Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel nejznámější odpůrce letního času, pekař Stanislav Pecka

  15:19aktualizováno  17:28
V pondělí ráno zemřel pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku, kterého veřejnost znala jako nejaktivnějšího odpůrce letního času v Česku. Informovala o tom jeho dcera Stanislava Slavíková. Pecka se mnoho let neúspěšně snažil o vstup do krajské i celostátní politiky.

Stanislav Pecka se snažil o zrušení letního času, který podle něj vážně poškozuje zdraví lidí, více než čtvrt století | foto: Otakar GrusserMF DNES

"Zemřel po dlouhé a těžké nemoci. Rozloučení s ním se uskuteční ve středu 9. září ve 12:00 v chrudimské obřadní síni," uvedla Slavíková.

Stanislav Pecka se snažil o zrušení letního času, který podle něj vážně poškozuje zdraví lidí, více než čtvrt století. Žádosti o odstranění časového posunu od něj pravidelně dostávali nejvyšší státní představitelé i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Svými výhradami začal atakovat politické představitele už v roce 1981, tedy počínaje tehdejším premiérem Lubomírem Štrougalem přes prezidenta Gustáva Husáka až po polistopadové prezidenty Václava Havla a Václava Klause. Letní čas v Československu platil od roku 1979.

Pecka byl vyučený strojní zámečník se strojní průmyslovkou a k profesi pekaře se dostal až po roce 1989. "Už v minulém režimu mi nebylo lhostejné, jaké konzumujeme pečivo," říkal Pecka. Kromě toho bylo jeho snem provozovat malé vodní elektrárny a vrátit na Chrudimsko pěstování vinné révy. V jeho pekárně se peče pečivo staročeským způsobem jako ve starých pecích a také podle původních receptů.

A jako pekař sám nejlépe poznal, jak změna času na lidský organismus působí. Vstával každý den ve tři hodiny, aby stihl upéci první várku. "Vadí mi, když se pak mám probouzet ve dvě jen proto, že si někdo myslí, že časovým posunem ušetří," říkal Pecka. Argumentoval tím, že nemocní lidé, závislí na pravidelném režimu, si mohou přivodit i zdravotní újmu.

Pekař Stanislav Pecka

Připomínal statistiky zaznamenávající více dopravních nehod. Poukazoval na to, že lidé jsou podráždění, vzteklí, méně toho udělají, takže na posun času doplácí i ekonomika a vůbec se neušetří tolik, jak tvrdí "vedení energetického byznysu". Když se v roce 1996 letní čas protáhl dokonce na celých sedm měsíců, považoval to za největší katastrofu a úplné "popírání přirozené periody života".

Pekař usiloval i o vstup do politiky

Pekař ze Sobětuch se snažil i o nápravu věcí veřejných, několikrát marně kandidoval pod hlavičkou různých politických uskupení do krajského zastupitelstva nebo na pozici senátora a projevil zájem i o úřad prezidenta země.

Kandidaturu na úřad prezidenta republiky oznámil v roce roce 1998 a 2002, i když nepředpokládal, že by ho někdo zvolil.

Když se pokoušel v letech 1996 a 2006 o mandát v Senátu, jeho myšlenky a požadavky tehdy podpořilo přes 3 400 voličů. Snažil se "postavit vždy proti neomalenosti jedinců a vládnoucích neurvalců, kteří převážně hájí své osobní zájmy a politikaří za tučný státní peníz".

Vyzýval rovněž otevřenými vlasteneckými dopisy představitele státu k zachovávání "národního bohatství", protestoval například proti zrušení a demolici cukrovaru v Hrochově Týnci.

Letos se ještě obrátil do Bruselu na předsedu Evropské komise Josého Manuela Barrosa. Mnoho politiků připouštělo, že má kus pravdy, ale asi není síly, která by dnes letní čas zrušila.

Letní časový posun

Letní časový posun dodržují nejen všechny státy Evropské unie, ale platí i ve většině ostatních zemí světa.

V Česku byl poprvé zaveden v roce 1915, pravidelně pak platil za protektorátu za druhé světové války a udržel se až do roku 1949. Po 30 letech k posunu času jako k ekonomicky velmi výhodnému opatření sáhlo Československo v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů (ve státech EU byl již od roku 1976).

Až do roku 1995 dělil letní čas rok na poloviny. Zvyklostem Evropské unie se Češi přizpůsobili v roce 1996, od té doby letní čas trvá celých sedm měsíců, až do posledního víkendu v říjnu.

Autoři: ,



Hlavní zprávy

Nejčtenější

V italském Janově se zřítil dálniční most, zemřelo 35 lidí

Na frekventované dálnici v Janově na severu Itálie se zřítilo několik desítek...

Na frekventované dálnici v Janově na severu Itálie se v poledne zřítil asi 80metrový úsek mostu. Podle poslední bilance...

Konflikt na koupališti v Dubí se odehrál jinak, tvrdí noví svědkové

Koupaliště v Dubí na Teplicku v den incidentu. NEPOUZIVAT

Zcela jiným způsobem popisují incident na koupališti v Dubí svědci, které oslovil server Romea.cz. Podle nejen romských...



Najednou zmizela cesta. A byl jen pád, líčí český řidič tragédii v Janově

Vrak kamionu české přepravní společnosti Sped - it, který se v italském Janově...

„Najednou zničehonic zmizela cesta. A nebylo nic, jen pád. Myslel jsem, že zemřu. Jsem strašně šťastnej, že jsem to...

V Dubí to vře, muže na místním koupališti napadli „přespolní“

Opuchlá tvář, podlitina pod okem, sešité víčko a ústní koutek - tak vypadá po...

Původně malicherná rozmíška mezi dvěma dětmi na brouzdališti v Dubí spustila konflikt, jehož následky bude město řešit...

Žraloci v Egyptě útočí, cestovky mlčí. V moři je prostě živo, argumentují

Žralok tygří (Galeocerdo cuvier). Ilustrační foto

Cestovní agentury nedostatečně informují o žralocích u Egypta, tvrdí turista, který se sám na podzim roku 2017 s...



Další z rubriky

Zemanovci chřadnou, spříznění sponzoři jim ale dál posílají statisíce

Vztahy Miloše Zemana a Lubomíra Nečase jsou dlouhodobě velmi dobré. Nečas mu...

Stovky tisíc přišly během posledních několika měsíců na účet Strany práv občanů zemanovci. Vysoké částky jim poslaly...

Armáda potřebuje těžkou kavalerii na obranu území, říká vojenský expert

Ostré tankové střelby aktivních záloh u 73. tankového praporu v Přáslavicích

Česká armáda má ambiciozní plán na modernizaci za 100 miliard korun. Potřebujeme vševojskovou armádu, která bude...

Nejlepší fotkou roku 1968 je snímek raněného muže z 21. srpna

Fotografie Bretislava Hyblera „Raněný na nosítkách“ vyhrála v soutěži Českého...

Fotografie Břetislava Hyblera „Raněný na nosítkách“, kterou pořídil 21. srpna 1968 na Vinohradské třídě, vyhrála v...



Najdete na iDNES.cz