Obec čeká na pomoc z Prahy
"Je to ale také o lidech a místní samosprávě. V Jablunkově nám například velmi vstřícně přislíbili, že během pár týdnů spraví alespoň poničený plot kolem hřbitova," vysvětluje předsedkyně ostravské Židovské obce Helena Jüngerová.
Zásadní zlom ale může přinést až pomoc z Prahy. I když židovské komunitě zasadili smrtelnou ránu nacisté, kteří většinu zdejších Židů poslali na smrt do koncentračních táborů, antisemitsky mysleli i komunisté. "Ještě v polovině osmdesátých let tak ostravská Židovská obec podlehla zdrcujícímu tlaku místních komunistů a nechala se dotlačit k souhlasu s likvidací největšího hřbitova v kraji," rekapituluje smutné osudy židovských hřbitovů předsedkyně Jüngerová.
Likvidace za dob komunisty Mamuly
Likvidace největšího židovského hřbitova v kraji odporovala všem tradicím židovského náboženství. U moci již přitom nebyl nacista Hitler, ale komunista Mamula. "Židovská obec v Ostravě dlouho odolávala tlakům tehdejší komunistické moci, ale nakonec podlehla. Myslím, že už nebylo jiné východisko, zvláště, když se za nás příliš nepostavila pražská židovská obec," shrnuje likvidaci moravskoostravského hřbitova v polovině osmdesátých let předsedkyně Židovské obce v Ostravě Helena Jüngerová.
"Škoda, chybělo málo, tři roky a přišel listopad 1989," říká ostravský historik Mečislav Borák, který se osudům ostravské židovské komunity věnoval v řadě materiálů. "K likvidaci hřbitova existují v opavském Zemském archivu stohy materiálů a nedávno vznikla na Slezské univerzitě v Opavě i podnětná diplomová práce, která na mnoho zajímavého kolem likvidace upozornila," připomíná Borák.
Náhrobky skončily v obří jámě
Podle něho ale nelze jednoznačně posoudit, kdo vše měl na smutném osudu hřbitova rozhodující podíl. "Možná také stačilo o trochu více statečnosti ze strany Židovské obce," podotýká Mečislav Borák.
"Průběh likvidace měl skutečně extrémní charakter, odporující všem pravidlům," nerada Jüngerová vzpomíná na samotnou likvidaci, kdy buldozery nahrnuly větší část náhrobků do velké jámy, kde leží pod úrovní dnešního parku za Domem kultury Vítkovice podnes. Jen část náhrobků, památkově cenných, bylo odvezeno na židovský hřbitov ve Slezské Ostravě.
Kumunitu dnes tvoří stovka Židů
"A také několik náhrobků, k nimž se ještě hlásili příbuzní. Značná část náhrobků ale byla odvezena do Prahy k dalšímu kamenickému zpracování, čímž byly definitivně zničeny," vysvětluje předsedkyně. Pokud jde o náhrobky zakopané na místě bývalého hřbitova, zatím se neuvažuje o jejich případném vyzvednutí. "Vemte si, že jsou úplně rozlámány, takže jejich rekonstrukce by přišla na obrovské peníze, které obec nemá a nebude mít," míní Jüngerová. Ona sama pak považuje místo bývalého hřbitova za poměrně pietně udržovaný prostor s důstojným památníkem na ostravské oběti holocaustu.
Před válkou žilo v Ostravě asi deset tisíc Židů, z nichž většina zahynula v koncentračních táborech. Dnes tvoří ostravskou Židovskou obec něco přes sto členů. Předválečná ostravská komunita patřila k velmi úspěšné podnikatelské třídě a prakticky ovládala většinu zdejších živností a průmyslových podniků. Ač Židé netvořili ani desetinu obyvatel Moravské Ostravy, ovládali takřka sedmdesát procent registrovaných průmyslových a živnostenských podniků.
Koupil část pohřebiště
Kámen je drahý, leštěná černá žula obzvláště. "Řada obyvatel Jablunkova se proto rozhodla ušetřit a jednoduše zcizili náhrobky z opuštěného židovského hřbitova. A ty dnes po úpravách zdobí sousední hřbitov katolický," vysvětluje Stanislav Hajduk z Jablunkova.
