"Prognóza byla od počátku velice nejistá. Těžší akutní selhání jater vede k postižení mozku. V tomto případě začaly nemocné selhávat všechny důležité orgány včetně srdce a plic," uvedl primář anesteziologicko-resuscitačního oddělení Roman Gál.
Pacientka z Brna, která snědla čtyři muchomůrky zelené, byla nejprve v péči gastroenterologické interní kliniky, které dětská fakultní nemocnice v Bratislavě bezplatně zapůjčila takzvaný Mars systém k aplikaci umělých jater. Ta fungují podobně jako umělá ledvina a čistí pacientovu krev od toxinů.
"I přes pětinásobné použití systému snahy o záchranu selhaly," uvedla mluvčí nemocnice Anna Nesvadbová. Podle ní se náklady na léčbu sebevražedkyně odhadují na dva a půl milionu korun.
"Byla k nám převezena ve fázi pokročilé nemoci. Při akutním selhání jater pacienti umírají zhruba v devadesáti procentech případů. Existuje sice určitá naděje spočívající v transplantaci jater, ale stav pacientky byl příliš závažný," komentuje úsilí lékařského týmu primář Gál.
Lékaři: Šance byla malá
Z anamnézy pacientky vyplynulo, že se pokusila zabít už poněkolikáté. Po svém posledním pokusu se v rukou lékařů ocitla až v době, kdy už šance na záchranu poklesly na minimum.
Podle lékařů je muchomůrka zelená zrádná v tom, že se první příznaky, jako je zvracení a průjem, objeví až za deset nebo dvanáct hodin a zase odezní. Jed nejprve napadne sliznici střeva, po několika dnech pak selžou játra.
"V medicíně ovšem nic neplatí absolutně. U někoho se příznaky objeví dříve a člověk je pak může snadno zaměnit s obyčejnou nevolností," vysvětlil už dříve zákeřnost působení muchomůrky zelené Jan Lata z gastroenterologické kliniky bohunické nemocnice.
"Pokud pacienta dostaneme do rukou pozdě, bývá už většinou velmi obtížné mu pomoci,“ doplňuje jeho kolegyně, primářka Marie Přecechtělová.
