SPECIÁL: Zkuste si přijímačky z matematiky
Patrik, desetiletý žák páté třídy, nemá se studiem problémy. Na Národních srovnávacích zkouškách působí během přestávek dojmem, že si na chvíli odskočil vyplnit pár banálních testů, aby udělal rodičům radost.
Na rozdíl od většiny ostatních dětí na sobě nedává znát žádnou trému a se svým tatínkem se domlouvá, kam půjdou na oběd, co si dají a že půjdou odpoledne se zbytkem rodiny na procházku.
Patrik se hlásí na jedno osmileté gymnázium. I přes jeho očividnou suverenitu ho otec přihlásil k Národním srovnávacím zkouškám. "Jde o zkušenost, kterou sebelepším učením nezíská," vysvětluje otec.
Patrik je výjimka, bere zkoušku s nadhledem. Zato ostatní děti jsou dost soustředěné. Je na nich vidět, jak vážně tuto událost, s výhledem na blížící se přijímací zkoušky, berou. Na svůj věk vypadají většinou velmi zodpovědně.
V učebnách je během probíhajících zkoušek naprostý klid, a ačkoliv se jedná o přijímačky nanečisto, člověk má dojem, že se jedná o běžné přijímačky na střední školu.
Jak působí srovnávací zkoušky na děti
Chování dětí napovídá, že psychologicky jsou Národní srovnávací zkoušky skutečně prostředkem k tomu, aby si prožily zátěžovou situaci podobnou skutečným přijímacím zkouškám.
Ke skutečným přijímacím zkouškám pak žáci půjdou o tyto zkušenosti bohatší a to jim určitě pomůže.
Prožitek získaný tímto způsobem přitom není zdaleka tolik stresující, jako přijímací zkoušky samotné. Děti samozřejmě vnímají přijímačky nanečisto jako určitou výpověď o svých vlastních schopnostech a proto v nich jejich výsledek vzbuzuje odpovědnost.
Národní srovnávací zkoušky
Z čeho se zkouší?Český jazyk, matematika a obecné studijní předpoklady
Verze:
Pro žáky 5. a 9. tříd
Místa konání:
Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha, Svitavy, Teplice, Zlín
Více informací:
najdete na www.scio.cz/6MF/nsz
Kde se na zkoušky objednat:
www.scio.cz/6MF/objednavky nebo na telefonu: 234 705 555
Uzávěrka přihlášek: 20. 3.
Termín konání: 25. 3.
Zveřejnění výsledků: 30. 3
Cena 560 Kč
Zároveň nad nimi ale nevisí Damoklův meč neúspěchu v přijímacím řízení. I tehdy, jsou-li výsledky u srovnávacích zkoušek nelichotivé. Místo deprimujícího poraženeckého stavu je před nimi možnost, aby si mezery v přípravě doplnily.
Poznání vlastních nedostatků, dochází-li k němu včas, je základním předpokladem k tomu, aby byly tyto nedostatky odstraněny. Nejde ale jen o zlepšování studijních výsledků.
Každá taková změna před přijímacími zkouškami posiluje nejen znalostní či schopnostní fond dítěte, ale také jeho sebevědomí.
Pokud totiž dítě odhalí závažný nedostatek v určitém, různou měrou kritickém období (v řádu měsíců před přijímacími zkouškami), je vidinou neúspěchu (nebo rodiči) donuceno na svých chybách pracovat.
Dítěti vzroste sebevědomí
Tato práce na zlepšování svých znalostí vlastními silami představuje další nenahraditelnou zkušenost. Zpevňuje pozitivní charakterové rysy (vztah k odpovědnosti, pracovitost, cílevědomost, pevná vůle). Zároveň posiluje také sebevědomí dítěte.
Zdravé sebevědomí je pak ve výběrovém řízení, jakým přijímací zkoušky ve skutečnosti jsou, velmi důležité.
