Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Život a smrt rumunského diktátora Ceausesca mají pozoruhodnou přitažlivost

  8:27aktualizováno  8:27
Film o posledních dnech rumunského diktátora patřil k nejlepším momentům nedávného švýcarského filmového festivalu v Solothurnu. Není to zdaleka první dílo, které se věnuje Nicolaeu Ceausescovi.

Z filmu Poslední dny Ceausescových | foto: www.international-institute.de

Na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě v říjnu 2010 dostal cenu za nejlepší  film v sekci Mezi moři rumunský dokument Vlastní životopis Nicolae Ceausesca. Jde o chronologicky seřazené záznamy z politického života rumunského vládce. Rumunský prezident a generální tajemník komunistické strany Rumunska navštěvuje spřátelené země, zvyšuje porodnost, inspiruje se budováním socialismu v Severní Koreji, provádí kulturní revoluci, otevírá  obchody napěchované potravinami v době, kdy se v Rumunsku stojí fronty na chleba. Odmítá Gorbačovovou perestrojkou. Sní o definitivním vítězství socialismu.

Záběr z filmu Vlastní životopis Nicolae Ceausesca

Záběr z filmu Vlastní životopis Nicolae Ceausesca

V úřadě generálního tajemníka vydržel rumunský diktátor pětadvacet let. Víc než dvacet let po jeho smrti se jeho příběh vrací v mnoha obměnách – jako divadelní hra, jako film, v knižní podobě. Fascinuje neuvěřitelný kontrast mezi dlouhou Ceausescovou krutovládou a krátkým okamžikem, kdy po sérii výstřelů padne se svou ženou Elenou u kasárenské zdi ve městě Targoviště. Pětadvacet let moci panovníka a neomezeného vládce Rumunska se hroutí během dvou prosincových dní, hodinového procesu a dvou minut popravy. Obraz exekuce rumunského vládce se stal součástí kolektivního vědomí. Víme však už přesně, co bylo předtím?

Skutečnost a inscenaci nelze oddělovat

Nový film o Ceausescovi se objevil na 46. festivalu švýcarských filmů, konaném v druhé půli letošního ledna v Solothurnu. Snímek Poslední dny Ceausescových natočili tři Švýcaři a jeden Němec – Marcel Bächtiger, Milo Rau, Simone Eisenringová a Jens Dietrich. Všem je kolem pětatřiceti. Roku 2007 založili v Curychu a v Berlíně Mezinárodní institut pro politickou vraždu (IIPM). Cílem institutu jsou rekonstrukce a re-inscenace důležitých dobových událostí pod mottem Skutečnost a inscenaci nelze oddělovat. IIPM chce vytvářet novodobá syntetické díla: film, divadlo, výtvarné umění, literatura a vědecká práce si podávají ruce a osvětlují z různých úhlů význačné historické momenty.

Práce  IIPM začíná podrobnými rešeršemi. Následuje “instalace” události v té či oné umělecké formě. Smyslem oné transmediální kooperace je podnítit veřejnou diskusi a přispět k poznání našeho místa v dějinách. Hlavními partnery institutu je univerzita v Curychu, Ústav pro výzkum zločinů komunismu v Bukurešti, Goethův institut v Bukurešti, Nadace Konrada Adenauera a kulturní sekce švýcarského obchodního řetězce Migros.

Záběr z filmu Vlastní životopis Nicolae Ceausesca

Záběr z filmu Vlastní životopis Nicolae Ceausesca

Tým IIPM koordinoval tři roky prací na dokumentárním filmu o Ceausescovi; zároveň se stal hlavním koproducentem snímku.   Nejprve je však třeba říct, že IIPM uvedl (od roku 2009) na několika evropských scénách divadelní hru Poslední dny Ceuasescových v režii Marcela Bächtigera a Simone Eisenringové. Ve hře účinkuje šestnáct herců, hlavní role rumunského vládnoucího páru ztělesňují Constantin Cojocaru a Victoria Cociasová. Tato inscenace byla natočena na HD video a stala se základem stejnojmenného filmu.

Generál zradil?

Film Poslední dny Ceuasescových se pohybuje mezi dokumentem a fikcí. Při jeho přípravě promluvili vůbec poprvé různí svědci, například členové pětičlenného tribunálu, který rumunský první pár odsoudil k trestu smrti zastřelením.

