Nejznámějšími a nejsnáze objevitelnými feromony v živočišné říši jsou ty sexuální, které přitahují jedince opačného pohlaví. A právě takové hledají výzkumníci i mezi lidmi.
Švédští vědci z ústavu Karolinska vedení docentkou Ivankou Savicovou se soustředili na pohlavní hormony - mužský testosteron a ženské estrogeny. O těchto hormonech je známo, že ovlivňují vývoj mužských či ženských pohlavních znaků. Vědci chtěli vyzkoušet, zda nenesou nějakou informaci i pro opačné pohlaví.
Pach jen pro někoho
Z mužského a ženského potu proto výzkumníci získali chemikálie obsahující testosteron a estrogeny. Ty pak nechali čichat čtyřiadvaceti dobrovolníkům - dvanácti mužům a dvanácti ženám.
Při tom sledovali dění v mozku pokusných osob prostřednictvím techniky nazývané pozitronová emisní tomografie. A skutečně se něco podstatného ukázalo. Výzkumný tým zjistil, že čichání chemické látky obsahující estrogen způsobilo mužům vyšší průtok krve v části mozku zvané hypotalamus. Na ženy však nemělo vliv.
Naopak testosteron ve vzduchu zvýšil průtok krve v hypotalamu žen, ale nijak nepůsobil na mozek mužů. Hypotalamus je velmi důležitá oblast v dolní části mezimozku, která mimo jiné ovládá vylučování většiny hormonů v organizmu a reguluje rovněž vnitřní prostředí v těle, včetně teploty.
Předchozí pokusy na zvířatech prokázaly, že feromony potkanů zjišťuje právě hypotalamus těchto hlodavců.
Výsledky, o nichž švédský tým informoval v odborném časopise Neuron, tedy jasně ukazují, že pach lidských pohlavních hormonů ovlivňuje mozek pokusných osob a zřejmě mu poskytuje informaci, že nablízku je člověk opačného pohlaví.
Fungují tedy přímo jako feromony? V tomto bodě je Ivanka Savicová opatrná: "K tomu musíme ještě prokázat, že kromě reakce v mozku došlo i k nějakým fyziologickým změnám či ke změnám chování," řekla časopisu New Scientist. Zdá se však, že se výzkumníci dostali do blízkosti mechanizmu, jímž lidské feromony v mozku působí.
Nebezpečná přitažlivost
Působení feromonů je zatím nejprozkoumanější u hmyzu. Před dvěma lety však výzkumníci z Adelaidské univerzity v Austrálii objevili první feromon i u rosniček, který vylučují samečkové ze žláz na hlavě a lákají jím k sobě samičky. U savců vědci objevili feromony potkanů a prasat.
Na stopu feromonům lidským se už dostalo několik výzkumných týmů. Před třemi lety například studenti Chicagské univerzity potřeli při pokusu některým ženám z pokusné skupiny horní ret látkou s obsahem androstadienu (látky vznikající v mužském těle rozkladem testosteronu).
Pak ženy vyplňovaly jednotvárný dotazník. Ukázalo se, že i při této otravné činnosti vydržela dobrá nálada déle těm z nich, které byly vystaveny účinku mužského hormonu.
Jiný pokus předloni zase připravili vědci z Vídeňské univerzity. Někteří dobrovolníci-muži čichali, aniž to věděli, k syntetické chemikálii obdobné látce, jež vzniká v ženské děloze. Při tom si prohlíželi fotografie žen a hodnotili jejich přitažlivost.
Ukázalo se, že chemicky ovlivněná skupina hodnotila ženy na fotografiích jako přitažlivější než kontrolní skupina mužů nijak neovlivněných. I to patří k předběžným důkazům, že lidé reagují na chemické signály vylučované opačným pohlavím - podobně jako jiní živočichové.
Jakou sílu tyto signály mají, jak moc dokážou potlačit "zdravý rozum" a jak přesně jim člověk podléhá? Vypadá to, že už brzy nám to vědci dokážou říct.
