Rusko požádalo o pomoc až ve středu 16. srpna, a to Británii a Norsko. Velká Británie i Spojené státy však Rusku nabízely pomoc už od víkendu.
"Při záchraně Kursku jsme se rozhodli využít britských expertů a jejich technologií," prohlásil ve středu velitel záchranných operací admirál Kurojedov. Ještě před dvěma dny však vrchní velení ruských ozbrojených sil zdůrazňovalo, že má k dispozici všechny potřebné prostředky pro záchranu námořníků.
Je jasné, že informace o ztroskotání ponorky se na veřejnost dostaly se značným zpožděním. Poprvé se objevily zprávy v médiích v pondělí ráno 14.srpna, což ale bylo s největší pravděpodobností až 48 hodin po nehodě. Původně ruská armáda sdělila, že problémy nastaly v neděli, později ale změnila tvrzení na sobotu.
Teprve informace Washigtonu ukázyly, že událost, která nehodu zapříčinila, se odehrála dokonce už v sobotu ráno, kdy americké ponorky zaznamenaly silnou explozi.
Ačkoli je možné, že Rusové zpočátku váhali s uvolněním informací pro to, že ztratili kontakt s Kurskem aniž by věděli, co se vlastně stalo a jak vážná situace opravdu je, fakt, že informace tajili ještě o 24 hodin později, už vůbec nesouvisí s váháním. Toto už jasně odráží nedostatek uvědomění si zodpovědnosti vůči veřejnosti a jejího práva na objektivní informace. A ruská veřejnost řekla velmi nahlas, co si o neochotě vlády přijmout při záchraně ponorky zahraniční pomoc, myslí.
Ruské úřady začaly reflektovat na pomoc Spojených států a Velké Británie až v úterý večer. Konzultace vyslaného týmu ruských námořních důstojníků s velitelstvím NATO v Bruselu byly naplánovány dokonce až na středu.
Ale už dávno předtím bylo nad míru jasné, že Spojené státy i Velká Británie mají k dispozici záchranné prostředky, které mohou do oblasti vyslat, a podle zpráv expertů tyto technologie daleko předčí dostupnou ruskou techniku.
Ruští důstojníci se možná obávali potenciálních jazykových bariér mezi ruskou armádou a záchranáři nebo toho, že by bylo místo přelidněné, což by zpomalovalo záchranné prace. Ale rozhodně to nebyla nepřekonatelná překážka, tvrdí experti. Důstojníci ruského námořnictva možná poukazovali také na to, že západní záchranná plavidla nejsou pravděpodobně s Kurskem kompatabilní, ale jak namítají odborníci, to se dalo vyloučit už v pondělí, kdy jim byla pomoc nabídnuta.
V úterý ráno už ruské úřady shromáždily dostatek informací o krajně nepříznivé situaci ponorky a líčily naděje námořníků na přežití v temných barvách. Přesto přese všechno Rusko nepodniklo žádné výrazné kroky, aby zjistilo, jestli zahraniční technologie by byla lepší třeba při zvládnutí špatného počasí, jež pokusy o záchranu značně zpomalovalo. "Máme všechny potřebné technické prostředky. Nejsou horší než ty, které mají Američané," prohlašoval ruský vicepremiér Ilja Klebanov.
U případu Kurska lze vysledovat ozvěny toho, co se událo v roce 1989 při havárii ponorky Komsomolec. Tehdy námořníci vůbec nesměli vyslat mezinárodní signál S.O.S., ačkoli široko daleko po moři byly vidět šlehající plameny. Ruští analytici říkají, že armádní důstojníci si daleko více cení národní prestiže a vojenských tajemství než života svých námořníků.
Pro příbuzné námořníků je jedním z nejhorších momentů celé krize to, že nemají a po celou dobu neměli dostatek informací o tom, co se s Kurskem děje a co se na záchranu námořníků podniká. Neschopnost ruského námořnictva podat včasné, přesné a souvislé informaci o události přispělo k tomu, že se často hromadily protichůdné informace z různých zdrojů. V mnoha případech se potom ukázalo, že dokonce i informace z úst nejvyšších vojenských představitelů či přímo mluvčího námořnictva, byly chybné.
BBC uvádí dva příklady mlžení informací ruské strany:
Jsou všichni námořníci Kurska na živu? Na tuto otázku nejprve mluvčí námořnictva odpověděl, že ano, že to vědí z morseovky vyťukávané zevnitř na tělo lodi. Krátce poté ale důstojníci zase přiznali, že vlastně neví, kolik jich je naživu. A že snad údajně někteří z námořníků vyťukávali signál S.O.S.
Uspěli jste s pumpováním kyslíku do ponorky? Na tuto otázku mluvčí nejprve sdělil, že ano. Potom ale řekl, že se to podařilo při některých takovýchto pokusech.
Strach z jaderných zbraní
Nejdůležitější otázkou stále zůstává, jestli jsou na Kursku jaderné zbraně či nikoli. Rusové permanentně tvrdí, že zbraně tam nejsou. Skeptičtí ze západní analytiků ale tvrdí, že při mnohých dřívějších nehodách se ukázalo, že tato tvrzení byly lživá.
 Stařenky zapalují svíčky v Katedrále svatého Mikuláše v Murmansku po dvou neúspěšných pokusech na záchranu více než stovky námořníků uvězněných v ponorce na dně Barentsova moře (16. srpna 2000). |
 Stařenky zapalují svíčky v Katedrále svatého Mikuláše v Murmansku po dvou neúspěšných pokusech na záchranu více než stovky námořníků uvězněných v ponorce na dně Barentsova moře (16. srpna 2000). |
