Reagoval tím na nedávné výroky šéfa NATO. Ten koncem ledna prohlásil, že pokud globální oteplování a tání ledu povede ke snadnějšímu přístupu k ložiskům ropy a zemního plynu, Aliance zváží vojenskou přítomnost v Arktidě. - o prohlášení šéfa NATO čtěte zde
V oblasti totiž zřejmě vzrostou vojenské aktivity zemí, které si zdroje pod ledovým příkrovem nárokují, soudí Jaap de Hoop Scheffer.
"Celkově sledujeme, jak dalece bude region militarizován. Na základě toho se pak rozhodneme, co dělat," prohlásil Makarov. Otázkou podle něj je, zda by vůbec Severoatlantická aliance měla uvažovat o zvýšení vojenské přítomnosti v Arktidě, když je naopak třeba budovat důvěru mezi pěti "arktickými státy". Čtyři z nich - Kanada, USA, Dánsko a Norsko - jsou členy NATO.
Moskva si nárokuje většinu Arktidy. Loni poslala na dno oceánu miniponorku, která tam symbolicky umístila ruskou vlajku.
Z USA jsme zatím nic nedostali
Generál Makarov dnes také během návštěvy ve Spojených arabských emirátech prohlásil, že Rusko zatím z Washingtonu nedostalo žádné návrhy na zásadní snížení jaderného arzenálu, napsal Interfax.
Britský list The Times počátkem února napsal, že nový americký prezident Barack Obama by se s Moskvou rád domluvil na masivní redukci jaderného arzenálu. Počet mezikontinentálních střel by se údajně měl snížit až o 80 procent. The Times napsaly, že výměnou za to by Američané upustili od plánů na výstavbu protiraketových základen v Česku a Polsku. - přečtěte si Obama prý chce vyměnit s Rusy radar za jaderné odzbrojení
"Až bude návrh, bude diskuse," citovala Makarova agentura Interfax. "Je příliš brzy o tom teď hovořit," dodal generál.
