Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel Jiří Lom, osobnost světové parazitologie

  17:50aktualizováno  17:50
Jméno Jiřího Loma širší veřejnost, jak je u nás bohužel typické, téměř nezná. Přestože byl světově uznávaným odborníkem. A tak nechť je aspoň velmi dílčí splátkou tohoto druhu následující opožděný nekrolog. Vzpomíná na něj parazitolog a děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer.

Parazitolog Jiří Lom | foto: Archiv Libora Grubhoffera

Jiří Lom byl talentovaným žákem profesora Otto Jírovce, ten také nasměroval jeho zájem na studium parazitických prvoků jako původců závažných onemocnění ryb. Pro Jiřího Loma se stala tato oblast biologických věd (protozoologie/protistologie) opravdovou životní láskou, a tak není divu, že se v ní stal vskutku světově respektovanou autoritou.
Je jistě příznačné, že právě spolu se svým učitelem prof. Jírovcem se ocitl před časem ve společnosti padesáti světově nejúspěšnějších protozoologů, oba se tak stali členy "kravatovém klubu" mezinárodní protozoologické společnosti.

Původci nemocí ryb

Jiří Lom

Narozen 24. října 1931.

V roce 1954 absolvoval Biologickou fakultu Univerzity Karlovy. Od r. 1959 působil v Biologickém ústavu Československé akademie věd. V roce 1966 získal titul doktora přírodních věd; 1974 získal titul doktora věd. Od r. 1989 působil ve funkci ředitele Parazitologického ústavu Akademie věd .

Zemřel v pátek 9. dubna 2010 - po krátké nemoci. Ještě donedávna byl ponořen do práce na nových publikacích a chystané monografii.

Jiří Lom se do dějin výzkumu parazitických prvoků ryb zapsal zejména výzkumem nálevníků, kokcidií, mikrosporidií a v poslední etapě své aktivní badatelské dráhy také myxosporeí. Ve všech případech se jednalo vždy o původce závažných onemocnění sladkovodních nebo mořských ryb s často velmi zásadním ekonomickým dopadem.

Jiří Lom se zaměřoval se svými spolupracovníky na studium biologických vlastností včetně patogenity studovaných parazitů a jejich životní cykly. Zvláště ho vždy zajímala stavba buněčného těla těchto jednobuněčných parazitických organismů, k jejímu zkoumání mu sloužila po celý život elektronová mikroskopie. Ta je sama o sobě náročnou vědní disciplínou pro studium ultrastruktury i povrchových struktur zkoumaných biologických objektů. A i v tomto oboru se Jiří Lom rovněž vypracoval ve světově uznávanou autoritu.

Myxosporea; ilustrační foto

Myxosporea; ilustrační foto

Estetický a evoluční rozměr bádání

Dlužno podotknout, že bizardní tvary buněk a jejich součástí fascinovaly Jiřího Loma také z estetického/výtvarného hlediska. Komplexní studium parazitických prvoků a zájem o obecné otázky vzniku a vývoje života na naší planetě přivedly Jiřího Loma k úvahám o historickém vývoji (evoluci) organismů na Zemi. Zabýval se těmito otázkami jako svým koníčkem a rád publikoval aktuality i svoje vlastní pohledy na věc v populárních článcích pro širší veřejnost.

Jiří Lom se v posledních letech nezalekl ani prudkého nástupu molekulárně biologických přístupů v moderní parazitologii a s velkým nadšením se seznamoval s novými poznatky v této oblasti. Uvědomil si, že zejména v případě mikrosporidií a myxosporeí, jejichž biologické vlastnosti Jiří Lom prostudoval do detailů jejich ultrastruktury a popsal ve velmi ceněných a citovaných vědeckých publikacích, bude jejich další studium molekulárně biologickými metodami naprosto zásadní. Výsledek těchto studií byl velkým překvapením, ukázalo se totiž, že mikrosporidie a myxosporea nejsou ve skutečnosti jednobuněčné organismy, nýbrž organismy mnohobuněčné. To byl přelomový poznatek, na kterém má Jiří Lom svůj velký podíl.

Jeden z elektronových mikroskopů v Českých Budějovicích

Jeden z elektronových mikroskopů v Českých Budějovicích

Jiří Lom byl za svůj nesmírně plodný badatelský život autorem či spoluautorem bez mála tří set původních vědeckých publikací v renomovaných časopisech, dále autorem a spoluautorem dvou desítek knih a knižních kapitol či překladu skvělé učebnice Protozoologie německého autora prof. Hausmanna. Patří k nejvíce citovaným českým biologům, řada jeho původních prací se těší dlouhodobě tak velkému zájmu, že patří svým citačním indexem mezi klasické vědecké publikace.

Po listopadu 1989 ředitelem ústavu

Po Listopadu 1989 byl Jiří Lom jako vědecká autorita číslo jedna zvolen zcela jednomyslně ředitelem Parazitologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích. V hektickém čase znovu nabyté svobody přispěl coby ředitel akademického pracoviště zásadním způsobem k výbornému hodnocení ústavu v mezinárodním měřítku, jakož i k rozvoji nové Biologické (dnes Přírodovědecké) fakulty Jihočeské univerzity, zejména studia parazitologie.