Podnikatel, který po roce 1989 koupil část pozemku bývalého jablunkovského židovského hřbitova i se hřbitovní modlitebnou. "Modlitebna už byla v dezolátním stavu, sloužila jako garáže. Pro mě je to památka, kterou stálo za to zachránit," říká podnikatel Stanislav Hajduk o objektu, který už dnes svůj původní účel prozrazuje jen zasvěceným.
Slouží totiž jako prodejna rybářských potřeb. "Hřbitov mám pod dohledem a snažím se s pomocí města a ostravské Židovské obce udržovat zbytky hřbitova tak, aby to bylo opravdu pietní místo," slibuje Hajduk, že o posledních necelých třicet židovských náhrobků v Jablunkově bude i nadále v rámci možností pečováno.
"Je to zavazující i vzhledem k minulosti městečka, ke kterému židovská komunita patřila," doplňuje svého bratra také Bogdan Hajduk. V roce 1900 se například v Jablunkově narodil Otto Schneid, významný židovský malíř, sochař a kunsthistorik, mimo jiné zakladatel Muzea umění ve Vilniusu.
"Je to ale také o lidech a místní samosprávě. V Jablunkově nám například velmi vstřícně přislíbili, že během pár týdnů spraví alespoň poničený plot kolem hřbitova," vysvětluje předsedkyně ostravské Židovské obce Helena Jüngerová.
|
HŘBITOVY V KRAJI: |
| Zatímco největší židovský hřbitov v kraji byl zlikvidován teprve v osmdesátých letech na příkaz komunistů, řadu hřbitovů zničili či výrazně poškodili především nacisté za druhé světové války. Jde například o nacisty zničený hřbitov v Hlučíně, na jehož místě bylo po válce vybudováno pohřebiště padlých rudoarmějců a posledních pár židovských náhrobků je nyní uchováváno v jedné z kaplí rovněž již zaniklého evangelického hřbitova (klíč je k dispozici na radnici). Podobně byl za války téměř zničen hřbitov v Českém Těšíně. Co nezničili nacisté, dokonali obyvatelé města, když zbylé náhrobní kameny v mnoha případech druhotně využili pro sousední komunální hřbitov, což dokazují prázdné obrubníky v místech židovských hrobů. V polské části města v Cieszyně jsou zachovány části historicky cenného starého i nového židovského hřbitova. Jen něco přes dvacet náhrobků je uchováno na hřbitově v Jablunkově, podobně jako v Ostravě-Michálkovicích. Poměrně zachovalý židovský hřbitov lze najít ve Frýdku-Místku (nedaleko sídliště Slezská), který se však v devadesátých letech stal několikrát terčem ostudného vandalství, když byla řada náhrobků povalena a poničena (zasvěceným průvodcem po hřbitově je Jaromír Polášek z frýdeckého Muzea Beskyd). Zatímco ze hřbitova v Bruntále, zdemolovaného již nacisty, je zachována jen malá část, židovský hřbitov v Opavě v sousedství komunálního je podnes cenným svědectvím o význačném postavení židovské komunity v předválečné slezské metropoli. Židovské náhrobky lze dosud najít i v Krnově a vůbec nejvýznamnější židovský hřbitov v dnešním Moravskoslezském kraji lze najít v Osoblaze s dochovanými náhrobky až ze 17. století. Židovské oddělení má podnes i hřbitov v Orlové, zatímco židovská část hřbitova v Bohumíně paradoxně nejvíce utrpěla až na počátku devadesátých let. Veškeré náhrobky ze židovské části hřbitova byly za druhé světové války odvezeny také z městečka Příbor na Novojičínsku. |
Likvidace za dob komunisty Mamuly
Likvidace největšího židovského hřbitova v kraji odporovala všem tradicím židovského náboženství. U moci již přitom nebyl nacista Hitler, ale komunista Mamula. "Židovská obec v Ostravě dlouho odolávala tlakům tehdejší komunistické moci, ale nakonec podlehla. Myslím, že už nebylo jiné východisko, zvláště, když se za nás příliš nepostavila pražská židovská obec," shrnuje likvidaci moravskoostravského hřbitova v polovině osmdesátých let předsedkyně Židovské obce v Ostravě Helena Jüngerová.
