Lynett Frommeová po pokusu o atentát na prezidenta Forda.

Lynett Frommeová po pokusu o atentát na prezidenta Forda. | foto: Profimedia.cz

Žena, která chtěla zabít prezidenta Forda, byla propuštěna na svobodu

  • 8
V roce 1975 se příslušnice sekty Charlese Mansona Lynette Frommeová pokusila zastřelit amerického prezidenta Geralda Forda. Včas jí v tom zabránila ochranka. Vězeňskou nemocnici v Texasu neměla žena opustit nikdy, nakonec se ven dostala dnes, po třiceti letech.

Frommeové bylo 5. září 1975 teprve 26 let. V kalifornském Sacramentu namířila pistoli proti prezidentu Fordovi, který se cestou z hotelu do kalifornského Kapitolu zdravil s lidmi. Frommeová si proklestila cestu davem, s vytasenou zbraní ji ale zadržely bezpečnostní síly a nezraněného prezidenta odvedly do bezpečí.

Nyní šedesátiletá žena byla na základě federálního zákona o útocích na prezidenta USA, který byl přijat po atentátu na Johna F. Kennedyho v roce 1963, odsouzena k doživotnímu žaláři. Podmínečně propuštěna byla v červenci 2008, ale musela si ještě odsedět patnáct měsíců za útěk z vězení.

Útěk se Frommeové zdařil den před Vánoci 1987 ze ženského vězení v Aldersonu v Západní Virginii. Po rozsáhlé pátrací akci ji strážci zákona objevili již další den asi tři kilometry od věznice. Frommeová prý uprchla proto, aby se dostala blíže k Mansonovi, jehož byla následovnicí.

Charlese Manson byl shledán vinným z organizace vražd herečky Sharon Tateové a osmi dalších v Kalifornii v roce 1969 a dodnes je ve vězení.

Útokem na Forda prý Frommeová chtěla získat pozornost a podporu pro nový soud s Mansonem a členy jeho skupiny.

Krátce po atentátu v Sacramentu vyvázl Ford z jiného vražedného pokusu v San Francisku. Také tehdy se ho pokusila zabít žena, Sara Jane Mooreová. Ta byla propuštěna ve svých sedmasedmdesáti letech v roce 2008 poté, co strávila za mřížemi téměř 32 let.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video