Zemřel syrský prezident Háfiz Asad

- Syrský prezident Háfiz Asad, který významně ovlivňoval politiku na Blízkém východě, v sobotu zemřel. Příčina úmrtí devětašedesátiletého státníka dosud nebyla oznámena. Už delší dobu však trpěl srdečními problémy a cukrovkou. Nejvážnějším kandidátem na prezidenta je jeho syn Bašár. Pohřeb Asada se uskuteční v úterý v jeho rodné obci Kardáha ležící asi 300 kilometrů severně od Damašku.Ohlasy politiků na úmrtí syrského prezidenta se dočtete ZDE.

Nejmenovaný zdroj ze syrské vlády citovaný agenturou Reuters podrobnosti kolem pohřbu nesdělil.

Svět vyjadřuje zármutek nad smrtí Asada - čtěte ZDE.

Syrská vláda vyhlásila na uctění Asadovy památky čtyřicetidenní smutek. Zástavy na všech vládních budovách v Sýrii i na zastupitelských misích v zahraničí byly staženy na půl žerdě. Závěrečné zkoušky na syrských středních školách byly o týden odloženy.

Vládní strana navrhuje Bašára prezidentem
Vedení vládní strany Baas navrhlo na funkci prezidenta čtyřiatřicetiletého Asadova syna Bašára. "Vedení strany předložilo kandidaturu Bašára Asada parlamentu. Ten ji pak předloží lidu, který se vysloví v referendu," potvrdil zdroj citovaný agenturou AFP.

Už v sobotu parlament podnikl legislativní kroky k tomu, aby mohl být Bašár na hlavu státu kandidovat. Poslanci odhlasovali snížení věkové hranice stanovené jako podmínku pro možnost ucházet se o funkci prezidenta ze 40 na 34 let.

Parlament má kandidaturu mladého očního chirurga projednávat 25. června.

Asad zemřel před významnou konferencí
Asad zemřel v době mimořádně důležité pro další vývoj mírového procesu na Blízkém východě a týden před významnou konferencí syrské vládnoucí strany Baas, na němž má být jeho syn Bašár zvolen členem regionálního vedení. Očekávalo se rovněž, že čtyřiatřicetiletý Bašár bude na konferenci jmenován viceprezidentem.

Háfiz Asad

Devětašedesátiletý pragmatický Asad, jehož příjmení v arabštině znamená lev, byl na Západě považován za diktátora. Vytrvalostí, politickou obratností, ale i nesmlouvavostí si dokázal udržet čelné postavení mezi arabskými politiky po téměř 30 let.
Kolem Asada, který též dvakrát navštívil Československo (září 1975, říjen 1985) na pozvání tehdejších komunistických vládců, se v Sýrii vytvořil kult osobnosti.
Pevnou rukou kontroloval armádu, bezpečnost i vládnoucí Socialistickou stranu arabské obrody (Baas).
Po pádu berlínské zdi pragmatik Asad začal budovat pevnější vztahy se Západem mimo jiné ve snaze očistit zemi od obvinění z podpory mezinárodního terorismu.
Háfiz Asad vyrůstal v rolnické rodině v horské vesnici Kardáha a v devíti letech se přestěhoval do severosyrského přístavu ve Středozemním moři Lázikíja. Již v 16 letech vstoupil do strany Baas. V 50. letech studoval na Vojenské letecké akademii v Homsu a další vojenský výcvik absolvoval v Egyptě (společně s nynějším egyptským prezidentem Husním Mubarakem) a v SSSR. Po převratu v březnu 1963 se dostal do vedení strany Baas, byl velitelem letectva a o tři roky později ministrem obrany. Prezidentem republiky byl zvolen v únoru 1978, v únoru 1985, v prosinci 1991 a loni v únoru.
Háfiz Asad byl ženatý; má čtyři syny a dceru.

Zpráva o Asadově smrti zastihla syrský parlament v době jeho jednání. Syrská televize přinesla záběry, na nichž řada poslanců tonula v slzách.

