Podle současných pravidel musí takzvaně epidemiologicky významný kontakt nakaženého nemocí covid-19 do čtrnáctidenní karantény. A to bez ohledu na fakt, že daný člověk nevykazuje žádné příznaky choroby a měl negativní test na koronavirus. Ten se provádí do pátého dne. Po čtrnácti dnech jde pak daný člověk na test další. Karanténu ukončí až jeho negativní výsledek.
Vojtěchovi pomáhám, to není o nedůvěře, řekl Babiš o své účasti u hygieniků |
To je podle lékaře a politika Kuby zbytečné. Dvoutýdenní lhůta totiž vychází z inkubační doby. „Když jste tím virem nakažená, do čtrnácti dnů vám nemusí nic být. Teprve čtrnáctý den se to projeví,“ vysvětlil Kuba.
To však podle něj nemá nic společného s faktem, že virus v těle daného člověka již je a test by ho měl zachytit. Jak informovaly Seznam zprávy, Kuba proto navrhuje, aby se doba karantény zkrátila, a to na sedm až osm dní.
„Navrhl jsem, aby došlo ke zkrácení protokolu. A to tak, aby se v momentě, kdy se pátý den zjistí, že je pacient negativní, provedl do osmačtyřiceti hodin druhý test. To proto, abychom měli jistotu, že ten první nebyl falešně negativní,“ popsal Kuba. Pokud by tedy takový člověk neměl žádné příznaky a měl dva po sobě jdoucí negativní testy, karanténa by pro něj skončila.
„Já to považuji za naprosto nelogické. Proč by se ve vás měl ten virus osmý den objevit?“ dodal Kuba.
Doba koronavirová |
O této možnosti již hovořil s epidemiologem Romanem Prymulou. Návrh, který má redakce iDNES.cz k dispozici, mu odeslal ve čtvrtek. Zabývat se jím měla Rada vlády pro zdravotní rizika, která vznikla v pondělí a vede ji premiér Andrej Babiš z hnutí ANO.
Předvolební kampaň, řekl Vojtěch
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ale návrh již odmítl. Čtrnáctidenní karanténa má podle něj své odborné opodstatnění a vychází z dosavadních vědeckých poznatků o nemoci. „Jakákoliv diskuze o změně je výsostně odborná a neměli by se do ní pouštět politici, navíc v rámci své předvolební kampaně,“ uvedl pro iDNES.cz.
Podobně se k věci staví i epidemiolog a vedoucí pracovní skupiny pro rozvolňování opatření Rastislav Maďar. Doba karantény je navázaná na inkubační dobu u všech infekčních nemocí, řekl. Jen tak s ní proto hýbat nelze.
„U karantény je to tak, že většina lidí se sice stává infekční mezi pátým a desátým dnem, nicméně z definice trvá karanténa maximální inkubační dobu. Pokud se ta nezmění z definice nemoci, karanténu nemůže nikdo ukončit dřív, než je maximální inkubační doba,“ vysvětlil Maďar.
Jsou tak podle něj jen dvě možnosti – buď se globálně změní trvání inkubační doby, nebo zůstane čtrnáctidenní karanténa. K první z možností přitom podle něj zatím nemáme dostatek dat.
Pozitivita se podle něj může objevit i mnohem později než v sedmém dni. „Hrozí nám, že když předčasně ukončíme karanténu, člověk se stane pozitivním a my ho uschopníme a pustíme mezi lidi,“ varuje Maďar. „Zatím si nemůžeme být jistí, že by k tomu v určitém procentu nemohlo dojít a že by to nemohlo způsobit zhoršení epidemiologické situace,“ dodal.
Připustil však, že se celosvětově hovoří o možnosti desetidenní inkubační doby, a tedy desetidenní karantény. To potvrdil i epidemiolog Roman Prymula.
„Určitě je to návrh, který se v nějaké podobě řeší po celém světě, a je to k jednání – sestoupit ze 14 dnů třeba na deset. Myslím, že je to opravdu legitimně k jednání. Je tam svým způsobem frekvenční logika. Ne že by se úplně riziko vyloučilo, ale bude minimální,“ řekl pro Seznam zprávy epidemiolog Prymula.
Závody a školy v karanténě
Návrh Kuba zdůvodňuje tím, že čtrnáctidenní karanténa zasahuje do osobního a ekonomického života pacientů. „Řada lidí se bude dostávat do karantény při šíření viru v populaci, které se přirozeně děje a s rozvolněním opatření se děje více,“ řekl.
Páteřní laboratoře pojedou denně, výsledky dají do 48 hodin, řekl Vojtěch |
„Není udržitelné, aby se celé firmy, sportovní kluby nebo třeba školy celé dostávaly na čtrnáct dní do karantény kvůli pár případům. Ti lidé jsou zdraví, nejsou infekční, nejsou pro společnost nebezpeční. Není udržitelné, aby seděli čtrnáct dní doma a zcela vypadli z ekonomického nebo vzdělávacího procesu,“ dodal.
Argumentuje přitom i faktem, že jeden negativní test na koronavirus stačí i při návratu z rizikové země. Zkrácený režim karantény byl navíc podle něj již vyzkoušen u zdravotníků.
Martin Kuba je lékař a bývalý ministr průmyslu a obchodu. V květnu spolufinancoval studii na jihu Čech, podle které se v té době s koronavirem setkalo asi půl milionu Čechů.