Hlavní slovo v tribunálu měl tehdejší ministr obrany, generál Victor Stanculescu. Původně Ceausescův věrný voják se proti svému veliteli obrátil patrně až po krvavých demonstracích v Temešváru 16. prosince 1989, kdy mu Ceausescu nařídil zorganizovat střelbu do demonstrantů. Pro švýcarský film Victor Stanculescu promluvil ve vězení v Jilavě; je zavřen údajně za střelbu do demonstrantů v Temešváru, i když pravda může být jiná – mnoha lidem v současném Rumunsku je totiž stále trnem v oku to, jak byl veden proces proti Ceausescovým.

Generál Victor Stanculescu

Ex-generál Victor Stanculescu

Film je tedy postaven na divadelní hře, avšak překračuje ji. Snaží se totiž vysvětlit, jak probíhaly události předtím a na scénu uvádí několik svědků, kupříkladu rumunskou básnířku a disidentku Anu Blandianovou či asi třicetiletého Dinua Lupescua (toho hraje někdo jiný). Lupescu byl jedním z těch, kteří uvěřili. Jako dítě považoval Ceausescův režim za správný, chtěl se stát pionýrem, jeho rodiče patřili k vyšší společenské vrstvě a podporovali režim. Ke zlomu v Lupescově životě došlo ve chvíli, kdy mu rodiče řekli, že se zastřelením Ceausesca souhlasí. Od té doby se s tím Dinu snaží vyrovnat.

Použití práva

Zastřelený Nicolae Ceausescu

Zastřelený Nicolae Ceausescu

Film se - na rozdíl od divadelní hry - více zabývá souvislostmi.  Vrací se ke zmíněným demonstracím v Temešváru, kdy Ceausescu ještě věřil, že události zvládne pomocí armády a tajné policie Securitate. Situace byla den ze dne napjatější.

Jedenadvacátého prosince 1989 byla coby reakce na Temešvár vyhlášena demonstrace v Bukurešti, kterou tehdy ještě cenzurovaná média pojmenovala jako „spontánní akt podpory velitele“. Ceausescu v Bukurešti promluvil k masám, avšak byl vypískán. Situace byla vyhodnocena jako „velmi vážná“. Ceausescův ministr obrany a „korunní princ“, onen generál Victor Stanculescu, proto zorganizoval útěk manželského páru helikoptérou přímo ze střechy ústředního výboru strany. Diktátor a jeho žena byli ukryti do kasáren ve městě Targoviště. Už tehdy bylo jasné, že prezidentský pár si letí pro smrt.

Filmový dokument obsahuje hlavní části divadelní hry, tedy rekonstrukci procesu samotného. Do toho jsou nastříhány současné rozhovory s hlavními aktéry. Herci a skuteční účastníci událostí se mísí v ojedinělém amalgámu. O posledních dvou dnech diktátora hovoří i velitel kasáren v Targovišti Andrei Kemenici i pilot helikoptéry, člen Ceauseskovy ochranky a elitní parašutista Dorin Carlan, který dostával příkazy přímo od Stanculescua.

Události dostaly rychlý spád, protože hrozilo, že by se k internovanému vládci mohli dostat jeho přívrženci a osvobodit ho. Proto Stanculescu zorganizoval zhruba hodinový proces už 25. prosince. Na jeho konci byla exekuce diktátora a jeho ženy Eleny.

Je zřejmé, že manželský pár generálu Stanculescovi do poslední chvíle věřil. Ceausescu při procesu odmítal uznat improvizovaný soudní tribunál a říkal, že pro něho je Národní shromáždění jediným tělesem, které ho může soudit. Tribunál vedený Victorem Stanculescu mu oponoval: „Národní shromáždění neexistuje, protože bylo rozpuštěno a jediný prozatímní legislativní orgán je Fronta národní záchrany.“ A protože Ceausescu stál před lidovým soudem Fronty národní záchrany,  podle vzbouřenců bylo vše lege artis.

A lid musel tleskat

Re-inscenace procesu se láme do dvou poloh. Tou první je emotivní výčet zločinů, jichž se Ceausescu dopustil za pětadvacet let vlády. Tou druhou je shrnutí jeho zločinů do řeči práva, po níž následuje už jen bezprostřední vykonání rozsudku. Nejzajímavější je argumentace obžaloby: oba tyrani  pětadvacet let odmítali dialog s národem, pětadvacet let lid okrádali a mluvili jeho ústy. Zatímco členové Ústředního výboru pořádali žranice, běžní lidé měli příděl 20 dkg uzeniny na den.  Obvinění se stupňují a někteří členové tribunálu sahají k vysloveně podpásovým argumentům: „Analfabetka se stala  inženýrkou,“ vysmívá se jeden z nich Eleně. „Ty sis nechal říkat karpatský génius,“ obrací se k Ceausescovi. „A lid musel tleskat tvým monologům.“

Rumunští vědci exhumovali ostatky komunistického diktátora Nicolae Ceaušeska a jeho ženy Eleny.