"Škoda, chybělo málo, tři roky a přišel listopad 1989," říká ostravský historik Mečislav Borák, který se osudům ostravské židovské komunity věnoval v řadě materiálů. "K likvidaci hřbitova existují v opavském Zemském archivu stohy materiálů a nedávno vznikla na Slezské univerzitě v Opavě i podnětná diplomová práce, která na mnoho zajímavého kolem likvidace upozornila," připomíná Borák.
Náhrobky skončily v obří jámě
Podle něho ale nelze jednoznačně posoudit, kdo vše měl na smutném osudu hřbitova rozhodující podíl. "Možná také stačilo o trochu více statečnosti ze strany Židovské obce," podotýká Mečislav Borák.
"Průběh likvidace měl skutečně extrémní charakter, odporující všem pravidlům," nerada Jüngerová vzpomíná na samotnou likvidaci, kdy buldozery nahrnuly větší část náhrobků do velké jámy, kde leží pod úrovní dnešního parku za Domem kultury Vítkovice podnes. Jen část náhrobků, památkově cenných, bylo odvezeno na židovský hřbitov ve Slezské Ostravě.
Kumunitu dnes tvoří stovka Židů
"A také několik náhrobků, k nimž se ještě hlásili příbuzní. Značná část náhrobků ale byla odvezena do Prahy k dalšímu kamenickému zpracování, čímž byly definitivně zničeny," vysvětluje předsedkyně. Pokud jde o náhrobky zakopané na místě bývalého hřbitova, zatím se neuvažuje o jejich případném vyzvednutí. "Vemte si, že jsou úplně rozlámány, takže jejich rekonstrukce by přišla na obrovské peníze, které obec nemá a nebude mít," míní Jüngerová. Ona sama pak považuje místo bývalého hřbitova za poměrně pietně udržovaný prostor s důstojným památníkem na ostravské oběti holocaustu.
Před válkou žilo v Ostravě asi deset tisíc Židů, z nichž většina zahynula v koncentračních táborech. Dnes tvoří ostravskou Židovskou obec něco přes sto členů. Předválečná ostravská komunita patřila k velmi úspěšné podnikatelské třídě a prakticky ovládala většinu zdejších živností a průmyslových podniků. Ač Židé netvořili ani desetinu obyvatel Moravské Ostravy, ovládali takřka sedmdesát procent registrovaných průmyslových a živnostenských podniků.
Koupil část pohřebiště
Kámen je drahý, leštěná černá žula obzvláště. "Řada obyvatel Jablunkova se proto rozhodla ušetřit a jednoduše zcizili náhrobky z opuštěného židovského hřbitova. A ty dnes po úpravách zdobí sousední hřbitov katolický," vysvětluje Stanislav Hajduk z Jablunkova.
Podnikatel, který po roce 1989 koupil část pozemku bývalého jablunkovského židovského hřbitova i se hřbitovní modlitebnou. "Modlitebna už byla v dezolátním stavu, sloužila jako garáže. Pro mě je to památka, kterou stálo za to zachránit," říká podnikatel Stanislav Hajduk o objektu, který už dnes svůj původní účel prozrazuje jen zasvěceným.
Slouží totiž jako prodejna rybářských potřeb. "Hřbitov mám pod dohledem a snažím se s pomocí města a ostravské Židovské obce udržovat zbytky hřbitova tak, aby to bylo opravdu pietní místo," slibuje Hajduk, že o posledních necelých třicet židovských náhrobků v Jablunkově bude i nadále v rámci možností pečováno.
"Je to zavazující i vzhledem k minulosti městečka, ke kterému židovská komunita patřila," doplňuje svého bratra také Bogdan Hajduk. V roce 1900 se například v Jablunkově narodil Otto Schneid, významný židovský malíř, sochař a kunsthistorik, mimo jiné zakladatel Muzea umění ve Vilniusu.
