Je chvíli po sobotní osmé ráno a v knihovně sídla pražské organizace Gender Studies, která se zabývá rovnými právy žen, sedí mezi stohy knih podél stěn dvanáct žen. Některé vstávaly ve čtyři ráno, aby stihly včas přijet z Moravy. Zvědavě po sobě pokukují.
Jsou první, které se přihlásily na kurz pořádaný organizací Forum 50 %. Ta se snaží dostat do politiky víc žen, a právě tento cyklus kurzů má dát pomocnou ruku ženám, které chtějí coby političky uspět ve světě, jenž je v Česku pořád ještě spíš doménou mužů.
"Když kurzem projde padesát žen a každá pak předá nejzajímavější zkušenosti pěti dalším ženám z okolí a ty udělají totéž, znamená to, že ovlivníte život tisíců lidí," vítá účastnice organizátorka kurzu Miluš Kotišová.
Co vede ženy od třiceti do padesáti, učitelky, pracovnice z neziskových organizací, ale i ty, které už pracují třeba na pražském magistrátě jako regionální političky, k tomu, že obětují několik volných sobot a jdou se školit, jak uspět ve světě politiky?
Politika může být hrou o čas
Miluš Kotišová neváhá a školí od první minuty. "Představte sebe a důvody, proč chcete do politiky. Máte na to deset vteřin, které vám stopnu. Nesmíte říct ani o slovo navíc. Ale je na vás, jestli svůj časový limit využijete, nebo ne," staví se do čela skupinky se stopkami v ruce. Deset vteřin se zdá jako sebevražedně krátká doba.
"Vadí mi, že politici neřeší věci, které jsou důležité, a místo toho se utápějí v nekonečných debatách. Zabývají se tím, co mně se důležité nezdá, proto chci do politiky, zkusit změnit věci zevnitř," říká jedna z žen, a jako by mluvila za všechny. Podobný důvod tu má skoro každá.
Za deset vteřin se moc stihnout nedá. Jenže kdo s tím počítá, dokáže i za tak krátkou dobu říct to podstatné. A proč zrovna deset vteřin? Důvod se dá snadno rozeznat. Politik totiž víc než pár vteřin v televizních šotech obvykle nedostane.
A kdo neumí říct to podstatné v několika vteřinách, toho bude televize ignorovat nebo mu zdlouhavé vyjádření nemilosrdně zkrátí. Někdy tak brutálně, že se i sám autor výroku diví, co že to vlastně řekl.
"A teď máte jednu minutu na to, abyste představily ženu, která sedí vedle vás, její životopis a cíl, kterého chce dosáhnout," diktuje další úkol Miluš Kotišová. Politik totiž potřebuje umět mluvit za jiné.
Dejme hlavy dohromady
To nejdůležitější, co se jako červená nit táhne celým kurzem, však je: umění naučit se spolupráci. "Vezměte si knihu, která vás nejvíc zajímá, a rozdělte si ji ve vaší skupince po třiceti stránkách. Máte pětadvacet minut, abyste každá svůj díl přečetly, a obsah celé knihy pak skupinka převypráví ostatním," zní další úkol.
Dámy se vrhají na knihy s tituly jako Ženy a muži v datech nebo Genderové rozpočtování a každá se jde uklidit do nějakého koutku, aby si mohla v klidu dělat výpisky.
"Moment, takhle to nepůjde. Naše skupinka sem, musíme si nejdřív rozdělit, co kdo má. Ty budeš mít prvních třicet stran, já si vezmu druhých třicet, ty budeš mít třetí část knihy a ty poslední," rázně diriguje jedna z žen svou skupinku. Je znát, kdo už v politice pracuje a kdo je nepopsaný list. Bez spolupráce to zkrátka nejde.
A ženy ochotně plní úkoly a učí se samy od sebe triky, jak zvládnout trému před veřejným vystoupením či jaké fígle existují, aby se člověk naučil domluvit v jakémkoliv cizím jazyce, téměř bez námahy a bez učitele. Nebo zjišťují, jaká vlastnost jim vlastně doposud bránila pustit se do politiky naplno a co s tím.
"Až skončíme, bude mít každá z vás fotku s politickým programem na vlastní webové stránce," slibuje ženám organizátorka kurzu. Sestavit svůj vlastní politický program, to je práce až na další sobotu.
"Teď se postavte bokem do kruhu. Dotkněte se ženy před vámi a zkuste si vzájemně namasírovat krk," diriguje účastnice kurzu na závěr, Miluš Kotišová. Pro nezasvěceného vypadá skupinka jako parta bláznů. Ale masáž je nečekaně příjemná a všechny ženy se rázem usmívají.
Miluš Kotišová nic neříká. Nemusí. Zdá se, že účastnice pochopily: co nedokážu sama, podaří se díky spolupráci. Že je to legrační? Možná.
Ale právě podobné kurzy, které probíhají v severských zemích desítky let, pomohly spolu s kvótami pro ženy na kandidátky do voleb změnit společnost. Ve Švédsku je díky tomu 45 procent žen političek, v Dánsku 38 procent. V Česku je jich zatím jen 17 procent.
