Slánský byl v 60. letech členem KSČ, odkud ho ale kvůli aktivitě během Pražského jara vyloučili. V době normalizace pracoval v disentu.
Po pádu totalitního režimu byl v letech 1990 až 1996 československým respektive českým velvyslancem v Rusku. Poté působil až do roku 2004 jako velvyslanec na Slovensku.
"Především to byl člověk velice poctivý, který si stál za svými názory, aniž by z toho chtěl jakýmkoli způsobem těžit," zavzpomínal na Slánského polistopadový ministr zahraničí Jiří Dientsbier.
Vysoce ocenil působení Slánského v diplomatických službách. "Na velvyslanectví v Moskvě a na Slovensku působil naprosto skvěle."
"Jako velvyslanec nebyl jen úředník, ale vynikající odborník, který měl obrovské styky, byl schopen vynikajících analýz i doporučení a navíc byl pracovitý jako málokdo. Byl to jeden z nejčestnějších lidí, jaké jsem kdy v životě potkal," shrnul Dienstbier.
Slánský se narodil 6. února 1935 v Praze. Válku strávil s rodiči v Moskvě. Počátkem 50. let byl internován orgány ministerstva vnitra v souvislosti s procesem s jeho otcem.
Ten byl jako dlouholetý generální tajemník KSČ ve vykonstruovaném procesu odsouzen a popraven jako vůdce protistátního spikleneckého centra. Slánský byl ženatý, měl dva syny.
