Starší ročníky si Zilka mohou pamatovat z konce 60. let, kdy spoluvládl rakouskému éteru. Tzv. pražské jaro, kdy se reformní komunisté snažili polidštit totalitu, sledovala Vídeň se sympatiemi i díky zájmu, který o Československo projevovali reportéři ORF a Zilk osobně.
Po přepadení Československa pak Vídeň ochotně přijímala uprchlíky. A Helmut Zilk se tehdejšímu pražskému televiznímu řediteli Jiřímu Pelikánovi nabídl, že odvysílá unikátní záběry z okupace. Stalo se a svět viděl záběry rudé "pomoci" v praxi.
Již v této době však Zilk, který v Rakousku pomáhal organizovat pomoc českým uprchlíkům, údajně byl v čilém styku s StB. Toto obvinění se objevilo v roce 1998, kdy hodlal tehdejší prezident Václav Havel udělit bývalému vídeňskému lídrovi Řád bílého lva.
Což prezident právě kvůli zmíněnému obvinění neučinil. Aféra Zilk byla na světě a každý den statečně krmila česká i rakouská média.
Je to agent, tvrdil úřad.
Oč šlo? Podle tvrzení tehdejšího senátora a šéfa Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Václava Bendy byl placeným agentem československé rozvědky. Tato obvinění později nejrůznější badatelé i svědci vyvraceli. Popřípadě potvrzovali.
Kupříkladu zpravodajec Ladislav Bittman, který v 60. letech ve Vídni působil pod diplomatickým krytím, tvrdil, že Zilk o jeho pravé profesi nevěděl. I když údajně mohl tušit, čím se Bittman v Rakousku opravdu zabýval.
Pro Vídeň byl hlavně starosta
Rakouský list Format pak konstatoval, že byl Zilk "vytěžován jako kooperativní kontakt". A že "poskytl (československým) agentům zjevně mnohonásobně více informací, než se dosud předpokládalo."
Ať již byla pravda jakákoliv, Václav Havel pozval koncem roku 1998 vídeňského sociálnědemokratického předáka do Prahy na soukromou schůzku, po které oba konstatovali, že považují kauzu za uzavřenou.
Vídeň na Zilka vzpomíná především jako na starostu, který jí vládl mezi roky 1984 a 1994. "Byl jedním z prvních politiků, který otevřel dveře našim východoevropským sousedům," řekl včera Michael Häupl, současný vídeňský starosta.
Právě to zazlíval Zilkovi krajně pravicový terorista Franz Fuchs. Proto mu v roce 1993 zaslal dopisovou bombu, která mu utrhla tři prsty na levé ruce. Od té doby se součástí jeho garderoby stal šátek, do kterého si raněnou ruku halil.
Zilk pracoval i jako předseda Rakouskočeské společnosti a od roku 1994 byl čestným občanem Prahy. Ještě letos ho čeští senátoři pozvali na konferenci o pražském jaru, což část médií nesla s nelibostí.