Asad svým autoritativním vládnutím vehnal Sýrii do politické izolace, životní úroveň obyvatelstva neustále klesala.

Izrael bude pokračovat v mírových jednáních
Vláda židovského státu po zprávě o Asadově smrti oznámila, že je připravena pokračovat v mírových jednáních s jeho nástupcem.

"Izraelská vláda rozumí smutku syrského lidu nad smrtí prezidenta Asada," uvádí se v prohlášení, které vydal úřad izraelského prezidenta Ehuda Baraka.

Izrael v minulosti pracoval na mírové dohodě se Sýrií a bude v této práci pokračovat i v budoucnosti, píše se v dokumentu.

Sýrie se dohaduje s Izraelem o Golany
Golanské výšiny okupuje Izrael a Sýrie trvá na jejich vrácení. Loni v prosinci Izrael a Sýrie formálně obnovily po téměř čtyřleté přestávce mírové rozhovory. Jednání však bylo už v lednu přerušeno, protože se Izrael odmítl předem zavázat k úplnému stažení z Golanských výšin, obsazených v roce 1967. Izrael chtěl totiž nejdříve jednat o bezpečnostních zárukách a dalších otázkách mírové smlouvy.

Sýrie v datech

1946 vznik nezávislé Sýrie (dvacet let byla pod správou Francie)
1958 prezidenti Sýrie a Egypta vyhlásili vytvoření Sjednocené arabské republiky
1961 obnovení plné nezávislosti Sýrie
1967 po šestidenní válce s Izraelem ztratila Sýrie Golanské výšiny
1970 Asad se stal předsedou vlády, začal tvrdě pronásledovat muslimskou opozici
1971 Asad prezidentem Sýrie, zemi orientoval na Sovětský svaz
1973 Sýrie společně s Egyptem prohrála "Jom Kippurskou" válku proti Izraeli
1976 Asadova vojska vstoupila do Libanonu
1982 Izrael vytlačil syrská vojska z většiny Libanonu, pak se stáhl a obsadil tzv. nárazníkové pásmo na jihu země jako obranu před útoky hnutí Hizballáh, které Asad podporoval. Libanon se stal "protektorátem" Sýrie
2000 Izrael se v květnu stáhl z jihu Libanonu a vyslal tak gesto vůči Sýrii k zahájení rozhovorů o situaci na Blízkém východě

Koncem května Izrael stáhl své vojáky z jižního Libanonu a ukončil tak dvaadvacetiletou okupaci tohoto území. Znalci poměrů na jedné straně připouštějí značná rizika izraelského odsunu z nárazníkového pásma. Na druhé straně však zdůrazňují, že Izrael tím ukázal Sýrii, která má v Libanonu rozhodující vliv, že už dále nemůže hrát s libanonskou kartou.

Původní záměr Damašku byl vázat mír mezi Izraelem a Libanonem na dohodu Izrael - Sýrie, která předpokládala, že se Izrael stáhne ze strategických Golanských výšin.

Jen několik dní po stažení izraelské armády z jihu Libanonu se dostala na přetřes také syrská vojenská přítomnost v této zemi. Sýrie má své jednotky v Libanonu už od počátku občanské války, která trvala patnáct let až do roku 1990. Po jejím skončení Damašek počet vojáků ještě zvýšil na současných 35-40 000 mužů. Oficiálním úkolem Syřanů bylo udržovat klid zbraní a stabilitu v zemi.

Ve skutečnosti si však Damašek vytvořil z Libanonu jakýsi protektorát, který byl postaven i na ekonomických zájmech.

Veřejné mínění částečně syrskou vojenskou přítomnost podporovalo za situace, kdy jih Libanonu okupoval Izrael. Když se nyní Izrael z Libanonu stáhl, je zřejmé, že tento argument pominul.

iGLOBE: Informace o SýriiIzraeli,   Libanonu.

Syrský prezident Háfiz Asad je mrtev, zpráva o jeho smrti zastihla parlament v době jeho jednání.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video