Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ženám v Lógaru hrozí Taliban, přesto míří do parlamentu i do éteru

  7:00aktualizováno  7:00
Afghánistán (Od zvláštního zpravodaje iDNES.cz) - Za zdmi ženského centra v Pol-e Alam se koná seance, kterou by ještě před pár lety Taliban rozprášil pár ranami z kalašnikovů. Soudci a prokurátoři tu živě debatují o nucených manželstvích a právech žen. Příběh šéfky místního úřadu pro ženské záležitosti, které vyhrožuje Taliban, ale napovídá, že staré pořádky zdaleka nejsou minulostí.

Nejdůležitější je ženám v Lógaru vysvětlit, že mají svá práva | foto: AP

Před centrum Women's garden, které postavili Američané pro místní ženy, dorazila česká patrola. Budovu, kam dámy v burkách běžně dochází na kurzy šití, už mají obšancovanou i vojáci USA. Češi se k nim přidávají. Společně střeží událost, která není pro současný Afghánistán vůbec samozřejmá.

Zdejší sál okupují policisté, soudci a státní zástupci z celé provincie. Přišli diskutovat o tom, co dnešní Afghánistán pálí nejvíce - o korupci, rodinném právu nebo nucených manželstvích. Místnost je plná pohlavárů, ale zástupkyně něžného pohlaví chybí. Pobočka ministerstva pro ženské záležitosti je přitom jen o dvě ulice níže.

Šéfka lógarské pobočky ministerstva pro ženské záležitosti Nadžíba Sajídová

Šéfka lógarské pobočky ministerstva pro ženské záležitosti Nadžíba Sajídová

"Důležité je, aby tu byli muži. Právě oni potřebují trénink," říká Rachel Roe, která v Afghánistánu pracuje pro USAID (United States Agency for International Development - americká vládní rozvojová agentura) a dnešní konferenci organizuje. Nakonec se ale ve dveřích objevuje ta ze všech nejpovolanější, ředitelka lógarské pobočky ministerstva pro ženské záležitosti Nadžíba Sajídová.

Kvůli Talibanu jezdí do práce taxíkem

Elegantní čtyřicátnici nemohou rebelové z Talibanu, kteří za své vlády v devadesátých letech ženy úplně vyloučili ze společnosti, přijít na jméno. "Před dvěma měsíci mi vyhrožoval Taliban. Musela jsem se z Lógaru přestěhovat do Kábulu a denně sem dojíždím," říká Nadžíba. Podobnou taktiku volí všichni, kteří se před hrozbami Talibanu potřebují ukrýt v anonymitě velkoměsta.

Afghánské ženy

Situace afghánských žen je podle OSN druhá nejhorší na světě. Většina afghánských žen se za celý svůj život nedostane ani jednou k lékaři, tisíce jich zemřou během těhotenství či při porodu. Čtvrtstoletí válek zničilo vzdělávací systém, takže dnes umí číst a psát jen každá pátá afghánská žena. Každá druhá Afghánka se vdá před dosažením plnoletosti. Každá třetí žena čelí doma fyzickému, psychickému či sexuálnímu násilí.

Do své úřadovny v Pol-e Alam teď Nadžíba jezdí v různé časy vždy jinými vozy. "Za taxíky utratím měsíčně deset tisíc afghání, což je asi 200 dolarů," stěžuje si.

Ani to ji ale neodradilo. Její úřad se například snaží prosadit budování nových dívčích škol v regionu. V tom pomáhá i české PRT, které postavilo tři dívčí školy pro 1120 žaček.

"Naším největším úkolem v Lógaru je vysvětlit ženám, že mají svá práva," říká Nadžíba. To se v tradiční afghánské společnosti daří jen velmi pomalu. Přesto bude mít i Lógar v parlamentu svoji zástupkyni Šakílu. Za své volební vítězství ale musela zaplatit vysokou cenu.

Povstalci ženě, která získala křeslo v parlamentu už v předchozích volbách, v předvolební kampani popravili dva její spolupracovníky. "Taliban jí zabil i dítě," tvrdí Nadžíba. Šakila je jednou z téměř 400 žen, které se letos utkaly o 64 míst, jež mají ženy vyhrazené v afghánském parlamentu.

Pronásledovaná láska

Počet kandidátek sice byl o hodně vyšší než v předchozích volbách, přesto se ženská revoluce v Afghánistánu zatím nekoná. To dokazuje i diskuze o nucených manželstvích, která se rozběhla ve vedlejší místnosti. Mladý právník Mohammad Mustafa z univerzity v Kábulu se tu zaplněné učebně snaží vysvětlit, co o manželství říká zákon.

V Afghánistánu se totiž velmi často stává, že spolu zamilovaný pár musí utéct z rodné vesnice, aby spolu mohl žít. A to všechno jen proto, že jim předtím doma už dávno vybrali toho pravého druha nebo družku. Mladí provinilci často končí před soudem a musejí se zodpovídat ze své lásky.

