Chybí už jen podpis prezidenta pod příslušným zákonem a v Česku bude o jednu veřejnou vysokou školu víc.
Už v únoru přijme nová ekonomická škola v Jihlavě 400 dalších zájemců o diplom. Celkem tak letos dostane šanci studovat 75 tisíc lidí, o šest tisíc více než loni.
Jenže to je pořád málo. Stejně jako přibývá míst na univerzitách, vytrvale roste i počet uchazečů o ně. V letošním přijímacím řízení, které je v plném proudu, svádí souboj o možnost studovat 125 500 zájemců.
Devatenáctiletému Martinu Sýkorovi z Prahy to prý nejspíš nevyjde. I když si pro jistotu podal přihlášky hned na čtyři školy. "Přijímačky na žurnalistiku a politologii už mám za sebou. Byly tam ale tak těžké otázky, že jsem určitě vyhořel," říká Sýkora.
Že nejspíš nedostane šanci studovat, i když by chtěl, se mu nelíbí. Sám by prý hlasoval pro zavedení školného na vysokých školách tak, aby mohly univerzity přijmout každého.
|
ZÁJEM O VYSOKÉ ŠKOLY Školní rok 2003/2004 Odhad na rok 2004/2005 zdroj: ÚIV a anketa MF DNES |
Senát normu, podle které by vysoké školy mohly vybírat od každého svého studenta až 7683 korun ročně, nejspíš schválí.
Většina členů horní parlamentní komory ji podporuje. "Ta částka je únosná pro každého," upozorňuje Roubíček. Univerzity by si tak přilepšily o dvě miliardy korun a mohly otevřít další tisíce míst.
Zákon však s jistotou narazí v Poslanecké sněmovně. Sociální demokraté a komunisté, kteří tam mají většinu, už oznámili, že budou proti. Trvají totiž na zachování bezplatného školství.
"Je to škoda. Určitý poplatek by vysokoškoláci určitě unesli, stejně jako ho už dnes platí studenti vyšších odborných škol. Prospělo by to i jim samým: kdyby za vzdělání platili, hlídali by si vyučující, aby jim dali to nejlepší," míní náměstkyně hejtmana kraje Vysočina Alena Štěrbová.
