Žháři napadli hamburský deník. Přetiskl karikatury z Charlie Hebdo

  • 755
Deník Hamburger Morgenpost se v noci stal terčem žhářského útoku. Požár se podařilo rychle uhasit, nikdo není zraněn. Policie podle ranních zpráv německých médií poblíž budovy deníku zadržela dva „podezřele se chovající“ muže. List po teroristickém útoku ve Francii přetiskl karikatury Mohameda.

Hasiči přijali hlášení o útoku ve 2:22 v noci, uvedl podle serveru listu Frankfurter Allgemeine Zeitung hasičský mluvčí. Požár se podařilo rychle uhasit, nikdo přitom nebyl zraněn. Shořela část uskladněných písemností včetně starých novin. Požár poškodil dvě místnosti, nyní se prostory odvětrávají.

Policejní mluvčí předpokládá, že novináři budou moci v budově nadále pracovat. Během útoku podle ní v budově žádný novinář nebyl.

Německá média včetně samotného Hamburger Morgenpostu na svých webových stránkách bez dalších detailů informovala, že policie zadržela dva mladé muže, „kteří se v oblasti chovali podezřele“.

Příčina útoku zatím není známa. „Mopo“, jak se hamburskému deníku říká, nicméně po teroristických útocích v Paříži ve čtvrtek přetiskl karikatury Mohameda, které předtím zveřejňoval týdeník Charlie Hebdo.

Hamburger Morgenpost

Deník byl založen v roce 1949 hamburskými sociálními demokraty, jeho největší náklad dosáhl v 50. letech zhruba 450 tisíc výtisků. V sedmdesátých letech, kdy náklad vlivem konkurence klesal, jej sociální demokracie prodala. List ještě několikrát měnil vlastníky, nyní patří kolínskému vydavatelství DuMont Schauberg. Má podobu bulvárního deníku o nákladu kolem 115 tisíc výtisků denně, toto číslo je ale pět let staré.

Podle snímku publikovaného webem listu Hamburger Morgenpost byl zapálený předmět vhozen do domu oknem v přízemí cihlové budovy, v níž redakce sídlí.

Útok na redakci hamburského deníku přišel ve stejný den, kdy jiný německý deník Bild přinesl informaci o tom, že vůdci tzv. Islámského státu podle odposlechů mluvili o tom, že by se teror v Paříži mohl stát prvním ze série útoků v Evropě (článek o tom čtěte zde).

Německo v minulých týdnech zažilo protesty v ulicích

Německo patří podobně jako Francie k evropským zemím s výraznými muslimskými komunitami. Konkrétně v Německu je z velké části tvoří přistěhovalci z Turecka. V uplynulých dnech a týdnech vyšli do ulic příznivci hnutí Pegida (zkratkové slovo pro název “Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu“), které zorganizovalo po celé zemi protimuslimské demonstrace.

Na osmnáct tisíc stoupenců Pegidy zaplnilo například 5. ledna ulice Drážďan, v dalších německých městech ale byli aktivní odpůrci islámu v menšině (více o demonstracích z 5. ledna zde), někde velmi výrazné.

Politolog Jaroslav Šonka, který učí v Německu, před Pegidou varoval. „Jsou to hlavně neonacisté a potom celá řada lidí, kteří si v současné době nedali moc práce se studiem toho, co znamená politická aktivita jednotlivých občanů. Připojují se, protože jsou to velice jednoduchá hesla a lidé mají za to, že musí bojovat proti terorismu,“ řekl iDNES.cz (rozhovor čtěte zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue