To je můj cíl a budu na tom tvrdě pracovat.
Každá země, která se snaží o přiblížení či vstup do EU, si musí položit otázku: Co můžeme Evropské unii nabídnout? Co může nabídnout Kosovo?
Kosovo je geograficky součástí Evropy a jako takové nemůže být izolované. Nemá alternativu. Ani žádnou nechce. Třetina kosovských Albánců žije a pracuje již dlouhá léta v zemích Unie. Kosovští Albánci byli vždy součástí evropské civilizace, evropské kultury.
Jaká země je pro Kosovo vzorem?
Každá evropská země má svoji zkušenost. Ale kupříkladu švýcarský model státní správy a tolerance pro nás může být inspirací. Ve Švýcarsku žije naše největší diaspora. Dobrým příkladem kulturní politiky je Francie.
A pro vás je nějaký politik vzorem?
Každý jsme jedinečný, každý žijeme ve své době. I já jsem jedinečná, ale snažím se využívat zkušeností jiných a přenášet je do kosovských reálií. Jmenovat mohu Churchilla, de Gaulla,Willyho Brandta. A pro období transformace společnosti jednoznačně Václava Havla.
A ženu?
V historii mého národa bylo hodně úspěšných žen. Napadá mě například Donika Kastrioti, manželka albánského národního hrdiny z doby renesance Jiřího Kastriota Skanderbega (bojovník za evropskou civilizaci a křesťanství proti osmanské říši a islamizaci – pozn. red.). A také Matka Tereza, jejíž otec pocházel z města Prizren v jižním Kosovu. Obě byly neporazitelné, měly pevnou víru a jsou příkladem služby druhým.
Právě v Prizrenu, druhém nejvýznamnějším městě v Kosovu, je na fasádě radnice velký český nápis: Děkujeme vám, Česká republiko. Jak tento nápis vnímáte?
Jako naprosto správný. Spontánně vyjádřená vděčnost. Je to dík za přátelství, za podporu v minulosti i současnosti.
Česká republika Kosovo podporuje v transformačním procesu a v přibližování k EU. Čím se Kosovo může u ČR inspirovat?
Český příspěvek je veliký. Uznání Kosova a český kontingent v misi KFOR. Za všechny občany Kosova jsem vděčná českým vojákům, kteří za Kosovo položili život. Inspirací pro naši svobodu byla česká opozice vůči sovětskému bloku. Mírové rozdělení České a Slovenské republiky je pro všechny lidi z bývalé Jugoslávie velkým vzorem. A samozřejmě vaše devadesátá léta a česká transformace, o niž se zasloužil i váš dnešní prezident. V budoucnu nám můžete pomoci tím, že se pokusíte přesvědčit Slovensko, aby uznalo naši nezávislost. Kosovo by nemělo být poslední zemí, která se připojí k EU. Působí tu mezinárodní mise, které pomáhají k demokratizaci a zavádějí evropské standardy.
Korupce je velký problém v mnoha zemích. Jak s ní bojujete v Kosovu?
Korupce je negativní fenomén ve všech přechodných společnostech. Nejvíc zkorumpované jsou bohužel státní instituce. Lidé chtějí rychle zbohatnout a je jim jedno jakou cestou. Je velkou chybou, že dají přednost korupci před volným trhem. Nebojovali jsme s korupcí správně. Kosovo je tranzitním územím pro organizovaný zločin, pro pašování zboží. A lidé jsou součástí tohoto řetězce. V malé zemi, jako je Kosovo, zná každý každého, a i to by mohlo pomoci v boji s korupcí. Naštěstí nejsou tyto zločiny u nás nikdy promlčeny, musíme proti nim bojovat. Chci, aby Kosované měli důvěru ve státní instituce.
Atifete Jahjagová promlouvá ke kosovskému parlamentu poté, co ji zvolil prezidentkou (7. dubna 2011)
Koncem týdne se prvně setkáte se svými protějšky na summitu středoevropských prezidentů, na který zavítá i Barack Obama. S jakými očekáváními do Varšavy míříte?
Naše očekávání jsou veliká. Je to příležitost pro Kosovo, chci hovořit s lídry ostatních zemí, dohodnout cesty spolupráce v zájmu našich zemí a našich občanů. V rozdílnosti je bohatství.
Můžete pro to využít i „ženské zbraně“?
Já takto nepřemýšlím. Nemyslím si, že jsou nějaké tajné ženské metody. Jak se kdo chová, záleží na jeho charakteru, ať je to muž nebo žena.
Existuje něco jako „ženská politika“?
Ženy i muže beru stejně. Ale myslím, že ženy jsou citlivější a snáz dělají kompromisy. Myslí více srdcem.
Řekla byste, že jsou ženy ve vysoké politice vůči sobě více solidární?
Nemluvila bych o solidaritě, nicméně si myslím, že si ženy snáze porozumí. S poslankyněmi a ministryněmi v kosovské vládě se podporujeme.
Setkala jste se s Hillary Clintonovou. Jste v kontaktu?
Ano, zrovna jsem jí děkovala za její blahopřání k mému zvolení prezidentkou. Velmi si jí vážím a jsem vděčná za to, co ona i její manžel pro Kosovo udělali. Pamatuji si emotivní scény z jejich návštěvy kosovského uprchlického tábora v Makedonii v roce 1999. Doufám, že během svého prezidentského působení se s ní budu moci setkat vícekrát.
Vaši přátelé říkali, že máte ráda vážnou hudbu. Máte nějaké své oblíbené skladatele?
U muziky odpočívám a medituji. Z klasiky poslouchám Beethovena, Chopina, Čajkovského, Liszta a mnoho jiných. Poslechnu si i Celine Dion nebo Andreu Bocelliho.
Máte čas i na jiný způsob relaxace?
Miluji knihy, snažím se číst v každé volné chvilce.
A četla jste jako policistka knihy či sledovala filmy z policejního prostředí?
Ano. Ale bližší než akční filmy jsou mi detektivky. Při práci policistky jsem se naučila, jak předcházet zbytečným rizikům, soustředit se víc na plánování než na akci.
Takže, James Bond, nebo Sherlock Holmes?
Jednoznačně Holmes!
Kosovská prezidentka Atifete Jahjagová (vpravo) s autorkou rozhovoru Stanislavou Bočanovou
