Myšlenky mi skáčou jako blechy, říkala Alena Grušková, nešťastná z toho, že všechno, co věděla, už nebyla schopna přesně formulovat. Stará paní mi před třemi lety vyprávěla neuvěřitelné věci, jenže chvílemi tak zmateně, že jsem jí, přiznávám, někdy nevěřila. Její zdravotní stav se horšil.
Díky ní ale například vím, ve kterém ostravském domě žil pejsek Lux. Že jeho majitelka všude chodila s ním. Tahle paní jednou přišla za Aleninou mámou s tím, že musí nastoupit do transportu a neví, co s Luxem.