Rumunští vědci exhumovali ostatky komunistického diktátora Nicolae Ceaušeska a jeho ženy Eleny.

Další obvinění se týkají odhadovaných 64 000 obětí rumunské genocidy v Temešváru i nahlášených přímých devíti set bukurešťských obětí Securitate z prosincových dní, postřílených malými skupinami vládních sniperů ze střech vysokých budov.  A také odhadovaných 400 mil. USD, které si Ceausescovi  uložili ve švýcarských bankách (na to u švýcarského publika nastalo mírné pobavení v sále). Film obsahuje i unikátní pohled do zákulisí divadla Odeon v Bukurešti po skončení premiéry divadelní hry. Mezi hosty je i jedenaosmdesátiletý Stanculescu, který směl na večer opustit vězení.

Nevyhnutelná smrt

Nejzajímavější na tomhle filmu bezpochyby je rozhodnutí  Ceausescových věrných obětovat svého vůdce. Tento „ukradený proces“, jak mu dodnes říkají rumunští disidenti, byl podle všeho dopředu rozhodnut. Nová verze se tedy v tomto punktu neliší od té starší a již známé. Stanculescu však podle filmu nebyl tak velký hrdina, jak to na první pohled vypadalo a jak ho přetvořila západní média, milující velké postavy dějin.

Problém byl v tom, že Ceausescovu smrt tehdy chtělo více „jeho“ lidí,  ale nikdo za ni nechtěl nést zodpovědnost. Generál Stanculescu byl do role organizátora víceméně dotlačen, přičemž roli při jeho obratu mohly hrát psychologické momenty: už ho přestalo bavit být vládcovým šaškem. Měl obavy, že střelba do demonstrantů, kterou požadoval Ceausescu, zostudí Rumunsko v Evropě.

Rumunští vědci exhumovali ostatky komunistického diktátora Nicolae Ceaušeska a jeho ženy Eleny.

Rumunští vědci exhumovali ostatky komunistického diktátora Nicolae Ceaušeska a jeho ženy Eleny.

Ale především: lidem kolem Stanculescu šlo o krk. Situace se vyhrotila do té míry, že už nebylo možné nechat postřílet revolucionáře. Jednodušší bylo zlikvidovat přívržence dosavadní státní moci. Generál Stanculescu měl také strach, že ho rozlícený dav oběsí na ulici. Lekl se i možnosti občanské války v zemi. A tak se raději rozhodl obětovat svého velitele. „Buď mě zastřelí komunisti, anebo revolucionáři,“ říká dnes o svých tehdejších možnostech.

Já, syn svého lidu

Parašutista Carlan hodnotí hodinový proces s Ceausescem jako  „velkolepý a surreálný“. Manželé Ceuasescovi byli při procesu úplně mimo – odtud ten surrealismus. Žili už dlouho v uzavřeném světě mýtů a iluzí o své moci. Je to něco podobného jako v případě vrcholných československých komunistů. Ti se rovněž zaklínali „vůlí lidu“, jenže lid je vůbec nezajímal. Žili ve skleníku, kontrolovaném tajnou policií a pronášeli projevy, které většinou nikdo neposlouchal.

Patrně i rumunská tajná služba Securitate, v níž byly patrné  odstředivé tendence, Ceausescovi zalhala o tom, co se v zemi děje. Ceausescu proto dál věřil svým vlastním lžím: že je „synem rumunského lidu“ a že lid ho miluje. Právě proto působí při procesu jako spadlý z Měsíce. Brání se stále stejnými slovy o tom, že celý život sloužil rumunskému lidu a že kontrarevolucionáře (= členy tribunálu) potrestají dějiny. Ani na okamžik nepůsobí  zlomeným dojmem, možná proto, že nevěří, že na konci procesu skutečně přijde poprava.

Mercedes, ve kterém jezdil rumunský diktátor Ceausescu.

Mercedes, ve kterém jezdil rumunský diktátor Ceausescu.

