Nejedná se o první úspěch Norska v podobných žebříčcích. V posledním indexu kvality života sestavovaného společností Deloitte bylo vyhodnoceno jako země, kde se žije nejlépe na světě. Podle každoročního žebříčku sestaveného OSN bylo v roce 2017 Norsko nejšťastnější zemí na světě (v letošním žebříčku se umístilo na třetím místě za Finskem a Dánskem).
Ženy do vlády, muži k dětem. Norské rodiny přirozeně volí rovnost |
„Většina lidí cítí, že jsou částí demokracie a zakoušejí pocit sounáležitosti,“ vysvětluje Karl Ove Moene, profesor ekonomie a lídr výzkumného týmu Centre of Equality, Social Organization, and Performance na University of Oslo. Odborníci poukazují, že Norové si užívají širokou škálu sociálních benefitů včetně výrazné podpory žen na mateřské.
Rozvětvený norský sociální stát je zajišťován vysokými daněmi. Norové je nicméně neberou jako nutné zlo, ale investici. „Platím své daně s radostí,“ řekl serveru HuffPost architekt Simon, původem z Dánska. „Dostáváme toho spoustu nazpátek. Opravdu to vnímám tak, že do nás Norsko investuje.“
Badatelé, kteří posuzovali kvalitu života v jednotlivých zemích, zkoumali několik rozměrů „ženského blahobytu“. (Pozn. red.: Anglicky well-being. Výraz označuje nejen ekonomickou, ale i duševní spokojenost.) Analyzovali míru zapojení žen do ekonomického, sociálního a politického života společnosti, zajímal je také stav ženských práv. Zvláštní pozornost věnovali diskriminaci a zkoumali, v jaké míře dochází v jednotlivých zemích k osobním či společenským násilnostem vůči ženám.
Žádný stát, včetně Norska, neexceloval ve všech těchto kategoriích. V jednotlivých kategoriích tedy jsou některé státy na lepším místě než ty země, které jsou v žebříčku nad nimi.
Nejlepší země pro ženy
Do první desítky se kromě Norska dostalo ještě Švýcarsko, Finsko, Dánsko, Island, Rakousko, Velká Británie, Lucembursko, Švédsko a Nizozemí. Všechno to jsou státy, které Index řadí do kategorie „Rozvinuté země“.
| 1 | Norsko |
|---|---|
| 2 | Švýcarsko |
| 3 | Finsko |
| 4 | Dánsko |
| 5 | Island |
| 6 | Rakousko |
| 7 | Velká Británie |
| 8 | Lucembursko |
| 9 | Švédsko |
| 10 | Nizozemí |
| 11 | Kanada |
| 12 | Estonsko |
Studie kromě nich ještě rozlišuje regiony „Střední a Východní Evropa“, „Latinská Amerika a Karibik“, „Východní Asie a Pacifik“, „Subsaharská Afrika“, „Jižní Asie“ „Blízký východ a Severní Afrika“. Speciální kategorií jsou „Nestabilní státy“ jako Jemen či Sýrie.
| 156 | Čad |
|---|---|
| 157 | Súdán |
| 158 | Libye |
| 159 | Mali |
| 160 | Středoafrická republika |
| 161 | Demokratická republika Kongo |
| 162 | Irák |
| 163 | Jižní Súdán |
| 164 | Pákistán |
| 165 | Sýrie |
| 166 | Afghánistán |
| 167 | Jemen |
Střední a Východní Evropa dosáhla po Rozvinutých zemích nejlepšího výsledku, zatímco Blízký východ a Severní Afrika toho nejhoršího. Ze zemí Střední a Východní Evropy nejlepšího výsledku dosáhlo Estonsko, které se umístilo na 12. místě. Na opačné straně je Ázerbájdžán, který se umístil na 123. místě.
Česká republika se umístila na 30. místě. Ze států Střední a Východní Evropy ji přeběhlo Slovinsko (13), Lotyšsko (21), Srbsko (24), Polsko (25) a Litva (26).
Zastoupení žen v parlamentech
Podle Indexu jsou největšími slabinami Česka zaměstnanost žen, parlamentní zastoupení žen a poměr počtu narozených mužů a žen ve vztahu k demografickým normám. Naopak velmi kladně je hodnoceno vzdělání žen a nízký výskyt partnerského násilí a organizovaného násilí vůči ženám.
Česká nezisková organizace Fórum 50 % upozorňuje, že ačkoliv ženy tvoří více než 50 procent populace, jejich zastoupení v politice tomu neodpovídá. V Poslanecké sněmovně, dolní komoře Parlamentu ČR, mají ženy 22,5procentní podíl. Organizace se proto snaží prosadit 50procentní vyrovnání žen a mužů v českém parlamentu.
V zajištění rovných podmínek pro muže a ženy neudělalo Česko žádný pokrok |
Tohoto podílu zatím nedosahuje žádná evropská země. Podle otevřené datové platformy New Parline, která monitoruje počet žen v národních parlamentech, je nejvíce žen v Evropě zastoupeno v dolní komoře španělského parlamentu (47,43 procent.). Velmi vysoké zastoupení žen v parlamentu má též Švédsko (47,28 procent ) a Finsko (47 procent ).
Tři země mají více jak 50procentní zastoupení žen. Jedná se o Rwandu (61,25 procent ) Kubu (53,22 procent ) a Bolívii (53,08 procent ). Naopak na opačné straně spektra stojí oceánské státy Papua-Nová Guinea, Federativní státy Mikronésie a Vanuatu, v jejichž zákonodárných shromážděních není ani jedna žena.
Podle Indexu průměrné zastoupení žen v parlamentu ve světě je 21,5 procent. Odhaduje, že vyrovnání mužského a ženského podílu v parlamentech při zohlednění současných trendů bude trvat nejméně 52 let.
Kromě slabého zastoupení žen v parlamentu jako stálý problém i u těch nejrozvinutějších zemí studie zmiňuje rozdíl mezi mezi zaměstnaností žen a mužů, který je až 30 procent. Celosvětově zaměstnávání žen postupuje špatným směrem, tvrdí studie.
V porovnání s rokem 2017, kdy byl Index poprvé publikován, lze však celkově vidět rozvoj v oblasti ženských práv, uvádí studie. V 59 zemích se situace žen zlepšila.