České Budějovice - Parazitologický ústav, laboratoře: Miroslav Fišer při zkoumání buněčných kultur na infikovaných virech klíšťové encefalitidy; v pozadí jeho školitel Daniel Růžek.

České Budějovice - Parazitologický ústav, laboratoře: Miroslav Fišer při zkoumání buněčných kultur na infikovaných virech klíšťové encefalitidy; v pozadí jeho školitel Daniel Růžek.

Na českobudějovické fakultě Jiří Lom přednášel v prvních letech základy parazitologie. Rovněž díky obrovskému mezinárodnímu věhlasu dr. Loma a jeho protozoologické školy získala fakulta velmi brzy akreditaci pro navazující magisterský obor Parazitologie, včetně habilitačních práv a s malým zpožděním též práv ke jmenování profesorem. Dr. Jiří Lom se stal svojí úctyhodnou šíří i hloubkou znalostí, včetně jazykových, laskavým přístupem ke každému, jakož i jedinečným smyslem pro humor, mimořádně respektovanou autoritou v oboru a přirozeně také legendou naší i světové parazitologie. Byl hostujícím profesorem University of Illinois at Chicago, členem redakčních rad řady prestižních časopisů v oboru parazitologie a ichtyologie, byl zvolen čestným členem European Association of Fish Pathologists, členem panelu čestných členů Society of Protozoologists, prezidentem Otto Kinne Foundation podporující talentované mladé vědecké pracovníky, nositelem oborové medaile Jana Evangelisty Purkyně, a vedle dalších poct také členem Učené společnosti České republiky.

RNDr. Jiří Lom, DrSc. zůstane natrvalo zapsán do dějin naší i světové parazitologie a také do srdcí nás všech, kteří jsme měli to štěstí s ním spolupracovat.

Libor Grubhoffer

Ať si počkají

Osobní vzpomínku na dr. Jiřího Loma poskytl i další kolega parazitolog, profesor Julius Lukeš:
Někdy v roce 1987 jsem v odpoledních hodinách zvedl v Lomově laboratoři zvonící telefon. Když jsem zjistil, že volají z redakce významného vědeckého časopisu a chtějí znát názor pana doktora na určitý problém, málem mi vypadlo sluchátko z ruky. Vysvětlil jsem jim, že pan doktor je na lovu ryb (pro vyšetření na parazity) a že se jim jistě hned ozve. S očima navrch hlavy jsem to pozdě odpoledne popsal panu doktorovi a ten, zouvaje si vysoké rybářské boty řekl: "Ať se nepodělají." Až později jsem se dozvěděl, že byl v dvakrát více redakčních řadách (účast v nich je ve vědě věcí prestiže) než všichni ostatní zaměstnanci ústavu dohromady. A bylo nás tam přes 100!

Sám Jiří Lom coby první porevoluční ředitel Parazitologického ústavu kdysi zavzpomínal na postupný zrod dnešního Biologického centra AV ČR. Původně začal násilným přestěhováním do Českých Budějovic - kde pak i sám působil, žil a pracoval až do své smrti.

Noční pohled na společný kampus ­Biologického centra AV ČR a JU v Českých ­Budějovicích"Společná jihočeská existence ústavů začíná na přelomu 70. a 80. let minulého století, kdy z rozhodnutí Ústředního výboru KSČ došlo k postupnému přesunu několika biologicky orientovaných pracovišť Československé akademie věd z Prahy a dalších míst do Českých Budějovic. Jakkoliv násilný přesun pracovišť zprvu byl, přinesl své klady. Některé hned: konec stísněné existence pro mnohé laboratoře; pracoviště hydrobiologie a půdní biologie se dočkaly statutu samostatných ústavů. Opravdový přínos přesunu z Prahy se ukázal až po roce 1989. Restrikce počtu zaměstnanců při "zeštíhlování" akademie byla pochopitelně bolestná, ale kvalitu vědecké produkce neovlivnila, a zůstával zde celkem úctyhodný vědecký, ekologicko-biologický kampus. Ten se poznenáhlu měnil v opravdový kampus universitní, když zásluhou badatelů základního výzkumu z jednotlivých ústavů, toužících vychovat vědecký dorost, byla vybudována Biologická fakulta Jihočeské university.

Pohled na Biologické centrum v Českých Budějovicích

Pohled na Biologické centrum v Českých Budějovicích

Díky velikášské koncepci stavby bylo v areálu mnoho prostoru jako vhodné zázemí pro začátky univerzitní výuky. Jednotliví pracovníci se postupně zapojovali do výuky a získávali pedagogické hodnosti docentů a profesorů. Rozvinula se ničím nebržděná vědecká výměna se zahraničím a univerzita - nyní již s velmi dobrým renomé - pracuje v dobré symbióze s ústavy; výuka představuje dobrou cestu, jak získávat pro základní výzkum mladé lidi. To už je kampus, jak je znám nyní, opět Biologické centrum," dodal Jiří Lom.

Autor:


ZPRÁVY: Poslanci složili slib a hned se pohádali



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Další z rubriky

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj...

ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.