Afghánská ženaAfghánská dívka

Afghánské zákony přitom nic takového nevyžadují. "Nikdo nemá právo rozhodovat o mojí dceři," namítá jeden z účastníků diskuze. "Nikdo si nemůže vzít dívku mladší osmnácti let, protože je to proti zákonu," promlouvá uvědoměle muž z druhého konce místnosti. Diskuze se nakonec stáčí k nekonečnému vysvětlování rozdílu mezi zasnoubením a manželstvím.

I když si některé místní autority trvají na svém a donekonečna skloňují slovo šaría, tedy islámské právo, je úspěch, že na seminář s podobnou tématikou vůbec lidé dorazili. "Musíme je vzdělávat krůček po krůčku," říká Rachel Roe a dodává, že úspěch vždy záleží na tom, jestli novoty přijme komunita, odkud soudce pochází.

Ožehavé otázky vysvětlí i rozhlasová hra

Práva afghánských žen podporuje i český Provinční a rekonstrukční tým (PRT). "Nesnažíme se na afghánskou společnost aplikovat západní měřítka. Spíše ženám ukazujeme, že mají právo na zdravotní péči nebo posílat dívky do škol," říká civilní expertka z PRT Kristýna Greplová.

Díky Čechům například v nejoblíbenější místní stanici Zínat (Krásná) zazněla sedmidílná rozhlasová hra, která poukazovala na největší problémy afghánských žen jako je domácí násilí nebo negramotnost. Hru natočila afghánská mediální agentura a v rádiu Zínat se vysílala po sedm týdnů. Každý díl zazněl třikrát v různé časy, aby zasáhl co nejvíce posluchačů.

Afghánské ženy na mediálním tréninku

Afghánské ženy na mediálním tréninku

Po prvním odvysílání začali lidé do rádia volat, že chtějí hru znovu slyšet. "Rádio je v Afghánistánu velmi oblíbené a často jediné dostupné médium. Ženy, které většinu času tráví doma, jsou silnou posluchačskou skupinou," vysvětluje dopad pořadu Kristýna Greplová s tím, že PRT plánuje pořad vysílat na všech pěti regionálních stanicích.

Další z projektů PRT se zaměřil na to, aby ženy dokázaly samy tvořit obsah rozhlasového vysílání. PRT zorganizoval ve spolupráci s majitelem rádia Zínat, zkušenou novinářkou z Kábulu a úřadem pro ženské záležitosti šestitýdenní kurz základů žurnalistické práce pro dvacítku žen z provincie Lógar.

"Kurz ženám objasnil, co je zpráva, jak udělat reportáž a rozhovor, nebo jak zacházet s diktafonem," přibližuje obsah víkendových školení Kristýna Greplová. Asi polovina dívek pak pro rádio Zínat natočila krátké šoty o vaření nebo třeba make-upu. Z lógarského éteru tak vůbec poprvé zazněl hlas redaktorky.

Češi poradí i se slepicemi

Český PRT v Afghánistánu místním pomáhají i se slepicemi

Jeden z projektů PRT se snaží rodinám poradit, jak se správně starat o nosnice. Slepice chované ve správných podmínkách snašejí více vajec a díky tomu mohou farmáři utržit více peněz z jejich prodeje.

Vybrané rodiny tak dostaly praktické i teoretické školení, základní vybavení na stavbu kurníku, 50 slepic a krmnou směs, což jim poslouží k založení rodinné drůbeží farmy. Její produkce převyšuje potřeby rodiny a nadbytek budou prodávat prostřednictvím zemědělského družstva.

"O drůbež se v Afghánistánu starají tradičně ženy, proto byla část školení určená pouze jim. Je to pro ně jedna z mála příležitostí získat znalosti," říká Zuzana Biniová, civilní expertka PRT pro zemědělství. Účastnice kurzu už dříve drůbež chovaly, ale školení je naučilo novým dovednostem.

"Naučily jsme se, jak slepice ošetřit, když jsou nemocné nebo jak je správně krmit," říká Šaraf Gul z vesnice Šikak.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Roztrpčení Kurdové se hádají kvůli ztrátě Kirkúku, rozklížil je Írán

Poté, co si iráčtí Kurdové v září zvolili nezávislost, odmítl výsledky referenda nejen Irák, ale i Turecko či Írán. Ten přitom sehrál důležitou roli i v...  celý článek

Léky jsou v Africe k dostání i na trzích. Jejich kvalitu zde však nikdo...
V Africe bují byznys s padělanými léky. Obsahují škrob i nemrznoucí látku

V byznysu s padělanými léky se ročně točí miliardy dolarů. Do oběhu se dostávají hlavně v rozvojových zemích, kde je lidé kupují na trzích. Stále častěji se...  celý článek

Čínský prezident na sjezdu strany upevnil svou moc (24. října 2017).
Si Ťin-pching si upevnil moc, straníci přijali jeho ideologii za vlastní

Delegáti končícího komunistického sjezdu Číny v úterý schválili zařazení ideologie prezidenta Si Ťin-pchinga do stanov strany. Agentura Reuters poznamenala, že...  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.