Antonín Sum

Antonín Sum | foto: ČTK

Zemřel Masarykův tajemník i politický vězeň

  • 50
Mnoho osobností, jejichž životy odrážejí složitost celého minulého století, už nezbývá. Jeden z nich se právě uzavřel. V Praze zemřel Antonín Sum, který byl osobním tajemníkem ministra zahraničí Jana Masaryka a následně politickým vězněm.

Antonín Sum byl odsouzen k dvaadvacetiletému trestu v komunisty vykonstruovaném procesu s Miladou Horákovou v roce 1951. Téměř 13 let si odseděl v Ruzyni, na Pankráci a ve Valdicích - přesněji řečeno, tyto roky si tvrdě odpracoval v dolech.

Narodil se poslední lednový den roku 1919. Od mládí se zajímal o skauting. Když vypukla druhá světová válka, aktivně bojoval proti německé okupaci, v květnu 1945 patřil k účastníkům Pražského povstání.
 
S Masarykem se potkal v Americe
Po skončení války se sblížil s Janem Masarykem, synem prvního  československého prezidenta T.G. Masaryka. Když si Masaryk junior hledal jako ministr zahraničí osobního tajemníka, rozhodl se právě pro Suma.

Ten na jejich vzájemné přátelství vzpomínal celý život, o Masarykovi také napsal knihy, například Osudný krok Jana Masaryka, Jan Masaryk stále s námi a  Otec a syn.

"Začátkem 20. let jsme bydleli v Americe, kde tatínek pracoval na vyslanectví. Tam mě Jan Masaryk poznal jako malého kluka. Po válce jsem pak pracoval v úřadu předsednictva vlády a Masaryk si mě přivedl k sobě na ministerstvo zahraničí," vzpomínal v minulosti Antonín Sum.

Jana Masaryka si velmi vážil. "Byl člověk, který jako politik dovedl uplatnit své lidství. Nejen škatulkovat, rozhodovat a mít vliv a moc, ale snažit se lidem pomáhat a vysvětlit jim, co je zapotřebí," říkal.

Když byl Masaryk 10. března 1948 - tedy jen několik dnů po komunistickém puči - nalezen mrtvý pod okny svého služebního bytu na nádvoří Černínského paláce, Sum byl přesvědčen, že spáchal sebevraždu. "Obětoval se, aby smrtí upozornil na nedemokratické poměry v zemi po nástupu komunistů," vysvětloval.

Ukázal mi, že budu pověšen
Po Masarykově smrti pocítil Antonín Sum nespravedlnost a krutost totalitního režimu.

Z ministerstva byl v roce 1949 propuštěn, stal se dělníkem a v listopadu byl zatčen. V roce 1968 byl zvolen starostou českého Junáka, svazu skautů a skautek, který v roce 1989 obnovil a zajistil jeho členství v mezinárodním ústředí Světové organizace skautského hnutí v Ženevě.

V procesu s Miladou Horákovou, nespravedlivě odsouzenou a popravenou, nejdříve vypovídal jako svědek. V průběhu procesu byl ale obžalován a skončil ve vězení.

Později často mluvil o pozadí procesu, například o tom, jak jednotliví obžalovaní se museli naučit nazpaměť své "přiznání". "Když jsme šli k soudní síni, byly tam otevřené dveře. Referent ukazoval dovnitř a říkal: Tady se všechno nahrává, tak pozor. jestli řeknete něco něco jiného, než co máte říct, tak - a ukázal mi, že budu pověšen."

Od prezidenta dostal vyznamenání
Když přišla po roce 1989 svoboda, Antonín Sum patřil k jejím největším zastáncům. Není náhoda, že mu v roce 2003 prezident Václav Klaus propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy. Vždyť Sum se podílel se na obnovení činnosti Junáka i YMCY, byl předsedou Nadace Jana Masaryka, psal knihy, přednášel.

Ještě letos v červnu měl přednášku v Domě sv. Karla Boromejského v Praze-Řepích, kde prožil poslední chvíle svého života.
 
Letos tak zemřel už druhý blízký spolupracovník Jana Masaryka, tím prvním byl spisovatel a bývalý diplomat Viktor Fischl, autor známé knihy Hovory s Janem Masarykem. Jakoby se jejich smrtí definitivně uzavíraly české dějiny minulého století. - více zde


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video