Otisky byly objeveny v roce 1976 poblíž lokality Laetoli v severní Tanzanii, kde o dva roky později paleontoložka Mary Leakeyová a její tým nalezli další sadu otisků.
O nich se podle listu předpokládá, že je zanechal stejný druh, po kterém zbyla slavná kostra Lucy, a nabídly první jasný důkaz chůze prvních lidí po dvou nohách.
Tento druhý nález zastínil první sadu otisků. A domněnky paleoantropologů, že by mohlo jít o stopy medvěda, zájem o tento objev ještě více snížily. Otisky byly podle listu The New York Times až do současnosti archeology z velké části zapomenuty.
Studie založená na nové analýze těchto otisků, kterou zveřejnil časopis Nature, však naznačuje, že je vytvořil neidentifikovaný hominin neboli raný člověk. Zjištění naznačují, že druh Lucy, Australopithecus afarensis, nebyl jediným homininem, který se před 3,6 miliony let procházel po zemi.
Fossil footprints in Tanzania shed light on the first instances when early humans began walking upright
#evolutionsoup #evolution #paleontology #paleoanthropology #science
https://t.co/JMNxyur72p https://t.co/298KtxPjbE
„Vzpřímená chůze je typickým znakem naší linie,“ řekl Jeremy DeSilva, docent antropologie na Dartmouthské univerzitě a hlavní autor studie. „Je to charakteristický znak toho, že jsme lidé. Přesto se naše chápání původu a evoluce bipedního pohybu stále snažíme vyřešit,“ dodal.
Pozapomenutý soubor stop
Doktorka Ellison McNuttová z Univerzity v Ohiu, která se na studii rovněž podílela, se zaměřila na vývoj držení těla, který předcházel chůzi po dvou nohách. Zkoumala medvědy a způsob jejich pohybu, přičemž narazila na pozapomenutý soubor pěti stop objevených v Tanzanii v roce 1976.
Otisky, známé jako stopy A, měly neobvyklý tvar – vypadaly jako kratší a robustnější verze šlépěje moderního člověka. Jsou za sebou seřazené způsobem, který ukazuje na chůzi ne nepodobnou způsobu, jakým se promenádují modelky na přehlídkovém molu.
Každá noha při tomto způsobu chůze překročí střední linii těla a stopy jsou tak vyrovnané v jedné lince, nebo dokonce přesahují ještě o kousek dál za střední svislou osu těla.
"Reanalysis of 3.6-million-year-old footprints suggest a second kind of hominin walked in Lucy’s neighborhood."
#Science
#evolution
#archeology
⏯️Footprint evidence of early hominin locomotor diversity at Laetoli, Tanzania
1-https://t.co/HQIodU1PKt
2-https://t.co/57xNjzDAD1 https://t.co/DD8DSEKGUC
Vědci uvedli, že poměr šířky a délky chodidla otisků naznačuje, že je vytvořil jiný druh než Lucy, který nesdílel evoluční dráhu se šimpanzi. Chodidlo je širší než u typického raného člověka, uvedli vědci, a vzor křížové chůze, který otisky ukazují, může vzniknout pouze v případě, že daný druh chodí po dvou nohách s pomocí kyčlí.
Ve stejném období žilo více druhů homininů
Vědci nahráli téměř 60 hodin videozáznamu volně žijících medvědů baribalů.
Postoj a pohyb na zadních nohách bez opory se podle nich vyskytoval pouze v 0,09 procentech případů a jen jednou medvěd udělal čtyři kroky bez podpory, uvádí studie. Proto archeologové dospěli k závěru, že je nepravděpodobné, že by zkamenělé otisky v Tanzanii patřily medvědovi.
"Bear" footprints in Tanzania turn out to be footprints from unknown hominids from ~3.6 million years ago
- https://t.co/4qkiDwPunu
- https://t.co/Cxo0bonnR1 https://t.co/ZqETJb40Gg
„To, že ve stejném časovém období žilo více druhů homininů, kteří chodili trochu jinak a měli různě velké nohy, nám říká, že naše evoluce nebyla tak říkajíc jednosměrná,“ uvedla doktorka McNuttová. „A náhodou se stalo, že způsob, který používáme my, je jediný, který přežívá dodnes,“ dodala.
Studie přichází v době, kdy další výzkumy zpochybňují a mění chápání toho, kolik raných lidských druhů obývalo Zemi před třemi miliony až 3,7 milionu let během období pliocénu, uvedla Stephanie M. Melillová, paleoantropoložka z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku.