Zprostředkovává vědomosti, znalosti a schopnosti dítěte, které při nedostatku sebevědomí nemohou být plně využity.
Srovnávací zkoušky a jejich výsledky mohou z psychologického hlediska posloužit i tam, kde mají rodiče určité komunikační problémy se svým potomkem. To je běžné zejména v pubertálním a postpubertálním období, kdy je autorita rodičů přirozeným vývojem narušována.
Rodičovský apel na odpovědnost dítěte vůči přijímacím zkouškám bývá často odmítnut právě kvůli tomu, že dítě v určitém vývojovém období odmítá a priori vše, co vychází od rodičů.
V takových případech slouží srovnávací zkoušky jako vnější, nezpochybnitelná autorita, na kterou se mohou rodiče při své argumentaci odvolat. Ve většině případů tento postup velmi dobře funguje.
Aby ale děti skutečně dospěly před přijímacími zkouškami do optimální pohody, musejí k tomu svým dílem přispět i rodiče. Ve věku, kdy se děti hlásí na střední školy a víceletá gymnázia, rodiče celý proces psychické adaptace dítěte před vrcholným okamžikem chtě nechtě silně ovlivňují.
Nemějte na děti přehnané nároky
Nároky kladené na rodiče by se daly krátce vyjádřit asi takto: nemějte na své děti přehnané nároky. Ačkoli jsou děti individuálně velmi rozdílně a režim jejich motivace může být odlišný, přehnané nároky rodičů k úspěchu nepřispívají téměř nikdy. Vždy je v nich nutno vidět zejména silný stresor, který sice může donutit dítě ke svědomitosti, ale svědomitost z donucení je z dlouhodobého hlediska spící psychologickou bombou.
Vzpoura vůči vynucenému chování, kterého bylo dosaženo působením nepřiměřených nároků rodičů, pak přichází nejčastěji v období dospívání a jistě dobře zamýšlené úsilí rodičů zajistit svému dítěti dobré vzdělání a s tím spojené společenské postavení tak může paradoxně vyjít zcela naprázdno.
Pokud tedy rodiče ve výsledkové analýze srovnávacích zkoušek zjistí, že jejich dítě musí v přípravě přidat, měli by také oni sami odpovědně zvažovat, jak dítě motivovat k důsledné přípravě na přijímací zkoušky.
Vycházet musí zejména z individuálních potřeb dítěte a z jeho povahových vlastností. Přesnou míru kladených nároků proto není možné stanovit, ale rodiče by měli své dítě znát natolik dobře, aby ji dokázali odhadnout.
V případech, kdy si ani rodiče nejsou jisti tím, zda postupují dobře, neměli by se zdráhat požádat o pomoc např. v pedagogickopsychologické poradně, kde se na podobné problémy specializují. To rozhodně není známkou neschopnosti, ale naopak to svědčí o tom, že si rodiče uvědomují složitost situace a nechtějí se při svém rozhodování ukvapit.
Správná míra motivace
Motivace by měla obsahovat prvky spojující určitou formu odměny, zadostiučinění a odpovědnosti. Odměnu a zadostiučinění by děti měly vnímat vůči sobě samým, nikoli tak, že plní přání svých rodičů.
Důležitým prvkem je také pocit odpovědnosti za svůj budoucí život. Je ale samozřejmě nutné, aby děti nevnímaly přijímací zkoušky jako otázku života a smrti.
Vedle požadavku na odpovědnost by měli rodiče dát dětem velmi jasně najevo, že kvůli neúspěchu u přijímaček se svět nezhroutí a že zde existují náhradní možnosti.
Nabídka středních škol je široká a mnoho z nich přijímací zkoušky nedělá a pokud se nepodaří přestoupit na víceleté gymnázium, celá studijní budoucnost je nadále naprosto otevřená.
Jak je vidět - a výpovědi rodičů to potvrzují - zvládnout teoretickou a psychologickou přípravu na přijímací zkoušky nemusí být v některých případech vůbec jednoduché.
