FitzGeraldová neměla vzhledem k extrémním podmínkám na Antarktidě po odhalení své nemoci jinou šanci, než se sama operovat. Během biopsie jí pomáhali svářeč a obsluhovač strojů z místního čtyřicetičlenného personálu.
Lékařka si poté nasadila další léčbu, přičemž chemoterapeutika jí do ledové tundry shazovali z letadla. S lékaři v rodných Spojených státech se radila pomocí satelitního spojení přes e-mail, napsal britský list The Times.
Pro ženu se nakonec vypravila národní letecká garda. Byl to jeden z prvních letů, kdy musel pilot přistát v minus padesáti stupních na Antarktidě. Lékařka se v USA následně podrobila řadě operací, během nichž jí odoperovali prs.
"Každý má něco"
Svůj boj s rakovinou popisovala FitzGeraldová svérázně. "Jistě, že bych ji radši neměla, ale rakovina je mojí součástí. Mému životu dala barvy a kontury. Navíc každému se musí něčeho dostat. Někdo je ošklivý, jiný hloupý. A já mám rakovinu," vyprávěla na přednášce v roce 2001.
Zdálo, se že nemoc u ní poté ustupuje, od roku 2005 však rakovina začala prorůstat do mozku. Včera Jerri FitzGeraldová definitivně prohrála. Po dlouhém zápase.
"Bojovala statečně. Dokázala si z toho, co jí život a okolnosti nabídly, vzít to nejlepší," řekl její manžel.
E-mail rodičům
Během svého desetiletého zápolení se smrtelnou chorobou se lékařka několikrát vrátila na základnu v Antarktidě. O svém náročném boji s nemocí přednášela po celém světě. A vydala autobiografickou knížku, z níž se stal bestseller.
Krátce poté, co zjistila, že má rakovinu, napsala FitzGeraldová svým rodičům z daleké Antarktidy e-mail. "Čím déle jsem tu a uvědomuji si, co je vlastně život, tím víc chápu, že nezáleží na tom, jak a kdy člověk zemře, ale jestli někdy skutečně a opravdově žil," stálo v něm.
