Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zhasnuté lampy a myslivci se sekačkou. Vesnice šetří kvůli škrtům

  • 27
V noci ulice osvětluje jen každá třetí lampa, ostatní jsou zhasnuté, aby šetřily elektřinu. Obecní trávník sekají na střídačku místní myslivci a mladí fotbalisté. I tak to vypadá, když menší vesnice musí drasticky šetřit. Například ve Zlínském kraji v současnosti velké úspory postihly téměř všechny obce.

Návrat do středověku. Tak starostové označují současné kruté šetření svých obcí. Důvod je jednoduchý - obce dostaly od státu kvůli krizi méně na daních.

"Šetříme, jak se dá. Abychom neprojížděli zbytečně benzin, zavedli jsme sběr komunálního odpadu pomocí páru koní," podotkl starosta Vysokého Pole Josef Zicha. "A já budu kvůli úspoře brzy jezdit na koni i do vedlejších obcí na jednání," tvrdí s lehkou nadsázkou.

Rozdělování daní je nespravedlivé, stěžují si vesnice

Za tento stav může současný systém přerozdělování daní, který starostové považují za nespravedlivý. Například Praha dostává za jednoho svého obyvatele ročně přes 32 tisíc korun. Zato menší obec dostane jen něco přes 7 tisíc. Naděje starostů se upínají k materiálu, který se týká nového způsobu rozdělení daní. Vládě ho chce během prázdnin předložit ministr financí Miroslav Kalousek.

Tam, kde nešetří díky koním, se snaží ušetřit například na energiích. "V noci máme v provozu jen každou třetí lampu veřejného osvětlení," konstatoval starosta Korytné na Slovácku Vladimír Janča. "Trávu nám sečou třeba myslivci nebo fotbalisté, ačkoliv ani na jejich podporu už nejsou skoro žádné peníze," mrzí starostu Korytné.

A nejde o malé částky, které by obcím chyběly. "Měsíčně potřebujeme přibližně 570 tisíc pro běžný chod. Za březen a duben jsme ale od státu dostali pouze asi 350 tisíc," vyčíslil starosta Hradčovic Josef Popelka.

Radnice hlídají účty za telefon a energie nakupují v aukcích

Musí tak doufat, že mu vystačí rezervy, které zatím obec má díky velmi přísné kontrole výdajů. "Měsíčně kontrolujeme naplňování rozpočtu podle toho, jak nám stát posílá daně. Máme tak okamžitý přehled, jak na tom jsme," vysvětluje Popelka.

Podobně přísná pravidla panují i ve Valašských Kloboukách. "Osekali jsme důkladně všechny městské organizace, hlídáme účty za telefon a začali jsme energie nakupovat na elektronických aukcích," popsal starosta města Dalibor Maniš.

Zlín přichází o 15 až 20 milionů ročně, spočítala náměstkyně

Na současném systému přerozdělování daní nejsou bity jen malé obce, ale například i Zlín či další větší města v regionu. "Je to pro nás velmi důležité, také jsme totiž začali razantně šetřit. Nepořizují se žádná nová auta, šetříme na zakázkách, soutěží se ceny služeb," tvrdí náměstkyně zlínského primátora Eva Štauderová.

"Pokud by se daně rozdělovaly jinak, přibylo by Zlínu ročně 15 až 20 milionů korun, které bychom ihned použili na investice do oprav chodníků a dalších nutných věcí," poukázala.

"Čtyři města dostávají víc, zbytek země na to doplácí"

Za změnu systému rozdělování daní se postavilo i Sdružení místních samospráv, které je už celostátní, ale vzniklo ve Zlínském kraji. "Zbytek republiky doplácí na to, že čtyři největší města dostávají nespravedlivě víc peněz," upozornil předseda sdružení Josef Bartoněk.

"Nevidím důvod, proč by měl mít Zlín méně peněz na jednoho obyvatele, než má třeba Plzeň, když jsou obě krajská města," dodal Bartoněk.

Podobně to vidí i poslanec Petr Gazdík (Starostové a nezávislí), který se netají tím, že právě rozdělování daní je jeden z hlavních důvodů, proč šel do politiky. "Vzhledem k tomu, že nový návrh by přinesl všem obcím ve Zlínském kraji bez výjimky dost peněz navíc, věřím, že poslanci zvolení za Zlínský kraj budou pro," uvedl.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video