Okamžik, kdy manželský pár vyvedou vojáci na dvůr ke zdi a kdy Ceausescu bezprostředně vidí, co přijde, propukne podle svědků v pláč. To však kamery kvůli horečnému spádu událostí nezachytily. Ve filmu, který se přísně drží dobového videozáznamu, tato sekvence tím pádem chybí. Stanculescu také dodává, že následující dva dni měli členové lidového soudu strach o život, protože až teprve 27. prosince 1989 legalizoval  popravu zakladatel Fronty národní záchrany a pozdější prezident Ion Iliescu.

„Zemřel jako hrdina,“ shrnuje dnes tehdejší události  jeden z mužů popravčí čety.  „Tyran ale musí zemřít,“ dodává.

Západ se mu rozhodně nevyhýbal

Film Poslední dny Ceausescových kromě procesu s diktátorem ukazuje také obrovský paradox všech autokratických režimů:  jde o režimy legitimní, mnohdy podporované demokratickým Západem (podobně jako Ceausescu v roce 1968, kdy nesouhlasil se sovětskou okupací Československa) a tolerované  vlastními občany. Ti jsou odsouzeni do role mlčící většiny. („Držet hubu, držet krok.”). Tolerování Ceausesca Západem připomíná pozdější potřásání rukou západních politiků s tuniským prezidentem Ben Alim a egyptským Husním Mubarakem. Revolucionáři se za časů Ceausesca svolávali pomocí spojek a tichou poštou, zatímco dnes mají k dispozici mobily, twitter a blogy. Nejistota, jak revoluce dopadne,  je však v obou případech stejná. I v době hi-tech je dav lidí, který se dá do pohybu, stejně tak mocný jako nevypočitatelný.

Stejně jako dřív, je v prvních momentech revoluce velmi málo známo, kdo ji vlastně řídí. Možná právě tyhle historické podobnosti při svrhávání autoritativních režimů lákají k novým zachycením života rumunského diktátora.

V současné době začíná rumunský režisér Radu Gabrea připravovat dokumentární drama Poslední dny Nicolae Ceausesca podle knihy Grigore Cartianu Konec Ceausescových.  V hlavní roli se objeví opět Constantin Cojocaru a Victoria Cociasová. Filmový projekt dostal jeden z nejvyšších grantů rumunského Národního centra pro kinematografii. Jsou však tací, kteří říkají, že pravdu o rumunské revoluci se dozvíme až za další desetiletí.

O filmu

Directed by Marcel Bächtiger, Milo Rau
Written by Milo Rau
Cinematography Mika Lanz
Editing Marcel Bächtiger
Sound Garip Özdem
Music Marcel Bächtiger
Original Version Romanian (German subtitles), colour, video, 72 min.
Release July 2010
Production and Distribution CH IIPM, Pohlstrasse 70, DE-10895 Berlin, mail@international-institute.de, www.international-institute.de

Website Film www.international-institute.de


Autor:


ZPRÁVY: Nepolíbili jsme prsten, komentoval Stanjura nezvolení Fialy do čela Sněmovny



Hlavní zprávy

Nejčtenější

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Okamura i Filip ve vedení Sněmovny, Fiala ne. Podle ODS „nepolíbil prsten“

Předseda Úsvitu Tomio Okamura a šéf komunistů Vojtěch Filip a Martin Pecina...

Jan Hamáček z ČSSD, lídr komunistů Vojtěch Filip, poslanec Pirátů Vojtěch Pikal a šéf SPD Tomio Okamura byli zvoleni...



Muž přesvědčil policistu k demonstrativnímu oběšení, pak ho nechal zemřít

Sebevražda (ilustrační foto)

Policista z olomoucké krajské policie, který zemřel na začátku roku 2015, nespáchal dobrovolnou sebevraždu, ale byl...

Vzdejme se slova Vánoce, vyzval kněz křesťany. Už podle něj nemá smysl

SANTABĚH. Několik stovek běžců v kostýmech Santa Clause bylo možné pozorovat v...

Severoirský katolický kněz Desmond O’Donnell míní, že by nejen katolíci, ale vůbec všichni křesťané měli opustit výrazy...

Nový chodník je šikmý a s boulemi. Ať ho zaplatí starosta, zní z obce

V Hornich Bojanovicich mají křivý chodník

Nakloněná plocha s boulemi, jak obvykle vypadají cesty po zemětřesení nebo po povodni. V Horních Bojanovicích na...



Další z rubriky

ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor...

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V...



Najdete na iDNES.cz